Díky slzám

To ty sám si mě učil, život žít, jak plyne, nechci,aby ses mučil, to zařídí jiné.

Našlapuju ostražitě,
zvědavá,jak malé dítě,
co zase život přinese,
jen nevím,zda to unesem.
Nechci ani zavřít oči,
život se jak vítr točí,
dál široce rozevřené,
je nechám,i když bouři žene.
Vždyť díky slzám, nejsem slepá,
dík žalu vím, že srdce tepá,
v šíleném cvalu letím časem,
bouři v mé duši, podobám se.

Vím, že i bolest rány hojí,
a mír začíná v lítém boji.
Já nebojím se o sebe,
nechci se dostat do nebe.
Jen chci vyléčit nemocného,
dát žíznivému vína svého
a hladovému skývu chleba
a podat ruku, kde je třeba.

Než utopím se v bezmoci,
že mě už není pomoci..