Řecko je před státním bankrotem. Lidé jsou v nejistotě a strachu. Jenže se nakonec zase tak moc nestane. Jen velký mediální humbuk. Řecko zůstane Řeckem, stejně jako Argentina Argentinou. Ale dříve, to bývaly jiné časy…
Jen si to představte. Panovníci v minulosti to neměli vždy tak lehké, jako ti dnešní páni. Když se zadlužili, věřitelé na ně tlačili a oni dělali co mohli, aby dluh splatili. Tu prodali kus země, tady udělali výhodnou směnu, nebo se dost dobře oženili. Tedy pokud byli ještě svobodní. A pokud ne, i to se dalo, při troše dobré vůle, zařídit.
Jenže ten, kdo neměl tolik štěstí, že by našel takové elegantní řešení, o svůj majetek přišel. Přestal být pánem své zadlužené země. A věřitel se stal novým pánem. Přišly nové časy, nová vláda. Jiné mravy. Rozprodávání státu, ale i kosolidace.
Dnes je všechno jinak. Stát zkrachuje a kromě přechodného stavu ekonomické krize, která tak jako tak nastartuje většinou strmý hospodářský růst, se nic zásadního nezmění. Ale nemělo by to být správně jako ve středověku? Vždyť jsou to naše evropské tradice.
Představte si, že bychom ty tradice ctili. Řecko zkrachuje a věřitelé se stanou majitely jeho území. Podle toho, kdo kolik půjčil. Část bude Německá, jistě ta největší. Pak Britská, Francouzská, možná i Rakouská. A Řecko? Lidé budou dál Řekové, jen budou na úřadech mluvit německy, francouzsky a anglicky. Staří majitelé neuměli hospodařit, tak to teď bude na těch nových.
Ale kdyby se některý z věřitelů chtěl zbavit svého podílu navrhuji, abychom ho odkoupili. Češi by se tak konečně stali koloniální velmocí. A majiteli antických ruin a moře. No, nebylo by to krásné?
Mirek Vojáček
www.mirekvojacek.cz
