135| Nekonečný příběh – realita!

V povídce „Pocta Janě S.“ jsem tvrdil, že organizátoři srazů nemají lehký život. Závěr textu jsem dofabuloval a lehce přehnal. Dnes, pouhý den před akcí je jasné, že realita porazila fantazii vysoko na body

Začalo to tím, že jsem koncem února rozeslal ex-spolužákům ze střední tento e-mail:

---
Michal Č.: Co kdybychom se sešli ve čtvrtek 9. 3. 2017, v restauraci Jinej svět, v Mezidvorské 4, na kus řeči? Ale nemám kontakt na Ilonu ani na Pavla. Tak v 17 hodin, ju? (posláno: Bětce, Zdendovi, Ivaně a Jarkovi)

Zdeněk S.: Jsem pro, ale kontakt na nikoho dalšího, bohužel, také nemám.

Běta D.: OK, přidávám Pavla a zavolám Iloně.

Pavel Š.: OK! Jsem pro! 

Michal Č.: Nejedná se o oficiální sraz třídy, jen o pokec u piva se potkavších ex-spolužáků (nečíst jako ‚sex spolužáků‘). Tzn., že pošlu maila a bloknu stůl v hospodě … o víc se nestarám.

Ivana M.: Ahoj všichni, ve čtvrtek 8.3. mohu být na místě nejdříve v 18 hod.

Pavel Š.: Teď jsem z toho zmatený? Bude to 8. nebo 9.3.? 

Zdeněk S.: Nebuď hnidopich, ve čtvrtek, v březnu to bude!

Běta D.: Taky v tom mám trochu hokej, ale čtvrtek je 9. Přidávám do komunikace taky Ilonu, avizuje nějaký problém s termínem, přizná se sama. 

Ivana M.: Omlouvám se, trošku se mi ta data popletla.

Michal Č.: Jsem moc rád, že spletl datum také někdo jiný, než já! Platí tedy termín 9.3.

Zdeněk S.: Skvělá komunikace, je vidět, že věk a s ním spojené „radosti“, se nevyhýbají nikomu! Takže čas už máme, teď ještě potvrdit místo, aby každý neseděl někde jinde! 

Michal Č.: Co máš zase s místem, to se nemění – řešili jsme jen datum! Ale protože jsem v dobrém rozmaru, zkusím nebohým Pražákům vysvětlit cestu do …! Autem nic moc, všude parking blue zone. Metrem je to ovšem v poho! Takže, follow me:

1. vystup na A nebo C – stanice Muzeum!

2. projdi podchodem až na konec, tam odboč vlevo!

3. vystup na povrch (za sebou máš muzeum, před sebou park, vpravo výpadovku na Brno) 

4. jdi přímým směrem cca 150 metrů až k přechodu! 

5. rozhlédni se vlevo, zprava dobrý – je to jednosměrka – přejdi ulici a jsi v cíli!

6. jsou-li dveře zavřené, stiskni kliku (směrem dolů) a otevři dveře!

7. pozor, hned za nimi je 10 schodů! Chytni se zábradlí a opatrně sejdi dolů!

8. kuřácký prostor vlevo tě nezajímá, jdi rovně, do nekuřáckého kupé!

9. zaostři optiku a zkus v sedících poznat své ex-spolužáky! 

10. pokud nikoho nepoznáš, jsou ve hře 4 možnosti: 
      a) spletl/a ses v datu … v tom případě máš natrénováno a zítra znova! 
      b) spletl/a ses v čase … v klidu usedni a vyčkej příchodu ostatních! 
      c) nespletl/a ses, pouze jsi přišel/a první … postupuj podle bodu b) 
      d) nespletl/a ses, pouze ex-spolužáky nepoznáváš … vyčkej, až poznají tebe! 

Běta D.: Je vidět, že psát tě baví. 

Zdeněk S.: To víš, celej den má hovno na práci, tak se snaží zabavit 

Michal Č.: Oba máte pravdu, mudrcové! Jenže dnes jsem makal! Smažil řízky, umyl asi 5x nádobí a teď řešíme s kolegou (co přišel na ty schnitzle) vědomostní testy. Nějak mě unikl ten Ilony dopis. Co takhle poslat nějaké fotky, ať se tím v hospodě nezdržujeme… Kolega dokouřil, končím. 

Zdeněk S.: Na fotky kašli, lžou. Originál je vždycky lepší, tak ať si děvčata vezmou hezké prádlo! Tvoje věta: „Kolega už dokouřil, musím končit!“ vypadá fakt divně!

