Rozbila jsem křehkou sklenku. A protože jsem se nechtěla pořezat, až budu odpadky v pytli vynášet, hledala jsem papír. Na zabalení střepů. Modrá obálka s volebními lístky! Měkký papír, kromě jednoho lístku můžu všechny ostatní zahodit
První list, do kterého jsem zabalila rozbitou sklenku, mě přiměl k tomu, abych si přečetla text. Nic zajímavého. Ale potom jsem se podívala na jeden lístek a našla tam zajímavé profese.
Přestala jsem balit a začetla se. Poctivě, se zájmem, jsem pročetla všechny volební lístky. Nebyla to nuda. Uplatnila jsem své předsudky (sarcasm). Dělala jsem si různé závěry, z nichž část je nepublikovatelná.
Někteří občané ČR mají zálibu v hromadění titulů. Chápu titul MVDr., MUDr., v občanském životě. Člověk pochopí, že u nich může nechat ošetřit své zvíře, sebe, své rodinné příslušníky, někdy i sousedy. U titulu Ing., už to není tak jasné, spíš to svědčí jen o stupni vzdělání, inženýr může být stavař, strojař, chemik, elektrikář, …, dokonce, pro mě nepochopitelně, se tam schová i netechnický ekonom. Povaha některých titulů mi zůstává skrytá, ale nijak mi to nevadí. Bez některých vědomostí se obejdu. Možná jsou ty tituly na volebních lístcích něco jako výstražné zvolání nebo válečné zabarvení, aby se druhá strana lekla. A potom utekla. Nebo v ohromení ztuhla. Nebo se jen neptala. Pokud nositele titulu neznáte, nemá titul sám o sobě valnou vypovídací hodnotu.
Prof. Einstein, prezentovaný pouze s tímto titulem, by neměl šanci. Newton asi taky ne. Ani Pythagoras, Euklides, oba Bernouilliové, Tycho de Brahe, Leibniz, … Všichni bez titulů. Nahlédla jsem a letmo zalistovala svým Oxford Dictionary of Scientific Quotations (Oxfordský slovník vědeckých citátů). Jen pár dalších jmen proslavených vědců, tentokrát z nedávného 20.století: Werner Heisenberg, Linus Pauling, Alan Hodgkin, Karel Čapek (opravdu takto, mezi slavnými jmény Georg Cantor a Girolamo Cardano), Lise Meitner, Otto Frisch, … Všichni bez titulů. Mj. jsem tu narazila také na jméno Adam Zaluziansky (1558-1613), Bohemian physicist nad botanist. Abych parafrázovala další skvělý mozek: Kdo z vás ho zná? To jen pro ilustraci, nakolik vyčerpávající, co se jmen týká, slovník je.
Myslím, že v Evropském parlamentu se tituly nepoužívají.
- (PhDr.Ing.Mgr. et Mgr.) jsou tituly jednoho člověka. V závorce je uvádím proto, aby se nerozsypaly. To se člověk až stydí, že má jen jeden titul. Což teprve pokud nemá titul žádný. Zaslouží si vůbec netitulovaný býti volen, ptám se? (Tři předešlé věty všechno sarcasmy). Titul můžete používat. Aspoň na mém diplomu to je uvedené. Není to tedy vaše povinnost, ale právo.
- Hodně kandidátů hrdě používá titul Bc. A také (Bc. et Bc.), zde 29 let, student psychologie, terapeut. Nebo (Bc. et Bc.), zde 23 let, studentka VŠE a UK. Nedovedu si představit studovat třeba medicínu, chemii, … a vedle toho ještě další školu. U chemie třeba nejen kvůli spoustě různých laboratorních cvičení, na kterých musíte být fyzicky přítomní. A odevzdat nějaký preparát, protokol se statisticky vyhodnocenými výsledky, grafy, … Nejde to nějak obejít. A vykašlat se na to. Ostatně, slyšeli jste o nějakém inženýrovi a falešným diplomem? Já ne, asi nejsou moc častí.
- Fair play - HNPD má 9 kandiátů, všechno pedagogové. Někteří i premovaní. Pardon, promovaní.
