Chvála jednoduchosti

Co to ta jednoduchost vlastně je? A proč o ni usilovat? A není někdy ta jednoduchost zrádná?

Ve Slovníku spisovné češtiny termín jednoduchost uveden je, ale ne jeho vysvětlení. Vysvětlen je jen výraz jednoduchý; cituji: „1. nerozložitelný na složky, nesložený z dílů, částí … 2. jsoucí bez komplikací a problémů, snadno řešitelný … .3. prostý, obyčejný, běžný, … „

Šla jsem na to přes svou oblíbenou angličtinu. Simplicity, ve Velkém anglicko-českém slovníku [5]: „ … jednoduchost, snadnost, nekomplikovanost it's simplicity itself,...“

V Oxford Paperback Thesaurus jsem našla,  cituju jen tučně vytištěná synonyma. K nim z [5] všechny další, výše neuvedené významy:

1. Straightforwardness. [5]: přímočarost, nekomplikovanost, srozumitelnost
2. Clarity. [5]: čirost, průzračnost, jasnost, zřetelnost
3. Plainness. [5]: zřejmost, prostota, nevzhlednost, ošklivost
4. Unpretentiousness. [5]: neokázalost, nenápadnost, skromnost
   

A pro všechny tyhle výrazy jsem hledala ustálená rčení (idiomy) v jedné oxfordské [1] i jedné cambridgeské [6] knize o idiomech. Nenašla jsem, kupodivu, žádné.

Zato v Oxfordském slovníku vědeckých citátů [4] jsem našla pro každé ze synonym citátů hodně. Navíc jsem hledala citáty také pro všechna související přídavná jména; našla jsem pro clear, simple, plain. Zde uvádím jen některé citáty, které se mi zdály nejvýstižnější. Překlad je můj, odkazy jsou na stranu a číslo citátu v [4] (strana:číslo citátu na ní). Podobně jako odkaz na Bibli. Autoři jsou řazeni abecedně podle jmen. Transkripce jmen je anglická:

„Cílem vědy je hledat nejjednodušší vysvětlení složitých faktů. Jsme náchylní propadnout omylu přemýšlení že fakta jsou jednoduchá, protože jednoduchost je cílem hledání. Vůdčí moto v životě každého filozofa přírody (=natural philosopher) by mělo být: Hledej jednoduchost a nedůvěřuj (distrust) jí.“, 621:5, Alfred North Whitehead, britský matematik a filozof, 1861-1947

„Zatímco Occamova břitva je užitečným nástrojem ve fyzikálních vědách, může být velmi nebezpečným nástrojem v biologii. Tak je velmi riskantní (rash) použít jednoduchost a eleganci jako vodítko(guide) v biologickém výzkumu.“, 140:5, Francis Henry Compton Crick, britský molekulární biolog, 1916-2004

Ockhamova břitva („Ockham's Razor“), nebo také „Occam's razor“, obojí v jedné a téže knize, tentokrát 467:4, William z Ockhamu, cca 1285-1349, britský filozof

• Pro latiníky originál: „Frustra fit per plura, quod fieri potest per pauciora.“
• Anglický překlad v knize: „It is vain to do with more what can be done with less.“
• Můj český překlad z angličtiny: Co může být uděláno s málem, je zbytečné dělat s něčím navíc. Neboli česky: Proč bychom to dělali složitě, když to jde jednoduše. Nebo, v češtině častěji, používáno opačně, ironicky: Proč bysme to dělali jednoduše, když to jde složitě.
• Populární přetlumočení Occamovy břitvy, jak jsem je četla ve sloupku Pavla Jungwirtha, Respekt 2/2011, str. 39: „Pokud je pro nějaký jev několik vysvětlení, je třeba upřednostnit to nejjednodušší.“
• Proti tomu stojí Rothschildovo pravidlo, opět Pavel Jungwirth: „Pro sebesložitější přírodní jev vždy někdo přijde s jednoduchým, elegantním vysvětlením – to vysvětlení však bude špatné.“
• Nejsem si jistá, jestli tohle Rothschildovo pravidlo nedoplnil skeptik, který ví, že jednoduchost může být zavádějící. Zcestná. Zrádná.
• A jméno k tomu dodal takové, jaké k bohatství patří. Tedy, možná, není nutno jméno připisovat skutečné bytosti. Prostě to řekl jiný, chytrý leč nebohatý muž stejného jména. Ale jinak psaného jména. Koneckonců, pokud necitujete pramen, můžete si vymyslet ke svému výroku libovolnou osobnost, která ji vyslovila.
• Nebo to vymyslel frustrovaný žadatel o granty. Aby odůvodnil svůj náročný výzkum.

Mě nejblíž je následující názor na jednoduchost:„ Protože jestliže jako vědci hledáme jednoduchost, potom přirozeně (obviously) zkoušíme nejdříve nejjednodušší udržitelnou (surviving) teorii. A ustoupíme od ní, jen když se ukáže mylná. Ne tenhle postup, ale jakýkoliv jiný, vyžaduje vysvětlení. Jestliže chcete někam jít rychle, a je stejně pravděpodobných několik cest, nikdo se neptá, proč volíte tu nejkratší. Má být vybrána nejjednodušší teorie. Ne proto, že je nejpravděpodobněji pravdivá, ale protože je vědecky nejvíce uspokojivá (rewarding) mezi stejně pravděpodobnými alternativami. Usilujeme o jednoduchost a doufáme v pravdu.“ , 250:6, Nelson Goodman, americký filozof, 1906-1998

Literatura:

[1] The Oxford Dictionary of Idioms, Second Edition, Edited by Judith Siefring, Oxford University Press, 2005

[2] Oxford Paperback Thesaurus, Third Edition, Oxford University Press, Oxford 2006

[3] Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Studentské vydání, Academia 2010

[4] Bynum W.F., Porter Roy, Oxford Dictionary of Scientific Quotations, Oxford University Press, 2006

[5] Fronek Josef, Velký anglicko-český slovník, Leda Praha 2006

[6] McCarthy Michael, O'Dell Felicity, English Idioms in Use, Cambridge University Press, Cambridge, 6th printing 2006

Horníci na Ostravsku prý mají přísloví (správný přízvuk je nutný ke správnému vyznění):

Snaha je synku, hezka věc, ale neni koksovatelna.

Hezký jednoduchý den.

S jednoduchými radostmi.

A pokud možno bez strastí (byť i jednoduchých). Protože i ty jednuché mohou být těžko řešitelné.