Běhám si po zeměkouli už přes půl století a stále opakuji stejné chyby. Dnes se chci zmínit o činnosti, která předcházela a stále předchází realizaci zvláštní události jako je dovolená, výlet, návštěva – totiž naplánování akce.
Již v dobách neexistujících navigací a google map jsem před každou cestou dlouho do noci cvičil s pravítkem, kalkulačkou a sestavoval itinerář + jeho varianty (mokrá, suchá, spěchající, oběd konzumující, atraktivity po cestě navštívit hodlající…). Po itinerářích následoval plán činnosti, seznam věcí, s sebou nutně potřebujících, popřípadě jídelníček a tedy seznam potravin již z domova majících a poté těch v místě kupujících. Jasně, že nejdůležitější byl peněžní deník několikrát denně aktualizovaný.
Co naplat, že jsem byl po plánovací stránce perfektně připraven, když jsem tuto předpřípravu většinou buď zanechal doma na speciálním místě, kde ji není možné zapomenout, popřípadě měl uloženou v kufru (jenž je založen v zavazadlovém prostoru auta další bagáží - viz bonus*). Takže je jasné, že jsem jen těžko mohl využívat pracně nachystaných informací.
Jak jde čas, navigace máme v mobilu, psát seznamy mě už vůbec nebaví, ale přesto se občas hecnu a tak říkajíc pro jistotu (jedu-li do cizího města) se pokusím o alespoň minimalistický rozpis. Ale po poslední zkušenosti jsem i já pochopil, že existuje celá řada smysluplnějších (byť ne o moc) činností, kterým se mohu spíš věnovat: změnit definici špinavého nádobí v čisté, realizovat přenos obsahu odpadkového koše do kontejnérů před domem, oholit se, realizovat prací kolečko PPSS (= prádlo, pračka, sušák, skříň … což lze opakovat donekonečna. Proč tak rezolutní odsudek plánování? I mně už totiž docvaklo, že nejen kvapná, ale i zbytečná práce je prostě málo platná. Naplnění 2 bodů ze 16 nelze opravdu považovat za výhru...
- Mám vstát v 8h Nepovedlo se, vykopu se až v 8.30
- Zajet natankovat Nesplněno, pumpa je zavřena
- Koupit v cukrárně dárek Cukrárna také zavřena – neteče voda
- Rehabilitace v 9:45 Zplavenej dobíhám do nemocnice v 9:55
- Odjezd z města v 11h Pozor, tento bod plním!
- Zvolen směr Příbor, Hranice Automaticky jedu na Fulnek. Proč? Nevím
- 15 min v plusu, dám oběd Nedám, na statku mají ve 12:15 už zavřeno
- 12:33 parkuji v podzemkách Výhra! 2. bod splněn dle plánu
- 12:44 sraz u vlaku? Cos se nepovedlo: vlak fuč, já na peróně sám
- Proč tu není ona? Sláva mobilu, po 12 min konečně kontakt
- Autem do centra… Zůstává v podzemkách, okružka tramvají
- 13:30 Horní nám, orloj, foto 13:35 restauračka: oběd, kafe…
- 15:00 OC - oběd, pauza 15h - orloj nefunkční, zato lidí jak s…..
- 16h, průzkum nové tram trati Procházka parkem, cukrárna
- 17:00 odjezd do Bruntálu 17:30 kudy z garáží, kde tu je sakra exit?
- 18:00 cukrárna v Bruntálu 18:30 bloudění v Bruntálu - cíl nalezen!
Takže ode dneška neplánuji, nevymýšlím, netaktizuji. Pokud mě chcete, řekněte datum a já se tam dokodrcám - jedno jak, jedno v kolik, bez nervů. Možná...
* Bonus: pro představu, co jsem musel naložit do kufru automobilu na letošní dovolenou: 2 dospělí plus 13 letá dcera, takže tři dospělí … 2x kufr, 1x velká taška, 2x karimatka, polostan, lednička, ventilátor, taška plná bot, kufr s knihami na prodej, počítač, taška s potravinami, druhá taška se spoustou dárků, 3x příruční batoh (mobil, peněženka, brýle, klíče, roušky…), klobouk. Je proto tak divné, že občas něco zapomenu? Bohužel, tentokrát to odnesl právě počítač! Smutný příběh, řekl by kámoš Petr.
