144| Střípky z lázní II.

Pobyt v lázních se skládá z absolvování předepsaných procedur, kdy nejdůležitější je najít v předepsaném čase a ve správném patře ty správné dveře ... a z mimo procedurálních aktivit (kino, divadlo, tanečky, nákupy, cukrárna...)

Dnešní pozdně odpolední činnost je pro mne částečně netypická: turistický pochod s částečně předvídatelným cílem: v hospodě! S Romanou, kterou jsem odvážně pozval na pivo hned druhý den po příjezdu (od toulajících se stínů pacientů jsme se lišili chůzí bez opěr a faktem, že jsme již nezažili 2. světovou válku), jsme si odhlasovali anulování večeře a její nahrazení konzumací místní, proslavené speciality - totiž olomouckých tvarůžků - 3x jinak! Pohostinství exotického názvu Mexiko se nachází ve vesnici za lesem v tabulkové vzdálenosti: 1,5 km.

"Romi, sjedeme tam autem, ne? Pominu-li to, že auto je nejlepším přítelem muže, tak courání po lesích, v arktické zimě, mlze a tmě - plných nebezpečné zvěře, může nedobře dopadnout," podávám formální návrh, o jehož nepřijetí vůbec neuvažuji. Což byla chyba!

"Blázníš? Tři kiláčky po sněhem prosvětleném lesíku jenom povzbudí naše chuťové buňky, nehledě na to, že nezapít tvargle pivem, znamená připravit se o 50% gurmánský zážitek! A nevím, co si představuješ pod pojmem arktická zima, ale 0 na teploměru avizuje spíše návrat jara!"

Pochopil jsem, že odpor je marný. Mé tvrzení, že pivo moc nepiji, naopak, že se těším na nealkoholické výrobky zdejšího pivovaru (malinovku, citronádu, oranžádu a kiwiovku) ani nevytahuji - je mi jasné, že by byly (jako účelové a nepravděpodobné) odmítnuty. Ve 4 hodiny na sebe navlékám vše kromě pyžama ... a oděn v tílko, triko, tenkou bundu, zimní bundu, na hlavě nasazeného kulicha, obmotán dvěma šálami a ruce ve fleesových rukavicích... odcházím na místo srazu. Jenže nabalen, jak pumpa, je mi uvnitř horko, pot cítím čůrkem stékat od lopatek až na .....!

Za 10 minut Romana dorazila: "Nečekáš tu dlouho, že?" usměje se a dodá, "můžeme jít. Jít znamená prorazit si stopu 30 centimetrovými závějemi napříč kolonádou, jejíž chodníky nejsou v zimě udržované. Stoupajíc do kopce potím se víc, než na recepci. Konečně jsme v lese! Za 7 let, co jsem tu šel naposled - se mnohé změnilo. Z nenápadné lesní pěšinky se stala cesta, na kterou bych si troufl i se svým autem, každé křížení a odbočky jsou 'polopaticky' značeny. 

Jsme tady! Je to tady? V létě nabouchaná hospoda s plnou zahrádkou (jak jsem si ji pamatoval) se proměnila omlácenej domek, o kterém si nejsem jist, zda je obydlen. Ale je! Od výčepu nás zdraví velmi mladý číšník a přestože jsme zde jediní hosté, neváhá rozsvítit i vedlejší místnost s krásně nastrojeným vánočním stromem. Světlo tu je - teplo ne. Svlékám svrchní oděv a objevuji ždímatelná trika. Je mi zima. A nezahřeje mě ani 1. várka nápojů (malinovka s citronovkou). Romča je na tom o poznání lépe: nezpocena, se zakusuje do chlebu s tvarůžky a cibulí, zapíjíc tu pochutinu černou třináctkou. Druhým chodem je tvarůžková pomazánka na topince proložená oranžádou. Kýchám! 

"Romi, dáme ještě pomazánku s chlebem a vracíme se do civilizovaných lázeňských pokojů s fungujícím topením," prohlásím ultimativně a odcházím na záchod ... jé, tu je teplíčko!

Po návratu se mě žena ptá: "Potkal jsi ho?"

"Koho? Výčepáka jo, hosta ne? Půjdeme, ne?" a začínám se balit.

"Koho? Ježíška, nechal ti tu dárek" a pokyne hlavou ke stromečku.

"Dárek, mně? Nevěřím!" Ale Romana měla pravdu, na saních u stromku leží malý balíček. Na okamžik jsem se ztratil v emocích, ale stékající čůrek potu mě vrací do reality, "děkuji ti Ježíšku, ale už pojďme!" ve dveřích se potkáváme s dalšími návštěvníky. Jsem rád, že tu mladý výčepák nebude sám. 

"Zazpíváme si!" navrhuji. Nebyl to dobrý nápad: cesta vedla do kopce, vítr zesílil a překvapivě pochybělo dechu. A nejen to, dalším orgánem, co selhal - je paměť! 

O hodinu později: Sedím v lázeňské restauraci, před sebou 'plzeň' a mladou učitelkou Hanou objednané mandle. "Tak jaký byl výlet?" ptá se. Přemýšlím, jak odpovědět vtipně a přitom neurazit. Než něco vymyslím, odpoví Romana...

"Úžasná procházka, příjemná atmosféra, dobré pivo a skvělé tvarůžky! Určitě půjdeme znovu, že Michale?" Nemusím odpovídat na každou otázku, ne?