Pokud by "vymýcení" znamenalo, že se přišlo na to, jak tuto chorobu vyléčit, bylo by to dobré a screenink by byl skutečně dar. Tady ale znamená zabít nenarozeného člověka, protože není zdravý, a to je pro mne nepřijatelné.

Není to odlišnost, ale nemoc, genetická chyba a pokud se jí můžeme vyvarovat, je správné tak učinit. Bohužel se to ne vždy daří, pak je správné postiženému poskytnout co nejepší péči a snažit se, aby prožil co nejlepší a nejplnohodnotnější život, jaký v rámci možností může. Nicméně je důležité snažit se, aby takto postižených a ve většině případů trpících lidí bylo co nejméně. Pokud prosazujete konec prevence, tak vlastně chcete, aby více lidí trpělo a to zlé.

No jsem v rozpacích. Zajímavé je že reagují hlavně muži. Jsem otec tří dětí a vždycky jsem se ač ateista modlil, aby se narodily zdravé a považuji to za největší výhru svého života.Ve vší slušnosti s Vaším názorem nemůžu souhlasit. Velmi si vážím lidí kteří se dokáží o dítě s tímto typem poškození postarat a obětovat péči o něj celý život,ale pokud tvrdíte , že účinná prevence proti narození dítěte s Downovým syndromem vlastně ochuzuje lidskou společnost, jste ve vší slušnosti trochu praštěná.

Četla jsem ten komentář paní Hůlové, a no, je to její pohled na věc, ale to, že ona to má nastavené takhle, neznamená, že to tak mají i ostatní. To, že někdo nechce postižené dítě neznamená posedlost výkonem nebo pokrytectví, ale prosté zhodnocení situace. Člověk si musí položit otázku "mám na to, starat se až do své smrti o postižené dítě?" Nejde o to, jestli ho budu nebo nebudu mít ráda (to klidně ano), ale o tu každodenní nekončící péči. A za sebe můžu říct, že já na to nemám. Jistě, může se stát nějaký úraz apod. ale pokud to můžu ovlivnit, tak to taky ovlivním.

A pokud má někdo pocit, že je tím společnost ochuzená, prosím, ať si klidně má,

ale já mu ji obohacovat nebudu.

No, ještě před takovými 30 lety se pro člověka s mírným Downovým syndromem našlo uplatnění. Nějakou těžší manuálni práci, kde nebylo třeba nijak zvlášť uvažovat.

A ještě dříve, před 100 - 200 , 500 lety byl takový člověk ještě žádanější, člověk s mírnou povahou, který se nevzpouzel a nerebeloval a bez odmluvy dělal hlavně na vesnici těžkou špinavou a nevděčnou práci, která ho zařazovala do spodních sociálních vrstev společnosti.

Ale dnes už taková práce prakticky není. Dnes na takovou práci jsou buď stroje, na jejichž obsluhu je pomalu třeba vysokou školu nebo aspoň je třeba ovládat nějaké složitější zařízení či obecně je ta práce takového charakteru, že vedle té těžké špinavé složky práce je třeba mít i určitou dost vysokou inteligenci.

Na kterou jakýkoliv "dowňák" ani náhodou nedosáhne.

Neboli dnes se podle mých informací všem "dowňákům" a obecně všem lidem už jen s mírně sníženou inteligencí automaticky přiděluje invalidní důchod, protože by neměli reálnou šanci získat práci a tak se samostaně živit.

Vlastně si takhle poslední vlády uměle vylepšují statistiku nezaměstnanosti, to už ale je jiné kafe než je tento článek.

Kriste pane!

Při tomhle se začínají modlit i ateisti

Jakákoliv prevence je krok správným směrem. Není náhodou, že zvířata svá postižená mláďata často zabijí.Myslím, že podobné úvahy, jako předvedla autorka, jsou zcestné. Pokud tedy nechceme, aby lidská společnost spěla k degeneraci, což mám pocit, že by z nějakého důvodu spousta lidí uvítala.

Nemelo by se treba prestat ockovat proti obrne? To by byla taky rozmanitost ne? Nic proti, ale vetsina tech, co tvrdi, co maj narok, pak ceka s natazenou rukou na socialni davky s tim, ze musi byt doma a opatrovat postizeny dite. Takze jo, ale hlavne po nas pak nic nechtej.

Já s vámi vlastně i trošku souhlasím. Ale z trochu jiných důvodů. Nedokážu si představit to utrpení člověka, který se popere s touhle vadou a pak mu někdo prakticky řekne, že kdyby se to vědělo dřív, tak by se vůbec nenarodil. Že by ho třeba rodiče vůbec nechtěli přivést na svět ...

Není nic horšího pro rodiče,než když se jim narodí postižené dítě. V těch, kteří se o postižené dítě dobře starají, já vidím pravé hrdiny. Je to však na úkor jejich života, nesmírné sebeobětování.

Vy byste asi potřebovala trávit 24 hodin denně s postiženým dítětem, abyste nepsala takové nesmysly.

Genetická vyšetření jsou naprosto v pořádku, opravdu nikdo nemá zájem mít postižené děti. Ani rodiče, ani společnost.