39| PPP - prej praštěné povídání

Text PPP není standardní – slouží jen pro procvičení zbylých mozkových závitů - nemyslím, že se bude líbit, ale dal práci. Je sobota, čas na odlehčené téma. Protože zítra ...  zítra nás čeká "bomba", která spustí   diskuzní explozi

Kde: Společenský sál v budově ředitelství neidentifikovaného podniku

Kdy: pátek odpoledne

Co: plenární zasedání vedení a pracujících

****

„Pane předsedo, prosím…“

„Poslouchám, Petře.“

„Předvídám problém s plněním programu právě probíhajícího pléna!“

„Pročpak?“

„Protože… protože plánovaný předsedající, první podpředseda (profesně: provozní pracovník přípravny prototypů) pan Prokop Prokeš, podle píchaček, pobývá pořád v přípravně! Předpokládám, ponořen do pracovního problému, pozapomněl na plénum! Program přestává platit!“

„Proboha, poker v prdeli! … Pane pokladníku Petře! Prozatímně vás pověřuji pravomocemi předsedajícího. Prodlevu plánu profesionálním přístupem přetavte v předčasné projednání plánovaných podnětů! Pochopte, pospíchám na poker!“

„Pochopitelně, pane předsedo, pokusím se pohnout s programem ... přesně podle poučky: ‚Pořádek, pozornost, plány a přehledy = pomohou překonat pracovní problémy!‘ praví poněkud podlézavě pokladník Petr, představující si (v příštím pololetí) převzetí předsednictví ... předseda na podzim půjde do penze.

„Poučka? Pindy! Pravím já a přidám protinázor prognostika – prezidenta: ‚Pořádek je pouze pro pitomce!‘ Prosím, pokračujte podle plánu, pane pitomče … proklaté přeřeknutí! Promiňte, pane pokladníku … pochopitelně!“

„V pohodě pane předsedo, přeřekne se i profík.“

Pokladník Petr Pokorný, pověřením předsedat plénu počíná právě pracovat na prioritním a privátním projektu: ‚Probití se k předsednické pozici‘!

„Přátelé! Přátelé, prosím pěkně, především právě příchozí, pohodlně se posaďte! Počněme plnit pracovní program: potřebujeme plénem prodiskutovat plnění plánu prvovýroby, potvrdit předpoklad převisu poptávky v průběhu 2. pololetí.  Poté promluví pan předseda a představí nám petici podnikatelů k právě probíhajícímu předvolebnímu období. Poskytne i pohled na předpokládaný, povolební postoj představenstva podniku, předloží i představu podpory přátelsky postupujícím politickým předákům. Poté prohlasujeme ... potvrdíme platnosti, pro provoz podniku potřebných protokolů, jež v pondělí převezmou právníci..."

“Pché! Pokladníka planá prosba! Pozornost publika prozatím přebývá v předsálí u pultů s připravenými pochutinami! Přesto pokladník bez prodlevy podniká, v pořadí pátý, pokus pohnout programem!

„Psst! Psssst!! Pochopte prosím, pouze při plné pozornosti přítomných projdeme plynule plánovaný plenární program a potom v pohodě půjdeme…“

„… do prdele!“

„… plnit své privátní potřeby!“ pronáší prozatímní předsedající Pokorný (pracující v podniku na pozici personalisty) povzbudivé proklamace s přáním probudit prachbídnou pozornost pracujících a potom přetrpět projednávání přednesených projevů patnácti přihlášených protagonistů, prohlasovat případné pozměňovací protinávrhy a pak … plénum, pokud to půjde, před půlnocí prohlásit za platné! Pročež pokladník pokračuje: „Prosím o pozornost především pojídající a popíjející pracovníky v předsálí. Přátelé, posaďte se přece, potřebujeme pohnout s programem. A přestaňme se překřikovat a pokřikovat!“

„A přestaňme se přežírat, pánové… pře-ží-rat!“ padne z pléna prostořeká poznámka.

„A plnit se pořád pivem!" za první přiletí jí podobná.

"Především přestaňme pindat, prdět a prskat! Produkovaný pološum působí problematicky na páně předsedovo přemýšlení!“ poukazuje na předsedův proslulý problém - pospávání, další z pléna plachtící poznámka! Propuknuvší posměch probírá předsedu probírá z polospánku.

