Další pokračování volného, na sebe nenavazujícího seriálu. Jednotlivé díly mají společné pouze to, že citují dříve publikované a tedy již neaktuální zprávy. Ale třeba to tak úplně neplatí, posuďte sami:
„ … Na mistrovství Evropy ve fotbale se má v Polsku zkušebně nasadit Indect, pokusný projekt, při němž lze propojit informace z databank úřadů s informacemi z průmyslových kamer a s lokalizačními údaji uživatelů mobilů. Na jedince deklarovaného jako nápadný se vztahují osobitá, plně automatizovaná sledovací opatření včetně štěnic.
K tomu, abyste se stali nápadným, stačí, když uděláte před kamerou prudký pohyb, nebo půjdete jiným směrem než dav. …
… Koncem ledna se stal terčem jiného druhu bdělosti jeden Irský turista na letišti v Los Angeles. Dvanáct hodin byl vyslýchán, týden před odletem totiž na Twitteru zapípal: „free this week for a quick gossip/prep before I go and destroy America“. Toto slovní spojení je totiž slangový výraz, který znamená něco jako vypustit páru – ve Spojených státech je ale neznámý. (Moje pozn.: Doslovný překlad: Tenhle týden mám čas na rychlý pokec/ přípravu, než půjdu a zničím Ameriku. Což, podle mě, není asi zrovna nejlepší způsob, jak žertovat. Nepřítel naslouchá, říkalo se kdysi. A ona je to pravda!). Po výslechu jej poslali nejbližším letadlem domů.
Lidé, jež bude americká armáda podezírat z terorismu, z toho v budoucnu jen tak lehce nevyváznou. Prezident Obama nedávno podepsal zákon, který armádě umožní tyto jedince po celém světě zadržet na neurčitou dobu bez právního přezkoumání a časového omezení (National Defense Authorisation Act 2012).
Zastrašování.
To je jen několik víceméně náhodně zvolených příkladů z velkého množství. ?ůžeme na nich vidět základní rysy hrozivého vývoje. Jak je vidět na případu irského turisty, tato opatření jsou proti trestným činům většinou neúčinná, ale mají obrovský potenciál zastrašovat.
Postup při zostřování represivních opatření je stále tentýž, jehož jsme byli svědky například u ACTA: jednání o této cenzorské smlouvě probíhala v Evropské komisi od roku 2007 v utajení. Žádná transparentnost – ale zatímco veřejnost, a dokonce ani Evropský parlament nic nevěděli, lobbisté zábavního a softwarového průmyslu byli pravielně informování. Až masivní protesty a zásah Evropského parlamentu měly za následek nejdřívě zmírnění znění smlouvy a posléze zásadní diskusi o jejím smyslu a účelu.
Jako vždy, zúčastněné instituce neprojevily žádné demokratické povědomí. Stoupenci každého takového opatření vyzdvihují obrovské výhody pro prevenci a objasněnost trestných činů, o obrovských ziscích pro zúčastněný byznys však pomlčí. … “
Respekt 18/2012, 30.4.-6.5.2012, Jako pavoučci, Špiclování lidí je stále hrozivější, štěnice a softwary jsou čím dál levnější, str. 79
„ … Matematické modelování v ekonomii se ukázalo být dobrým tématem pro psaní disertací a skvělým prostředkem pro získávání vědeckých grantů. Složitý matematický aparát dodává ekonomům sebevědomí, neboť se mohou cítit nadřazení ostatním společenským vědcům. Fatálně ovšem selhává v ekonomických předpovědích. Ani ten nejsložitější systém stochastických rovnic totiž není dostatečně složitý, aby dokázal dobře vystihnout podstatu dění v reálném životě. Růst výpočetní síly není řešení: rostoucí složitost zároveň znamená i rostoucí citlivost modelů vůči náhodným chybám na vstupu. Složité výpočetní modely jsou jen hračky velkých kluků, kteří si hrají na vědce. Jiný význam nemají. Přitom existuje teoreticky fundovaný přístup, který těmito neduhy netrpí. …
… Závěr? Složité makroekonomické modely jsou k ničemu, příliš jednoduché finanční modely rovněž. Ekonomie a finance jsou zhruba na úrovni medicíny před objevem krevního oběhu. Definice základních veličin se často mění a podléhají propagandě. Neradostná věda.“
Lidové noviny, So 30.8.2014, Pavel Kohout, ředitel pro strategii ve společnosti Partners: Ekonomie, neradostná věda, Příliš složité makroekonomické modely jsou k ničemu. Ekonomie je zhruba na úrovni medicíny pře objevem krevního oběhu, str.15 přílohy Česká pozice
„ … V právním státě soudce čin posuzuje nikoli podle mravních kvalit poškozeného – ani s gangsterským bossem nesmí v právním státě nikdo jednat nezákonně. Tvoří to jeden z pilířů na nichž stojí evropské právo.
Nikoli od nepaměti. Ve starém anglosaském a raně germánském právu byla vnímána jako samozřejmá soudní praktika, zvaná Wergeld, která odstupňovávala trestní sankce podle společenského postavení oběti. Když zabil šlechtic kmána, byla to jeho věc; když zabil v souboji jiného šlechtice, bylo to už na pováženou, mohl i přestat být přijímán u dvora; pokud ovšem naopak kmán zabil šlechtice, šibenice byla považována za malý trest: napřed lámání kolem!
„Jakmile byl jednou Wergeld zrušen, zrušení bylo nezvratné, protože představovalo krok vpřed v rozvoji individualismu: vneslo do soudní praxe ideu, že každý lidský život, život krále stejně jako život toho nejchudšího venkovana, má v principu stejnou hodnotu, a že naopak král stejně jako chudák je za své činy stejně odpovědný“ komentuje tento vývoj francouzský sociolog Raymond Boudon v knize Bída relativismu (česky 2011). …
… Pokleslá představa o individualismu, že si každý může dělat víceméně, co chce, a vždycky přijde na to vzhledem ke komu, neb všechno je relativní, je připisována (zčásti právem) postmodernismu; my jsme si ovšem pro takové myšlení přinesli rozvinuté vlohy už ze starého režimu. … “
Respekt 18/2012, 30.4.-6.5.2012, Ivo Možný: Léčba Šottem, str.78
Takže zase někdy na shledanou ...
