Dvojitý agent

Opět jen ukázka z mé poetické tvorby, neb na něco duchaplnější dnes nemám čas. Moc vám o této básni nepovím, jelikož si sama nejsem zas tak jistá, že doopravdy vím, o čem má být. Ale to zas tak nevadí, nepíšu poezii

Na zápraží muzeiních zbytečností,
na prahu zevšednělé odvety
povalují se
- s moudrostí velryb,
ústřižky dopisů
a reklamních letáků,
bez ceny.
Smotky ranních myšlenek a večerních pocitů
- odpadu zvětralých duší,
z Nazaretu ukradených
pro radost
nikoho?
Pro radost barevným lavičkám z parků
a jejich feťákům
Oscara za nejelepší umírání,
nefalšovaná realita,
pouhá iluze jen
tváří v tvář dětské radosti
z odřeniny
a písku v ponožce.
Ukřičená noc
nařčena z nevěry,
polobozi kreslí do sražených par na skle vzkazy
a odnož inteligence dupe na brouky.
Někdy to bývá naopak,
někdy to bývá dvojitý agent
a někdy jenom náhoda
Neposkvrněná skvrna
na tváři jednorožce
- pro zlost všem bezvěrcům
a odpuštění viny
z nedbalosti...