Aneb národ je opět vedví rozdělen – jedni ho milují, druzí nenávidí! Těch, co zastávají umírněnější, či neutrální postoj, je minimum. Hle, můj skromný názor na věc.
Pan Schwarzenberg nebyl v prvním kole mým favoritem, a i ve druhém jsem byla jistou dobu na vážkách. Skutečně jsem nějaký čas uvažovala, že přiklonit se k panu Zemanovi, by snad bylo lepší, neboť v politické rovině je mi o maličko bližší. Abych se tedy mohla nějak rozhodnout koho volit – nevolit mi připadá ještě horší, než zvolit „špatného“ kandidáta, odsunula jsem veškerou špínu, co se vytahala na povrch, a veškeré politické postoje. Rozhodla jsem se, že si zvolím kandidáta, který alespoň nějak splňuje má kritéria na osobnost. Zvolila jsem si tedy kandidáta, který na mně působí jako člověk morální, slušný a nearogantní. Někoho, kdo chtěl pokračovat v odkazu Václava Havla, a pro koho je pravda a láska tou nejvyšší prioritou.
Nechci se tu zaobírat otázkou, jaké to bude za nějaký čas – možná to bude skvělé, a já pak panu Zemanovi složím omluvu, nechci ani znovu přetřásat všude dokola omílaná temáta, která se zde objevují ve sto různých verzích. Já osobně, možná jsem optimista, nebo pesimista – podle potřeby, si myslím, že se nic moc nezmění, a pokud zde nebude mít pan Zeman v plánu nastolit znovu totalitu, tak proti němu v zásadě nic nemám.
Pan Zeman mi vadí jako člověk. Nemohu se přenést přes tu jeho arogantní, povýšenou tvář a ty vulgární, či rádoby vtipné glosy a výroky. Působí na mně jako člověk, kterému bych nemohla uvěřit ani pozdrav. Pokud někomu z vás vadí Kalousek a jeho sebejistota, pak nechápu, jak můžete snášet Miloše. Jako člověk je mi tak protivný a proti srsti, že dost těžko hledám slušná slova, kterými bych to vyjádřila. Na panu Zemanovi nevidím ani ždibec morálnosti, něčeho, co jako stát v tuto chvíli tak potřebujeme. Protiví se mi jeho dvojakost a jeho úmyslné nepamatování si, co kdysi kdesi prohlásil. Vidím v něm jen to všechno špatné, čím se náš národ vyznačuje – možná také proto se stal jeho hlavou.
A pak je tu jedna věc, která mne rmoutí ze všeho nejvíce, tedy samotná odezva lidí. Ve svém předchozím článku jsem uveřejnila text k písni mé kapely, který je dosti nevybíravý, ale který nemá být pouhou urážkou pana Zemana, ale má to být celkovým odrazem společnosti, a stavu v jakém se nachází. Jednoduše řečeno: Na hrubý pytel, hrubá záplata. Rmoutí mne reakce lidí a jejich neschopnost rozšířit trochu obzory a chápat věci nejen tehdy, když se jim vyloží polopaticky. Rmoutí mne lidé, kteří se ohánějí demokracií, ale zároveň odsuzují názory jiných. Rmoutí mne, že většina lidí uměla napsat, jen že jsem neinteligentní, sprostá, atd., atd., tedy neshledala jsem v oněch reakcích žádný pádný argument, proč se mnou nesouhlasí. Nermoutí mne, že se to někomu nelíbí, rmoutí mne, že neumí říct skutečný důvod proč. Věřím, že jsem pouze řekla nahlas myšlenky spousty lidí, a zároveň věřím, že kdybych napsala něco obdobného na pana Schwarzenberga, tak by spousta těch, kterých jsem se dotkla, se mnou ráda souhlasila.
Rmoutí mne, že nás pan Zeman dostal zase do sváru, a že jsme zase o něco dál od pochopení a naplnění hesla: Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Ano, jsem prvdoláskař a myslím, že to je jediná cesta jak se hnoud dál a konečně se odprostit od toho cejchu postkomunistické země.
