Jak jsem slíbila, až najdu něco zajímavého, napíšu. Vynořila jsem se. A vylovila tyto perly/bahno:
„SOUDRUZI SOUDCI. Pětina dnešních soudců byla před Listopadem (a asi ještě i krátce po něm, že) členy zločinecké organizace – KSČ. Hon na čarodějnice jistě není na pořadu dne, nicméně věřit mužům a ženám v talárech, kteří kdysi aktivně podporovali vedoucí úlohu jedné strany, že dnes soudí nestranně, se jen těžko dá.“ Reflex2/2011, 13.ledna 2011, str.12.
„TERMÍN „MAFIOSO“ je podstatně starší než samotná organizace mafie a původně na Sicílii označoval osobu důstojného a hrdého vzezření, nezávislého ducha a s výrazným temperamentem. Formálně se termín „mafie“ objevil poprvé na palermské prefektuře v roce 1865. Až do druhé světové války se činnost mafie soustředila hlavně na venkov. Bohatí Sicilané najímali správce, kteří se měli po dobu jejich nepřítomnosti starat o majetek. Správcové pak zase najímali mezi místními právě tzv.mafiosi (ctihodné muže), již vybírali a mnohdy vymáhali od místních rolníků poplatky za užívání půdy. … „ Reflex 3/2011, 20.ledna 2011, str.36.
„Ať žije EU. Evropská unie vyplatila dotaci dvacet miliónů korun na firness pro psy, jež si vymyslela nějaká maďarská IT firma. Další z užitečných nápadů, jak si zpříjemnit soumrak tradiční ecropské civilizace.“ Reflex 46/2010, 18. listopadu 2010, str.12
„ … Česká republika má rovněž 426 policistů na sto tisíc obyvatel, což je bezkonkurenčně nejvíc v celé EU. Stejně tak máme nejvyšší počet soudců. Každý přitom z praxe ví, jak to s bezpečnostní a justiční praxí u nás vypadá. Stát je drahý a současně málo výkonný. I tady by se daloí ušetřit a o to snížit daně, aby zůstalo liedm více hotovosti přímo v peněženkách.“ Reflex 52/2010, 30.prosince 2010, str. 12. Dodávám, že je zajímavé, že tahle čísla a fakta se nepublikují.
Na dotaz "Kterou osobnost, jež vás letos ve vašem oboru zaujala, byste pozvali na panáka? A proč? Radka Denemarková, spisovatelka, odpovídá: „ … A kdybych se sama pozvala ke stolu, tak do německého Goddelau, kde stojí rodný dům Georga Büchnera. U Büchnerových byla výchova 'pobuřující'. Jejich děti mohly u stolu promluvit, kdy chtěly. Mohly volně vyjadřovat své názory. Pokud zlobily, nikdy se trest netýkal toho, ce měly nejraději. Synům otec zaplatil studia, ale celou částku museli i s úroky postupně vracet – svým sestrám. Aby byly – pokud se nevdají – zaopatřené. Všech šest dětí se prosadilo: chemici, spisovatelé, překladatelé, právníci, učitelky. Celý život si všicni sourozenci pomáhali, ta vazba se nikdy nezpřetrhala. Proč se neuděluje Nobelova cena za moudrou a citlivou výchovu? Pít! “
Kdosi kdysi řekl, že nečte deníky, ale týdeníky. U nich už odplynula pěna dní. Číst staré týdeníky je z tohoto pohledu ještě zajímavější. Vidíte vývoj. K lepšímu? Vidíte, že některé předhozené kosti jen zdržely. Že některé stopy byly posypány pepřem, aby svedly. A spoustu věcí se stejně nedozvíte vůbec. Takže můžete jak libo spekulovat.
A co peněz ty časopisy stály, týdně se to nezdá, ale za rok je to okolo 2 000 Kč. Ať už přepočítáváte na chleba, piva nebo frťany. Počítám okolo 40 kč/kus, tj. 40 Kč/týden.
Právě jsem slyšela (10.6.2014) na Rádiu Plus, parafrázuji: USA Today, zveřejnila výsledky studie zkoumající sociální mobilitu. Zjistila, že kdo se narodil chudý, chudý zůstane. Nevím, kde to zkoumali. Ale pokud v USA, tady by to bylo ještě horší. Mobilita prostorová a odtud společenská je v ČR určitě menší. To, že neexistuje kritérium společenské mobility, na tom nic nemění. Skutečnost zůstává.
V souvislosti s tím: ve Velké Británii zjistili, že trvá asi 300 let, než zbohatnete (definice nebyla poskytnuta). Na území ČR, teď, je to mnohem rychlejší). Takže neobviňujte své rodiče. V Británii vycházeli z údajů Domesday Book (= Doomsday Book, doslova Kniha posledního soudu), pozemková kniha Anglie z roku 1086, „ ... byla tak detailním souhrnem anglického majetku v 11.století, že se říká, že 'ani jedna kráva ani jeden vepř v tomhle seznamu nechyběl'. Kniha získala své lehce matoucí jméno, protože byla považovaná za tak dokonalou, jako Poslední soud." (můj překlad).' z The Story of English, Philip Gooden, Quercus London, 2009.
Listuju a čtu dál. Před spaním a při jídle. Ano, vím, to se nemá.
Ještě tu mám slušnou kupku.