Michal Č.: Vzkaz pro Zdeňka… fotky lžou?! Ne, jen zkreslujou, ale zase do všeho blbě nekecaj, že? 2. větu nechávám bez komentáře, věděl bych vtipnou odpověď, ale proč bych to od žen měl schytat i já? Třetí větu čtu už po páté, zkouším to i zezadu (snad ti tento obrat nebude připadat divnej), ale nic podivného v ní ani na ní nenacházím! Kolega prostě přijel na návštěvu. Z úsporných důvodů jsem vařil doma. On je kuřák (cigaret!) a protože u mě doma kouření (cigaret) nepřipadá v úvahu, tak chodí hulit na balkon. Tohoto času využívám k vyřízení pošty. Doufám, že ti nepřijde divné, že si vysvlékl i kalhoty. U mě doma je docela teplo. Myslím tím pokojovou teplotu. A tak se v duchu sám sebe ptám: nejste vy náhodou v tý vaší „Pražský teplárenský“ přehnaně dvojsmyslní?

A vzkaz pro ostatní… tak už jste slavní! Už se o vás píše… už si o vás lidé čtou! Témat není nikdy dost, takže jsem použil naši ne právě jednoduchou přípravu srazu k napsání povídky. Snad ani nemusím zdůrazňovat, že je vaší morální povinností si ji co nejdříve přečíst a olikovat). Speciálně pro pana S. přidávám informaci, že publikování a bodování není nikterak honorovano! Toť dnes vše, zítra si přečtu, co jsem to zas divného napsal. A Ilča stále nepíše?!

Zdeněk S.: Nejen Ilona, mám pocit, že nikdo nepíše. 

Běta D.: Vy kecálkové, taky někdo musí pracovat. 

Michal Č.: Něpiší, bo robí, robí, bo někradů, někradů, bo sa bojí, bojí sa, tak něpiší.
                 Něpiší, bo robí, robí, bo někradů, někradů, bo sa bojí, bojí sa … a tak dál na

Ivana M.: Tak u mě zatím ještě platí 1. verš!

Pavel Š.: Tož, každý svého štěstí strůjcem… můj verš tam vůbec není!

Ilona V.: Ahoj všichni! Neodepisovala jsem tak dlouho, protože jsem přemýšlela, jak to udělat, abych se s vámi sešla. Bohužel to tentokrát nevyjde, u nás ve školce máme oslavu MDŽ, asi do19 hod. Ráda přijdu příště, jen kdyby to šlo spíše v pátek. Moc vás všechny zdravím.

Michal Č.: Hm, hm! Nevidím v tom problém, počkáme na Tebe! Pátek je zase špatnej pro ty, co frčej na hory, chaty a chalupy – to si holt nevybereš!

Pavel Š.: Cóó? On ještě někdo jezdí na chalupu?

Ivana M.: Ili, a opravdu máte tu besídku až den po MDŽ, tedy ve čtvrtek 9.3.? 

Běta D.: Já můžu i v pátek. Dokonce bych to uvítala

Pavel Š.: Pátek mi nevadí, jen mi dejte vědět: kdy a kde. Zatím se podívejte na video v příloze.

Běta D.: Jsem si mohla myslet – prasárničky!

Zdeněk S.: Jaký prasárny? Sport je to – mají přece dresy!

Běta D.: Jo, ale jenom do pasu!

Michal Č.: Mně je den fuk, odjíždím až v sobotu. Jen koukám, že realita už překonává mou literární fantazii! Takže nové hlasování! Místo a hodina zůstává, mění se den: na pátek 10.3.! POTVRĎTE!

Běta D.: Jasně, budu tam.

Pavel Š.: OK!

Zdeněk S.: No, já chtěl jet na chalupu, ale co mám s Vámi dělat … snad dorazím?! 

Michal Č: To si snad dělá prdel! Když jsem zdůvodňoval čtvrteční termín odjezdem na chalupy – byl jsem za pitomce. Chalupa? Co to vůbec je? Pan S. mlčel jako zařezanej. A všichni chtěli sraz až v pátek! Jen vyhovím – začnete brblat! I když u Zdendy je tu stále ještě reálná 50% možnost, že kecá – jen aby mě vytočil. Což se mu povedlo … takže mu doporučuji na tu svou haciendu přece jen odjet! Bo jak se mi dostane do rukou, tak ho uškrtím, zmasakruju, rozčtvrtím či z něj udělám 7 malých do polívky – prostě zemře mučednickou smrtí! A na náhrobek si může zlatým písmem nechat vytesat: 

„Kdybych já nebyl tak velký debil, tak jsem tu s vámi pár roků pobyl!! ale za tu prču mi to stálo!!!"  

Objednám tedy stůl na pátek 10.3., čímž končím tuhle ujetou debatu. Mějte se, jak chcete a kromě pana Z. S. klidně i príma! Tak zřejmě v pátek … na viděnou! 

Zdeněk S.: Hele a co středa? Jenže to už by Michal asi nerozdejchal, co? Ale že by se šikla

Michal Č.: Takže jsem to pochopil dobře: zlosyn Zděndour si to odsedí sám ve středu, eventuálně v úterý … a my hodní, až v pátek, že?!