- Některé tituly neříkají asi moc, např.:
- Dr. Libor Rouček. Čeho je doktorem, co léčí? Pokud vím, doktoři jsou přírodních věd, medicíny,.... Ale Dr. ? Dá se to zjistit na netu, ale na tom lístku by měla být informace jasná. Kdysi se za titulem Dr. skrývali RSDr. Jak se posměšně říkalo, znamená to Rozhodnutím Strany Doktor. Teď jsem titul RSDr. viděla jen u 2 z 21 kandidátů Komunistické strany Československa.
- Dipl.-Kfm. ..., MSS, Ph.D. Jiné jméno, za ním BA, LL.M., což je něco tuším s právy, Za jiným jménem BBS (Hons).
Stran a hnutí jsem na kandidátkách napočítala 38. Zajímavé strany (ze seznamu Zkratky politických …, přiložené k sadě volebních lístků): Tučně zkratka, za ní název:
- Vtipné názvy, asociující něco jiného: ABS – ANTIBURSÍK – STOP EKOTERORU. Mj., RNDr. Martin Bursík je na posledním, 28.místě kandidátky strany LES. Ať je to sebejistota nebo nechuť, ať bude kdekoli, vždycky ho lze nařknout z vypočítavosti. „ ČNEZ“ - ČESKÁ NEZÁVISLÁ, Čssr – Česká strana selského rozumu.
- Nic neříkající: B10.cz – B10.cz
- Vše říkající, velmi dlouhý název: Volte Pravý Blok www.cibulka.net ...
- Jak by asi dopadlo spojení stran (neznám jejich programy, ale soudím, že název by měl naznačovat, o co jim jde především): NSJ – Národní sjednocení, Moravané – Moravané, NBPLK – Nová budoucnost pro Liberecký kraj, NPV – Náš Prostějov, NOP – Nezávislí občané Prahy, OČR – Občané České republiky, Občané – OBČANÉ.CZ, PVP- Pravá volba pro Plzeň, Republika - Republika, Sedma – Sedma – strana pro Slatiňany, Škrovád, Trpišov, Kunčí, Presy, Podhůru a Kochánovice.
Tady jsem přestala. Už si nejsem jistá, jestli jde o recesi v názvu. Co až při prosazování zájmů Sedmy si to sousední obce promyslí. A zatarasí jim silnice, přehradí vodní toky, zpojímá jejich ženy, zakáže dětem ze sousedních obcí chodit do jejich školy, atd.? Raději nedomýšlet, kam až může dojít prosazování partikulárních zájmů. Není mnoho prostorů. Je jen jeden; aspoň pokud zůstaneme na Zemi. A pokud prosazuju své zájmy, nutně narazím na zájmy někoho ze sousedů. Co pak, když jsem voličům slíbil/a … Buď ustoupit nebo tvrdě prosazovat. A co až se tak budou chovat všichni, nejen ti nejbližší sousedi?
- Poté, co jsem si (neplánovaně) vyslechla na Rádiu Plus debaty kandidátů různých politických stran, kladu si otázku, jestli to někteří myslí vážně. A jestli jejich představy nejsou podceněním inteligence voličů. Pokud se někdo chce dostat ke snadným penězům, neměl by lidi podceňovat. A nabízet velmi primitivní představy. Určitě časem přijdou na to, že se to nevyplatí. Až spadnou s hrušky. A voliči jim nedovolí na ni vylézt znovu. Nebo, lépe řečeno, nebude dost voličů, co by jim to dovolili.
