Skoro nabývám pocitu, že se nic nemění, opakuje se stále totéž. Žádný posun směrem k vyjasnění, nic nevyšetřeno, nic neukončeno. ... V blátě času se všechno znejasní, rozpatlá a zašlape. Jen jsem letos, poprvé, zaregistrovala zmínku o Paládiu Země české. Podle mého etymologického slovníku jeto „ posvátná socha Pallas Athény, pak záštita, ochrana“. O tom se dříve nemluvilo. Že by začátek nového spojení církve a státu? Nevím, jestli tenhle symbol znamená něco pro ty, kdo nejsou katolíci. Považuji to za náboženskou devocionálii (předmět sloužící k povznesení zbožnosti). Nikomu neberu jeho nadšení, ale já ho nesdílím.
„ ...V listopadu 2009 se britská královna při návštěvě London School of Economics zeptala, proč nikdo nedokázal krizi předpovědět. Nejváženější z jejích ekonomicky vzdělaných poddaných se jí pokusili odpovědět dopisem, ve kterém … došli k banálnímu závěru: všichni klíčoví účastníci uvažovali stejně a nedokázali si představit, že by nikdo z nich nedokázal včas rozeznat hrozící katastrofu a upozornit na ni.
Jejich představivost a předvídavost postihla jakási kolektivní slepota....
… Po třech desetiletích finanční globalizace a řadě komplexních inovací i finanční trhy překročily hranici, za kterou už obecně vzdělaný člověk nechápal principy běžných transakcí.
… Celá komunita finančních expertů je tím pádem propojená znalostmi i penězi, čímž vzniká tendence potlačovat nekonformní názory. Nejde o nějakou primitivní konspiraci či korupci, ale o prostý nezájem o názory a služby kritiků.Ti si pak časem rozmyslí, zda se jim vyplatí stát si za svým – a raději se přidají k hlavnímu názorovému proudu. …
Po třiceti letech sbližování názorů tak mohlo dojít k tomu, že všichni experti viděli fungování trhů téměř stejně a těch několik málo kritiků, kteří krizi předvídali, živořilo v nezájmu na horších univerzitách a v chudých výzkumných centrech. Jádro komunity debatovalo o detailech, ale základní předpoklady fungování trhů nikdo nezpochybňoval, až dokud je krize neusvědčila z kolektivní slepoty.
Podporujte kverulanty
Opakování tohoto scénáře není snadné zabránit. … Možným řešením je formální a systematická podpora výzkumných institucí, které budou mít v popisu práce podrobovat názory hlavního názorového proudu neustálé kritice. Ať už to budou akademická centra nebo něco na způsob ombudsmana pro finanční regulaci, důležité je, aby byl v centru dění a nešlo jej snadno ignorovat. … “ Respekt 28/2012, 9.—15.7.2012, str.26, Zdeněk Kudrna: Všichni královští bankéři. Proč málokdo předvídal finanční krizi a jak si vychovat kverulanty; Autor pracuje v Institutu pro výzkum evropské integrace Vídeňské univerzity
Tak mě napadá:
- Co lidí se živí ve všech možných institucích Evropské unie? Počínaje armádou překladatelů, zřejmě i IT techniků a programátorů, komisařů, … A navazující řidiči a stěhováci, co převáží každý měsíc kamiony dokumentů mezi Štrasburkem a Bruselem, … A instituce, co zkoumají, jak na to (i když nejsou financované EU, ….). Publikoval někdo někdy tyhle počty? A náklady na ně? A efekt jejich práce? Ono asi lze těžko odmítnout dobře placené místo. Počínaje překládáním a konče komisařem. Nedávno jsem slyšela na Rádiu Plus, že noví komisaři budou mít stejné platy jako tzv.staří komisaři, tedy cca 21 000 euro/měsíc. Tedy cca 580 000 Kč/měsíc. Hrubého. Nevím jak se daní, jestli vůbec. S vyhlídkou, že si polepší i v důchodu. To asi člověk přestane mít námitky. Ano, mluví ze mne slepá závist. Jak dlouho bude mít Evropa na tyhle platy, provoz institucí, dotace zemědělcům, dotace na různé (často zbytečné) stavby a další? Osekat agendu a náklady asi chtějí jen ti, kdo zrovna kandidují do Evropského parlamentu. Potom už o tom nikdo nemluví. Už jsem slyšela o tom, že EU by měla dohnat USA. Aby to nedopadlo tak, jak se říkalo za socializmu o vztahu k USA: Dohnat a předehnat. Později: Dohnat. A ještě později, ale to už jen mezi sprostným lidem: Neztratit z dohledu koncová světla.
