Trochu jiná pohádka_5 (Na co je dobrý PLK?)

Omlouvám se  za dlouhou pauzu. Jak říkáte, milé děti, i vy: Už to nikdy neudělám. Jak to tedy bylo dál?  Králík spokojeně ležel na měkké kožešině a užíval si dobrého, i když trochu tvrdého jídla. Bylo ho dost. Bylo tu teplo, i když smrádek. PLK ho dnes bavil víc než obvykle. Možná to bylo tím, že teď, když byl (jako) pohřben žehem, uvolnilo se psaní. Nepsalo se jen o něm a život se vracel, nebo se to aspoň zdálo, k normálu. Co to ale je, normál?

Zrovna se bavil nad karikaturou, kterou Skinny Spiny povolil, ale vlastně to ani karikatura nebyla. Byl tam jako anglický dandy, s tvrdým límcem a buřinkou. Vlastně to vůbec nebyla karikatura,. Někdo přikreslil ke staré fotce jeho hlavu. Stál na ulici a opíral se o krásný litinový kandelábr. Možná to byla reklama na slévárnu, která ten kandelábr vyrobila, možná na buřinku, možná na krásnou hůlku, nebo doutník, co zrovna kouřil. Nebo jen upozornění na to, že je tu někdo jako Skinny Spiny, připraven a ochoten vládnout, jen mu říct. Ne že by se nechal prosit. Bylo to něco jako průzkum trhu. Přece jen nebylo dobré začít s velkým humbukem. A skončit jako ten blbeček Králík (to si ale jen Skinny Spiny myslel, napsáno to tam nebylo).

Najednou Králík ucítil ještě horší zápach a křik. Někdo honil po jídelně jakéhosi králíka se špinavým kožichem. Žebrák ze schodů kostela naproti. Fakt vypadal chudě. Měl odepnutou protézu. Tu spolu s listem zelí, na kterém měl další barevné kousky, vláčel za sebou, jak se belhal, aby našel volné místo. Snažil se nevysypat nic, co bylo na listu, protože už dlouho nejedl nic, natož něco teplého. Zakopl o Králíkovu nohu, zaklel, ale protože Králík měl jeden ze svých záchvatů velkomyslnosti, žebráka se zastal, zacpal si nos a pokynul mu ke stolu. Nemluvil, jen pozoroval, co žebrák dělá a poslouchal, co říká. Potřeboval se trochu zorientovat v dění kolem sebe, protože to bylo prostředí, které neznal; tohle byl plebs. A teď k tomu plebsu patřil, jak doufal, jen dočasně, i on. I když dnešní PLK ho nepotěšil a tzv.karikatura Skinnyho Spinyho jeho paranoiu spíš  podpořila. I žebrák si ke stolku přitáhl s jídlem zmuchlaný výtisk PLKu, odložil protézu pod kožešinu. Bylo vidět, že svou zuboženost trochu přeháněl, aby vzbudil větší soucit; jinak by si ho možná nikdo vůbec nevšiml. Konec konců, z něčeho marketing a reklama musely čerpat poučení, možná se učily z bombastických reklam a ty potom uhlazovaly. A kultivovaly. Aspoň v Králíkovství takhle reklama a marketing vznikly.

Ze žebráka se vyklubal docela podnikavý chlapík. Měl odkoukáno, jak to na ulici chodí a Králík tak vlastně zadarmo dostal víc užitečných informací, než z celého PLKu. A nejen toho dnešního čísla. Žebrák začal  jíst, roztáhl PLK, prolistoval, nic ho nezaujalo. Ani Skinny Spiny (jen to okomentoval slovy: Takhle bych se taky chtěl mít), utrhl kus PLKu a začal ho chroupat. Králík na něj s údivem koukal; tohle nevěděl. Taky proto si lidi brali PLK. Prostě ho po kouskách snědli, tak jako králík.. Nebyla to sice žádná delikatesa, ale zasytilo to. A hlavně, bylo to zadarmo. Aspoň na něco PLK byl. List zelí a to, co bylo na něm, si žebrák snědl nakonec, jako delikatesu. To bylo teplé. Spokojeně se rozvalil, vytáhl doutník, za který utratil hříšné peníze, co vyžebral. Bylo to trochu gesto, trochu projev momentální pohody, ten doutník. A nejen vůně (pro někoho smrad) doutníku, ale to, že ostatním v jídelně to prišlo jako rozmařilost, začali na něj křičet. Pak se začali ti nejmladší vyhrůžně zvedat. A to už žebrák na nic nečekal, popadl protézu, připjal si ji, popadl doutník a vyběhl ven. Ani nestačil Králíkovi kývnout na pozdrav. Králík mu sice na pozdrav pokynul, ale byl rád, že se ho zbavil. I když, ten objev s PLKem ho překvapil a zaujal. Proto se říkalo novinám list? Pro lidi list papíru, pro králíky list zelený, jedlý. Nejedovatý, poživatelný, dnes dokonce chutný. Jak se později Králík doslechl, nechal do něj tentokrát Skinny Spiny, dříve Spin Doctor, tentokrát přimíchat glutamát sodný, aby spojil obrázek sebe jako dandyho s příjemnou chutí, která zanechala dlouhou chuťovou stopu. No, možná že to byly zbytky předvolebního guláše. I proto ta pohoda žebráka a doutník poté. Jak se Králík dozvěděl ještě později, zaplatil Skinny Spiny tuhle reklamní akci z peněz na Králíkův pohřeb žehem.

Pro dnešek na shledanou, milé děti. A protože u nás žádný PLK nevychází, vezměte si nějaký svůj časopis a pěkně si čtěte. Vzdělání je užitečné. Možná se stanete příslušníkem elity. A když se podíváte na naši současnou elitu, kdo by nechtěl?

Pokračování příště. To be continued.