Karel už je mainstream

Jdu volit a volím Karla! Karel, Karel, Karel! Karel for PreSideNT! Aneb jak se přímá volba prezidenta proměnila v soutěž „krásy“.

Soutím tak dle posledních dní strávených proplétáním se po internetu a hlavně po facebooku. Zajímalo by mě, co tenhle karlovský boom rozpoutalo. Jestli to jsou ta chytlavá hesla, nebo ty pěkné odznáčky vyvedené ve stylu britských Sex Pistols (pro mě velké plus), nebo prostě to, že je pan Schwarzenberg aristokrat.

Mám takové nejisté tušení, že tahle karlománie se strhla právě kvůli tomu, jaká je pan Schwarzenberg osobnost, a už méně kvůli jeho politickým postojům. Zdá se mi, že opravdu velká spousta lidí ho volí jen proto, že je kníže, že je velice vtipný, má mladého ducha, líbí se mu pěkné ženy a dost často spí, jelikož si to může dovolit. Sama za sebe mohu říci, že právě tyto jeho vlastnosti – jeho osobnost a osobitost, z něho pro mě činí velkého favorita a nebýt pana Franze, měla bych velký problém přesvědčit se, abych šla volit pana Dienstbiera a ne právě Karla.

Jenže skutečně bych ho volit nemohla. To že je mi jako člověk nesmírně symtpatický, ještě neznamená, že s ním sympatizuji i v politických otázkách. Někteří by mohli namítnout, že když budu volit pana Franze, že jsem také stržena pouhou zálibou v jeho osobnosti. No trochu ano, ale kdybych nesouhlasila s jeho politickými postoji, nevolila bych ho, ani kdyby mi byla jeho osobnost blízká nevím jak (to že není politcky kovaný mi opravdu nevadí, ostatně já také nejsem politoložka). A právě zde mám v případě knížete takový neblahý pocit, že velké množství lidí ho chce za prezidenta jen proto, jaký je to člověk, ale už ne proto, jaký je to politik. Nechci říkat, že všichni, nebo snad rozhodovat, jestli je špatným polititkem – to tu opravdu řešit nechci, ale obávám se, že možná větší část jeho voličů se moc nezajímá o jeho politické já. Nechali se až moc strhnout tou lákavou osobností. Je to skoro jako v talentových soutěžích, kdy my lidé posíláme hlasy právě těm, kdo se nám něčím zalíbí a ne těm, co předvedli nejlepší výkon. No nevím jestli je to nejvhodnější praktikovat právě v politice.

Někdo by mohl říct, že si trochu protiřečím, že když mám takový názor, měla bych toho Karla volit taky, neboť kandidát kterého chci volit já, nemá moc velké šance. No možná je pravda, že zvolit „menší zlo“ je lepší než dopustit, aby vyhrálo zlo absolutní, jenže pokud takhle bude uvažovat každý, nemusíme k volbám nakonec ani nikdo chodit.

Já proti panu Schwarzenbergovi nemohu a ani nechci říct jediné křivé slovo, mám ho velice v oblibě, jsem ráda, že ho bude hodně lidí volit, a byla bych nesmírně šťastná, kdyby zvítězil, neboť pan Schwarzenberg, byť s ním moc nesouhlasím, je pro mě mnohem důstojnějším představitelem hlavy státu než takový pan Zeman. No ale žáčínám být skeptická a přestávám věřit, že by to mohl vyhrát někdo jiný, než právě Zeman. Proto jsem nakonec za tu karlománii šťastná a možná bych si přála, aby zasáhla ještě mnohem víc lidí, mnohem víc lidí. Jen mě tak prostě napadlo, jestli to není pouhý chvilkový módní trend.