A vůbec nejlepší je naučit své potomky SE UČIT. Je to jako když je naučíte rybařit místo toho, abyste jim rovnou dávaly ulovené ryby - a oni si potom na to časem zvykli.

Něco mi říká, že ten citát Lenin opsal od Černyševského....

Já jsem minule dostal 93%, (tedy syn), což je stále jednička

Nicméně je třeba ratolesti trochu nabádat k odpovědnosti, aby si nezvykly, že za ně všechno uděláme. Se mnou se po této stránce nikdo nepáral a taky jsem to přežil, takže něco občas nechám na nich, nebo seženu doučování. Nicméně, ani to opáčko po tolika letech není špatné, jak píšete člověk díky tomu třeba nezblbne (nebo až později)

Nejvíc ale děkujeme za všechny ty změny, které i v tak základním předmětu, jako je matemetika, náš system dokázal za pouhých pár let udělat. Indické násobení, zvláštní systém sčítání dokolečka, nelogické (logické) úlohy apod - vítete, šedé vlasy, už jsem se bála, že vás před čtyřicítkou nepotkám a ono stačilo jen pár večerů nad úkoly...

PS: já chodím z práce po sedmé večer. Občas nad úkoly sedíme i do jedenácti v noci (aspoň my s manželem, syna nechci nechávat ponocovat). Nic podobného si u svých rodičů tedy nepamatuji...

Samozřejmě "vítejte"...

Mně tatínek pomáhal s matematikou ještě i před maturitou.

Ale moje děti byly chytřejší než já - ty mně před svou maturitou matematiku naopak doučovaly.

Nechte plešouna zrzavého rozpadat se pod šturcem a nekažte nám slunný den.