Zajímavé profese. Některé jsou velmi kuriózní a nedovedu si představit, jak se vykonávají. Moje představivost nestačí ani na diplomata a podnikatele v jedné osobě. To má u svého jména uvedeno JUDr.Pavel Telička. Představuju si, že to dost dobře nejde spojit. Že je to spíš citace z obžaloby. A že by to na sebe neměl prozrazovat, pokud provozuje tyto činnosti vedle sebe:
- Astrolog-myslitel. Recitátor. Aktivista proti komunismu. (Místostarosta, agronom, archeolog) v jedné osobě. (Spisovatel, básník, filosof a trenér bojových sportů) - opět jedna osoba. Student-záchranář. (Diplomat, podnikatel) v jedné osobě. (Podnikatelka, ředitelka neziskové organizace) v jedné osobě. Lingvistický administrátor Rady Evropské unie. (Stromolezec, ošetřovatel zeleně) v jedné osobě. Přemýšlím, jestli veškeré zeleně. Tedy třeba i hadů, krokodýlů, plevele, náletových keřů, zeleně na plakátech a billbordech, zeleného oblečení, kabelek, méně, ale přece jen, i zelených bot? Dobrodruh (nevymýšlím si). Sociální a kulturní antropolog. Člen exekuční domobrany, což je druhá profese jednoho zedníka. (Odborník na mezinárodní vztahy a teologii, charitativní aktivista), to všechno v osobě jednoho 29 letého kandidáta. (Bývalý generální ředitel Poldi Kladno a Bohemia Art) v jedné osobě. (Programátor CNC strojů a kaskadér) v jedné osobě. Jediný hostinský (a současně Mgr.) Zajímavá kombinace (průvodce, tlumočník, vinárník) v jedné osobě. Jeden bloger. Jeden tvůrce hlavolamů. Jeden městský stážník (neplést s městským strážníkem),
Takže na otázku, co mi daly volby, odpovídám: něco témat k přemýšleníí. Něco papírů, z nichž některé jsou prázdné po obou stranách (neb strana má jen dva kandidáty). Některé papíry jsou mimo volby použitelné jen na balení, neb jsou potištěné po obou stranách. Uvidíme, jak si strany budou pod sebou řezat větev, když se budou, jak některé slibovaly, snažit o zrušení Evropského parlamentu. Ale třeba přínosů bude víc, volby ještě ani nezačaly.
Kandidátům, co budou zvoleni, to přinese výrazně větší zisk než mně. Neb jejich platy (a poté důchody) budou mnohem vyšší. Než moje, než jejich dosud (pokud budou zvoleni poprvé). Zaplatí za to mj.tím, že budou předstírat, že nevidí to nebetyčné plýtvání penězi daňových poplatníků. Spojené třeba s dotacemi do zemědělství, tvořícími údajně 40% rozpočtu EU. Spojené třeba s přesuny poslanců a hor papírových dokumentů, každý měsíc, mezi Bruselem a Štrasburkem. Jak jsem pochopila, Štrasburk by se jinak stal bezvýznamným městem. A to přece nemůžeme připustit, ať to stojí kolik chce (sarcasm). Tohle by jinde než v úřadě nebylo možné. V soukromé firmě by tohle neprošlo. Tam se náklady sledují a od určité částky je schvaluje vyšší vedení. V jedné mezinárodní firmě v roce 2008 třeba náklady na služební cestu nad 1000 liber.
Když před pár lety EU prohlásila cosi o tom, že dohoní USA, připomnělo mi to, jak se říkalo za socializmu, vzhledem k Západu: Dohnat a předehnat. Poté Dohnat. A později, to už nebylo heslo, ale lidový vtip, Neztratit z dohledu koncová světla.
Hlavně jsem se opět přesvědčila, že se člověk nesmí dát. Nesmí se nechat odradit. Protože to, co je divné na jedné vesnici, může být v sousední přijato, pokud tam najdete příznivce. A nabyla jsem přesvědčení, že ať je strana sebeobskurnější, kandidáty, a to i vzdělané, najde. Cesty mohou býti rozličné.
Takže nedejte se, i když váš názor je menšinový. A sousedi se vám smějí. Ano, vím, ve městě je to anonymnější, tedy jednodušší. Jeden menšinový názor má rakouský spisovatel Robert Menasse. Respekt, v čísle 21/2014, které vyšlo tento týden, s ním uveřejnil rozhovor Evropští úředníci jsou skvělí (str.44-49). Stojí za přečtení.Nedávno v češtině vyšla jeho esej Evropský systém: Občanský hněv a evropský mír.
Bez volby není změny. Někdy ani s volbou. Ale když se to nezkusí, nezmění se nic určitě.