Ivana M.: Kdy to teda vlastně je? Já v pátek prosím, nemohu, nechme to na tom čtvrtku.

Michal Č.: Nééé! Už nemůžu! Stačilo, zvorganizujte to někdo jinej! Někdo lepší, někdo chytřejší! Fakta: ve čtvrtek nemůže Ilona, Ivana může až v 18 hod., Běta preferuje pátek. Jenže to zas nemůže Ivana! Tímto deleguji Zdendu: … dokonči akci a dej mi vědět konečný verdikt. Stůl zarezervuji na oba dny! Jo, ještě mohu v sobotu do 15 hod, ale to projde jen ztěží, že?

Ilona V.: Michale, udělám ti radost, když přijdu v pátek? 

Michal Č.: Ano Alenko, vím, že přijdeš v pátek – docela sleduji naši společnou, bohužel však neplodnou, termínovou diskuzi. Problém je, že v pátek zase nemůže Hanka. A já jsem takovej nenasyta, že bych vás tam chtěl mít obě. Ale předal jsem organizaci akce Zdendovi, tak mu do toho nechci moc kafrat.

Zdeněk S.: Ahoj fšichni, napadla mě varianta, že tu každý napíše své CV a není třeba se setkávat vůbec. I když … asi by mně přece jen něco chybělo! Co? Jasně, že vy – vaše úsměvy, ztepilé postavy, dloubnutí Bětky do žeber či nasrání Michala v přímém přenosu (takhle je to taky dobrý, ale něco tomu chybí … je to jako sex bez baby. Tímto mu vracím organizaci akce, má hovno co dělat, tak se alespoň zabaví. A co se týče děvčat … také vás rád uvidím všechny a je mi celkem buřt, jestli to bude už ve čtvrtek nebo v pátek… To si rozhodněte sami, ostatně jste na to za ty roky manželství, přece zvyklé. Těším se na Vás – jenom nevím kdy?

Běta D.: Mně je to jedno, ve čtvrtek, v pátek nebo třeba i v sobotu. Jen už se mi ráno potom hůř vstává, ale co bych pro vás neudělala. 

Ivana M.: Děkuji všem a z titulu nejdelšího příjmení rozhoduji, že sraz bude ve čtvrtek! Ještě jsem přidala kontakt na Patrika N. a Michala H.

Ilona V.: Škoda, takže beze mě. Užijte si to. Ivko, máš sice delší příjmení, ale já jsem starší … tak kde je úcta k mým (dovedně zamaskovaným) šedinám?

Michal Č.: A sakra - dívčí válka! A zasejc za to můžu já! Ten Svoboďák má pravdu: mám hovno co na práci (mimochodem, právě jsem v práci - tak vám píši) a vymýšlím ptákoviny. Beru na vědomí, že mini sraz se koná v původně navrženém termínu tj. ve čtvrtek 9.3. v Jiném světě – sakra, to už bych taky mohl zarezervovat konečně ten stůl … když jsme se po týdnu dobrali k datu, že? Moment, vytáčím… Hotovo, tak je tam rezervace na mé jméno … od 17 hod! A k smutné Ilče! Vím, že jsem jen chabá náhrada, ale pokud ti bude stačit moje maličkost, jsem schopen sejít se s tebou a případnými dobrovolníky ve stejném čase a na stejném místě i v pátek!

Zdeněk S.: Na které jméno? Na vlastní nebo na „pseudopisatelské“? Anebo, pro sichr, na obě? 

Michal Č.: Tvá zbytečná starost – než Ty se praštíš svou zrzavou makovicí o futra vstupních dveří, budu už mít před sebou 2. pivo!

Ivana M.: Ilí, přijeď… budu se o tebe starat: skleničku u úst podržím, na záchod s Tebou půjdu a dveře Ti otevřu…

Michal Č.: „… Ivana pokračování: … a útratu tvou zaplatím…“ Ilčo, taky s Tebou budu chodit na záchod!

Ilona V.: Ahoj Míšo a všichni! Přeji vám hezký čtvrteční večer a pošlete mi společné foto! Ráda se s tebou sejdu, ale až zase přijedeš do Prahy. Napiš, třeba se k nám někdo přidá.

Michal Č.: OK, 23.7. + 6 dnů – tu budu, ale už rozhodně nic neorganizuju!

-------------------------

A to je všechno! Jsem sám zvědav, kolik se nás sejde? Jenom prosím ve svém okolí ty, kteří to se mnou myslí dobře: kdyby mě napadlo ještě kdy cos organizovat – nechť mě klidně dají pár facek! Rovněž ať, pro sichr, odstraní z mého dosahu všechny dostupné komunikační systémy: tedy mobily, počítače, adresy, poštovní holuby, dřevo na kouřové signály … a tak podobně! Díky!