je termín, se kterým jsem se setkala u Stanislava Komárka. Se skutečností se setkávám dost často. Nemyslím tím to, že někdo je mladý a už tím nemůže mít zkušenosti. Myslím, tím to, že zkušenosti jsou neplodné, jalové, žádné tele nevydají. To by tak nevadilo, pokud by dotyční rozhodovali jen o sobě. Ale často rozhodují o tom, jestli dostanete nějakou šanci nebo ne. Jak budou rozděleny peníze, jak a kam se půjde dál. A rozhodují suverénně.
To jsou velmi často personalisti. V agenturách i podnicích. Ne všichni. Třeba jsem měla jen smůlu (couvám, co?).
Pokud jsou takoví lidé navíc placeni z peněz, o které jsem já, jako daňový poplatník, dostala méně a ještě k tomu se chovají arogantně, jako (některé) učitelky a politici, naštve to.
Mám tou jalovostí na mysli třeba zkušenost učitelky, která celý svůj život strávila na škole, nejlépe na té škole, kam předtím chodila jako žák. A protože má nějakou propůjčenou autoritu, machruje a zneužívá ji. Je suverénní. Napadá mě učitelka, personalistka (většinou ženy) a politik (většinou muži), kteří přišli rovnou ze školy. A všechno znají jen z knih. A takto jalově vybaveni nerozpakují se rozhodovat a zasahovat tak do běhu života jiných lidí. Nějak se ty dvě první profese (personalistky, učitelky) týkají většinou žen. Nevím jestli proto, že jsou tyto obory feminizované. Nebo jsou feminizované proto, že to tam vypadá takhle. A současně jde o nekomerční oblasti. Takže si na ně můžete stěžovat, ale právě proto, že nejsou v komerční oblasti, žádný zlepšující efekt to mít nebude. Nějak se to týká víc žen. Hledají si často cestu nejmenšího odporu a tu potom používají až do penze, bez ohledu na to, co se kolem nich mění. Nejlépe v jedné firmě a na jednom místě.
Nejčastěji jde o personalistky. Mužů je na těchto pozicích málo, když použiju osvědčený klíč 80/20, tak tedy těch 20 procent. Ve firmách i v personálních agenturách. Nechápu, v čem spočívá jejich odbornost, je-li vůbec jaká. To bývají nejčastěji ženy, max. cca 25 let staré. To by nevadilo, pokud by to nebylo spojeno s takovou suverenitou úsudku. Není to jen můj názor. I pokud je u pohovoru někdo, kdo by byl vaším šéfem a i když budete mít pocit, že (nejčastěji) ten pán si myslí, že právě vy a dává vám to, nejen slovně, najevo, personalistka je názoru opačného. Kdo z nich má konkrétnější představu o náplni práce na dané pozici? Pokud přítomný šéf usoudí, že budete lepší než on, asi si vás nevybere. Proto by tam asi měla být ta personalistka, aby se směrem dolů nezhoršovala kvalita personálu, který by vybíráli jen šéfové. Tedy k svému obrazu. Nebo ne?
Nemohly by se ty personalistky, živit jako OSVČ. Aspoň ne touhle činností. Pokud by nabídly jen to, jak se chovají u pohovorů, nevzbudilo by to zájem jinde než u manažerů firem. Kde ten, kdo rozhoduje, není ten, kdo to platí. Je to nějaký ten tzv.manažer. Nikoli majitel. A takový manažer musí hlavně vyvíjet nějakou činnost navenek, mít nějaké výsledky až tak snad moc ne. A tím, že vsune mezi sebe a rozhodnutí ještě někoho dalšího, zde personalistku, dodá tomu zdání větší objektivity než kdyby rozhodoval sám. Pokud je ve státní firmě, určitě. Ostatně základní vlastností hmoty je setrvačnost. Takže se výsledky neprojeví hned.
Kdysi dávno bylo na jednom pracovním serveru, který od té doby změnil profil, teď tam inzerují většinou personální firmy, diskuzní část zaměřená na zkušenosti s personálními agenturami. Zkušenosti podobné. Později to zmizelo. Mám teď mnoho příležitostí k hovoru s mladými absolventkami a studentkami, většinou VŠ. Nemůžou najít práci a tak chodí, stejně jako já, na brigádu. Nejasná kritéria výběru (psaná jsou jasná, ale pokud je splňujete a ani vám neodpoví, přijde vám to divné), nejasné důvody, proč tedy ne.
Dlouho trvalo, než se v médiích objevilo, že i ČR bude zasažena tím, čemu se říká krize. I sám ministr financí Kalousek suverénně tvrdil, že ČR nebude krizí zasažena. V otevřeném systému, který si může vyměňovat hmotu a energii s okolím. Asi jsme (ČR) nějaká výjimka. Sice vyměňujeme, ale nijak nás to neovlivňuje. Divné, asi tady neplatí nějaké zákony. Ty, které lidé vypozorovali z dění kolem sebe a nazvali je přírodními zákony. Ale jejich popírání je trestáno vždycky. Na rozdíl od nedodržování lidských zákonů . Tedy ne že by se za ně sedělo. Ale může se za jejich ignorování, ležet. 6 stop pod zemí. Bez soudu, bez rozsudku, bez poroty.
Pokračování příště
To be continued