„Petře, pokladníku, proč ti pitomci pořád pindají a hlučí?“

„Proč? Za prvé: pořád pobíhají po přesušených, praskajících parketách! Potom přítomní pomlouvají později příchozí. Právě příchozí pomlouvají prázdné podnosy v předsálí. A především se probírá prohlášení pověšené v předsálí! Pamatuješ předsedo? Pročítalo se předevčírem i na partaji!“ ptá se pokladník probuzeného, přepracovaného předsedy Pavla…

„Předevčírem se pročítalo prohlášení? A proč? Proč pořád?"

„Proč co?“ ptá se pokladník, poměrně pokorně.

„Proč pořád pročítám a podepisuji předkládaná prohlášení, pamflety, pracovní příkazy, předávám poukazy, pamětní plakety a plno podobných ptákovin a papíry a papíry!? Pak si přestávám pamatovat!“

Předseda přemýšlí, přemítá … a přece: „Pravda, Petře! Pamatuji se! Podivné prohlášení plné předmanželských požadavků? Proboha! Proč na plénu propírat partnerská prohlášení? Podnikové, potažmo předvolební plénum přece není předmanželská poradna? A co na to plebs, Pavle…? Eh, prosté přeřeknutí … pracující?“

„Petr = pokladník … Pavel jste vy, pane předsedo!“ poopravuje pokladník další předsedův přeřek.

„Pravda! Pokladník je přece Petr! Já jsem Pavel! Prostě: paměť v prdeli, Petře!“

„Překvapení pracující, po přečtení prohlášení, přilípnutého papírovou páskou na parapetu, předpokládají přijetí precedentního postoje podnikového představenstva, pár pracovnic požaduje k problému plebiscit!“

„Plebiscit? Překvapivé … a přehnané! Pipiny. Petře, připravils prohlášení prezidia?“

„Pozor předsedo, mikrofon perfektně přenáší! Původně jsme postoj pracujících k problematice prohlášení podcenili. Pak provedli průzkum a pochopili požadavek: podrobit prohlášení polemice na pátečním plénu! Požádali jsme proto protagonisty prohlášení o proslov přímo na pódiu. Projekt prodiskutujeme a pak pošleme, kam patrně patří – do Prčic!“

„Překvapivě perfektní, profesionální! Pálí ti to, Petře! Předpovídám ti profesní a politický postup! A Petře, prodlouží proslovy protagonistů program pléna?“

„Předpokládám, že se plénum protáhne ... pravděpodobně přes půlnoc!“

„Do prkna práce! Petře, první pátek probíhá v penzionu Pinďa, pod patronací mé paní Patricie, pokerový přebor o PPP (předsedův putovní pohár)! Pokud Patrika postřehne, že předává pohár a přípíjí si s  páry bez partnera … příležitostně mě přizabije!“

„Přizabije? Přeháníte předsedo!“

„Pravda přeháním, přesto mě počastuje přihlouplými poznámkami! Prostě průser!“

„Proč pravíte: Pokud postřehne? Pochopitelně pozná, pokud pohár předá bez partnera,“ podotkne pokladník Petr.

„Pokud popije přes…, pozná prdlajs! Přepadne přes pelest postele a probudí se před polednem! Petře, Petříčku, popojedem! Přeřaď na pětku – proplatím ti prémie!“

„Pokusím se!“ praví pokladník, „přátelé, pokračujeme!

****

No a je načase tento plochý příběh (zhruba v polovině) ukončit. Snad prokázal, že písmeno „P“ je v češtině poměrně variabilní – nicméně ani ono nezmůže vše. Tak snad jen poslední větu, ať nekončíme úplně bez informace: protagonisté předmanželské smlouvy byli vypískáni, předseda před půlnocí zdrhl z plenárky, cestou „skolil“ svou ženu, která mu v opileckém pomatení skočila pod kola vozu a …

… po pohřbu Pavel předčasně předal post předsedy prezídiu a přesídlil na polnosti v Povltaví poblíž Plané. Prozatímním předsedou prezidium překvapivě (prý na přímé přání ex-předsedy Pavla) pověřilo pokladníka Petra Pokorného.