S voláním po alternativních trestech mě napadla ještě jiná možnost. Byla by levná a, už vzhledem k publicitě, určitě účinná.
Mrskání u pranýřeJenský kodex, 1.čtvrtina 16.století
Reálné měsíční náklady na jednoho vězně jsou 28 tisíc korun (iDnes.cz, aktualizované 13.2.2012).
Teoreticky by si vězni měli svůj pobyt hradit.
"Vězni v Česku si hradí jen dvacetinu nákladů, státu přesto dluží přes miliardu korun. Vymahatelnost nákladů za věznění je v Česku jen čtvrtinová, po propuštění vězňů klesá na tři procenta. Poukázal na to kontrolní závěr, který v pátek zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) a podle kterého měla ke konci roku 2009 Vězeňská služba ČR (VS) pohledávky ve výši 1,045 miliardy korun." Citováno z www.mediafax.cz, 15. 07. 2011"
Co obnovit pranýř?
Pranýř byl (od cca 13. století) buď hlavní nebo vedlejší trest ("tělesné tresty, uřezání uší, jazyka, useknutí ruky, znamení rozpáleným železem - "cejch" aj.)
- "Většinou byli k pranýři připoutáváni odsouzenci, kteří se dopustili trestných činů a přestupků, na něž se nevztahovaly hrdelní tresty (tedy popravy, moje pozn.). Starší systém neznal dlouhodobé věznění, jež by pro městskou radu znamenalo výdaje na střežení a stravování vězňů."
- "Tělesný trest u pranýře, mrskání, mohl být i opakován a provázen vypovězením z města se zákazem návratu. Hlavně tresty za přestupky v oblasti majetkového práva (krádeže, loupeže) bývaly neobyčejně kruté, podobně jako tresty za porušení církevních předpisů o sexuálním životě (vyhnání plodu např. bylo hrdelním zločinem, podobně cizoložství aj.)." Dovedete si asi představit, že jste okradeni nebo dokonce o celý svůj majetek oloupeni a neexistruje žádná sociální dávka v nouzi. Pak šlo asi opravdu o holý život.
- "...pranýř, zprvu patrně dřevěný kůl..., později dřevěný sloup, potupný stupeň (výstupek) nebo i klec, nejčastěji před radnicí, na náměstí, u kostela aj. V 16.století bývaly dřevěné sloupové pranýře nahrazovány kamennými. U sloupu na dvou nebo i na čtyřech stranách bývaly upevněny okovy na ruce a železný kruh ("oboječek") k zapínání na krk, někdy rovněž velká kamenná koule, která bývala zavěšována trestanému na krk na řetěze. Někdy místo sloupového pranýře býval jen železný kruh na řetěze, jehož konec byl připevněn ke zdi radnice nebo jiné veřejné budovy. Kruh, skládající se ze dvou částí, býval zamykán trestanci kolem krku a tak musil stát obvykle na kamenném výstupku po dobu stanoveného trestu.
- Měl jednak zajistit výkonu trestu co největší publicitu
- Měl zajistit, aby byl trestaný zbaven cti. "Pranýř jako místo hanby měl pro trestaného trvalé důsledky ztráty cti: nemohl být např.členem cechu, zastávat úřady v městské samosprávě, jinými slovy přestal být plnoprávným členem společnosti. Nebylo divu, že poctiví měšťané se nechtěli znamení potupy ani dotýkat: řemeslníci odmítali opravovat pranýře apod. Výkon trestu příslušel obvykle katovi a jeho pacholkům, což byla skupina vyloučená z občanské městské společnosti. Potupnost trestu bývala někdy zvětšována dalšími symboly: např. žlutým oblekem nevěstek, slaměným věncem, věchtem, čelenkou z kohoutího peří, což vše symbolizovalo sexuální trestný čin nebo přestupek."
- Navrhuji pouze:
- Vynětí trestu z pravomoci městských rad
- Vynechání útrpného práva
- Mrskání lze (případně) vynechat také
- Podklady pro projektovou dokumentaci by se našly v městských archivech. Časem by byly normy EU, zákaz provozování pranýře,...
- Náklady na vybudování a udržování by byly nízké a část by mohla být hrazena reklamami na pranýři, oboječku apod.
... ale uznejte ty výhody a úspory ... :-)
Literatura (takový pamětník zase nejsem, a i kdyby, nevím ani si nepamatuji všechno):
- Dějiny hmotné kultury I (2) Kultura každodenního života od 13.do 15.století, Státní pedagogické nakladtelství Praha 1985
- Dějiny hmotné kultury II (1) Kultura každodenního života od 16.do 18.století, Ministerstvo kultury ČR, Vydavatelství Karolinum 1995