- Dnes, v době Internetu, kdy lze publikovat prakticky cokoli, nepronikly na veřejnost žádné disentní názory? Nevznikla žádná odštěpená tzv.škola, skupina, neozval se žádný jedinec? Šlo by tohle někde jinde? V inženýrských nebo vědních oborech? Je to věda, jak se to tváří, nebo už ideologie? Tzv.totalitní ideologie, kde je možný jen jediný názor a za nesouhlas se trestá, třeba vyloučením z komunity? Jak by to dopadlo, kdyby šlo třeba stavbu chemického závodu? Spoléhat se na to, že rozeznáme hrozící katastrofu by se rovnalo slepé víře. A hrozilo, v případě opravdové katastrofy, následky pro původce: trestním oznámením, soudem a potrestáním viníků. V normálním pracovním životě musí existovat pojištění před průšvihem. Už ve fázi prvnívh úvaah a projekce. Mechanizmy na to jsou. Opominutí je dohledatelné a tudíž adresně postižitelné. A to mluvím o jednotlivé stavbě, byť rozsáhlé, ale asi pod rozlišovací schopností takových expertů. Proč se nikdo nepostavil na barikády z trosek, nezvedl prapor a s křikem TUDY! neukázal cestu? Proslavil by se. A při cestě zpět by byl první. Nikdo. Ani z těch, kteří sálali chytrost na sto honů. A hýřili suverénními radami. Není Evropa přes EU příliš centralizovaná i názorově a nepřístupná jakémukoli jinému názoru?
- Celé to připomíná císařovy nové šaty. Bát se říct, že král je nahý. Vymýšlet nějaké další instituce je na draka. Proč to nejde jako v jiných, vědeckých, ne ideologických oborech? Samočisticí schopnost nestačí? A když nepomohla expertní znalost zevnitř, pomůže nějaká expertní znalost zvenku? Nutně musí být s problematikou méně obeznámená, je na informacích zevnitř závislá. Není systém bez zpětné vazby odsouzen k zániku? A nevěří se příliš těm, kteří se tváří sebevědomě a veškerou kritiku odmítají? Nebojíme se, my všichni, se zeptat, abychom nevypadali jako blbci? Není to něco jako kult osobnosti? Nepomohl by, aspoň trochu, zdravý rozum, kritičnost a nebát se zeptat? A proč se necháme vést jenom proto, že dotyční jsou arogantní, vysmáli by se nám a udělali z nás blbce? A jak to, že se vůbec dostali k takovému (polo)božskému statusu? K tématu viz také můj blog zde, článek Do roka a do měsíce, ze 14.11.2011.
- Ale hlavně: Teď se ukázalo, že stát nenechá své velké padnout. A viníky potrestat. Co tohle pomyšlení udělá s těmi, kterých se to týká? Nebude se to opakovat?
„ … Zkušenost roku 2008 nás poučila, že není třeba před ekonomickými experty padat do prachu na kolena, naprostá většina z nich se někdy v životě mýlila. Většina „slovutných“ českých ekonomických expertů například papouškuje to, co si přečetli koncem 80. a začátkem 90.let, když byl v módě Milton Friedman, který je jim prorokem, po němž už žádný jiný nepřijde (proto si od té doby nic nového nečtou). …“ Respekt 9/2012, 27.2.-4.3. 2012, Všechnu moc expertnímu lidu!, str.18
„ … Jednou z příčin vzniku finanční krize bylo to, že šéfové bank vůbec nerozuměli slavným kosmickým finančním produktům, ze kterých se později staly produkty spíše toxické než kosmické. Možná by nebylo od věci zavést povinné přezkušování: alespoň někdo v představenstvu by měl ovládat tajemství složitě konstruovaných, na vysoké matematice založených obchodů. Jinak by banka přišla o licenci. Když to nenapadne akcionáře, má to napadnout regulátora.“ Respekt 38/39/2011, 19.9.- 2.10.2011, Jan Macháček: Krádež a bankrot, str.26
V té souvislosti mě napadá, že kdyby to bylo tak bezva a neškodné, proč by si to ti chytrolíni neprovozovali na vlastní triko. Udělali by si z toho svůj soukromý podnik. To by ovšem znamenalo, že by nesli odpovědnost, kdyby to krachlo.
Ale oni si z toho svůj podnik udělali. Pro zisky. Ztráty nenesli oni. Takže takový půlpodnik, nebo podnik s odbočenými ztrátami. Jak byla, už na začátku, v jejich smlouvě, stanovena odpovědnost? Asi nijak, protože jinak by z toho nevyklouzli tak snadno.
Každá pokladní v supermarketu zaplatí to, co jí chybí v kase. O tom se nediskutuje. Předmětem volby je maximálně způsob, jak to zaplatí. A to jsou ztráty nesrovnatelně menší. Má tzv.hmotnou zodpovědnost.
Ostatně i v ČR, když jde o platy politiků, se mluví o tom, že jsou tak vysoké proto, že mají odpovědnost. Politickou odpovědnost. Ta se projevuje jak? Jsem na tomto světě už 66 let a ještě jsem neslyšela nikoho, kdo by řekl: Promiňte, mýlil jsem se, … Nebo jak se projevuje (prakticky) politická odpovědnost? To se mýlíme jen my, kdo nejsme v politice. Proto v politice být nemůžeme. Zvolením do parlamentu a stoupáním výše nabývají zřejmě politici neomylnosti. Chyby nedělají. Nebo je nevidí.
Nevím, jestli se dostanu po smrti do nebe nebo do pekla (tam bych nechtěla, bude tam pár lidí, které bych nerada znovu potkala). A je tam taky nějaká hierarchie, podobně jako na Zemi? A pokud ano, je stejná? Nikdo neví. Asi proto, abychom se snažili co nejvíc.
Mám zase něco načteno a napsáno, tak zase někdy příště.
