Poezie v kuchyni

Některé mé kuchařky jsou notně staré. Když říkám notně, tak třeba z roku 1944. Namátkou: Tajemství malochovatelské kuchyně, podle které jsem kdysi připravovala králíka tak, aby nesmrděl.Knížky o koření a bylinkách. Jídla ze soji

Tohle jsou jen takové tipy, abyste zkusili najít a uvařit. Ta krásná čeština!

•  Následující recepty jsou z knihy Bavor Rodovský z Hustiřan: Kuchařství, to jest knížka o rozličných krmích (1591). Vystudovala jsem chemii, tohle byl alchymista, tedy kolega. Mám recepty, ale nikdy jsem ta jídla nedělala. Zdají se mi opulentní:

Pečeně beránková, jenž slove Salus cordis (Blaho srdce) 

Kaše pro hlavu prostá 

Varmuže z vaječníka (vaječný svítek, nikoli vaječník)

Kaše, kteráž slove ze mhly, takto má dělána býti 

Bábu dobrou kdo chce udělati

Šišky šestinedělkám aneb těm, kteříž krev pouštějí

• Tyhle recepty jsou z Krkonošské kuchařky:

Ouhrabky (napadá mě, jak by se vařily (nebo spíš připravovaly Outěžky))

Brdlajs (B, nikoli P)

Hladká Ančka (polévka, dělala jsem nějakou svou variantu s houbama, v Krkonošské kuchařce jsou recepty bez hub)

Kočičí svarba (hrách a kroupy)

Kočičí tanec (čočka a kroupy)

Chundelka

Herbáuná poliuka

Rozcuchaná nevěsta (moje teta z východních Čech říkala neujesta)

Skořicová omáčka (u té mám poznámku Chutnala všem)

Zmrazky. Tak říkala moje matka bramboráku. Když se těsto nalilo na pánev, okraje opravdu vypadaly jako zmrzlé

A na závěr pěkné staré české slovo Přehrštle (ne přehršle).

A tak mě napadá, že nějaká kuchařka pro důchodce by nebyla marná. Kdysi v časopise My 65 (myslím, že vycházelo ještě My 66, My 67), byly tipy, jak levně strávit večer za 3 kčs.