Asi jsou protestantské, anglikánská církev a celá společnost k uplatnění žen vstřícnější. Tohle není výčet, jen příklady.
Žen královen vládlo v Anglii (a jak se říše postupně jmenovala) víc, ale dlouhé a rozkvět působící (přes všechny výhrady třeba ke královně Victorii) byla vláda královen:
Alžběta I. (vládla 1558-1603)
Victoria (vládla od svých 18ti let, 1837-1901)
Alžběta II. (vládne od roku 1952 dosud)
I když asi Alžběta I. měla víc možností, jak ovlivňovat běh věcí. A svět byl méně propojený než za Alžběty II., jsou obě období všeobecně považována za období klidu a prosperity. Už jen doba panování je dlouhá, v těchto příkladech min. 48 let. Nic na tom nemění to, že funkce Alžběty II. je víceméně ceremoniální.
I většinou jen formálními pravomocemi vybavený nejvyšší představitel může působit mnoho zlé krve. Nezapomenu na dokumentární film o Alžbětě II. BBC přišla natáčet, královna se objevila v červených šatech a zeptala se, jestli to nebude vadit na kameru. Dovedete si představit takový přístup u českého prezidenta (vyjímám Václava Havla)?
Namátkou další:
Margaret Thatcher (1925-2013), ministerská předsedkyně Spojeného království 1979-1990. Vystudovala chemii v Oxfordu a nějaký čas pracovala jako chemická laborantka. Později vystudovala v Oxfordu I práva.
Golda Meier (ministerská předsedkyně Izraele), (* 1898, Kyjev, Rusko, dnes Ukrajina – † 1978, Jeruzalem, Izrael) "… Bola spoluzakladateľkou štátu Izrael, pôsobila vo funkciách ministerky práce a ministerky zahraničných vecí. Bola tiež štvrtým premiérom štátu Izrael (1969 - 1974). V Izraeli bola označována za „železnú lady“ politiky veľa rokov predtým, než v Spojenom kráľovstve tento prídomok pripadol britskej ministerskej predsedníčke Margaret Thatcherovej. David Ben-Gurion ju raz popísal ako jediného muža v kabinete."(Wikipedia)
Angela Dorothea Merkel (1954 Hamburk), vyrostla v NDR, 8. spolková kancléřka Německa, původní profesí fyzikální chemička. Ve funkci od 22. listopadu 2005. Ve spojitosti s úřadem kancléřky bývá označována jako faktický lídr Evropské unie, a časopis Forbes ji opakovaně označil za nejmocnější ženu světa. V roce 2012 kancléřku také hodnotil jako druhého nejmocnějšího člověka planety, což znamenalo historicky nejvyšší postavení ženy. (Wikipedia).
Určitě to v těch zemích ovlivňuje veřejné mínění; to, jak jsou tam ženy vnímány. Podobně jako chování prezidentů ČR, Ruska, Turecka ovlivňuje veřejné mínění tam.
V současnosti prý německé (diplomované) inženýrky chodí do škol lákat dívky ke studiu technických oborů. Nedovedu si představit, co by jim řekly v ČR. Jaké uplatnění tady je, proč by dívky měly vystudovat technické obory? Dostanou se k zajímavé práci? Platy? Kariéra? Pokud vidí kolem sebe inženýrky (neekonomické), ty většinou v českých zemích a na Moravě žádné velké platy namají; ani kariéry neudělaly. Vyjímky jsou, ale jako zaměstnanci, v průmyslu, v projekci apod. je jich žalostně málo. Německé pracující ženy mají také pomocné organizace a weby, k podpoře, udržování kontaktů a porozumění, rovnoprávnosti ve společnosti I v zaměstnání, výměně zkušeností, zlepšení etických hodnot, propojení a další vývoj žen v řídících funkcích. A to jak obecně, tak speciální weby pro ženy pracující v přírodních vědách, technických povoláních, médiích, pro mezinárodní porozumění. … U nás by to asi vzbudilo pobavení a smích. Nebo aspoň sarkastické poznámky.
Jen tak na okraj: v USA se zvěřejňují aktualizované pořadníky (ne ve významu čekacích listů) oborů podle příjmů vysokoškoláků v nich pracujících. Neviděla jsem poslední, ale nejlépe placené bývalo dobývání surovin. U nás se nic takového nezveřejňuje. Ale soudím, že tabulku vede IT. Ale technické obory nejsou žádný zlatý důl (gratulujte si, pokud jste narazili na zlatou žílu. Chemie to rozhodně není.).
Pokračování příště. To be continued.
