09| Bezpečnost či iluze?

Za kolik? Tak dneska za 2 000? Mohu to tak nechat? Ano, tak takhle vlastně proběhl podomní obchod s prodavačem iluzí, s podvodným darebákem, s neřádem, kterej ze mne vymámil dva 'tácy' a ještě přitom znehodnotil dveře!!

Jo, tak už jsem taky naletěl! Už mám zřejmě všechny předpoklady účastnit se profláknutých, nákupních, víkendových výletů pro seniory s obědem zdarma! Jak jsem k tomuto poznání dospěl? Nebylo to tak těžké. Kdo bydlí na sídlišti, tak ví: jsem po noční, před chvílí jsem zalezl do postele. Usínám, když … crrr! crrr! Nevypadá to, že by majitel prstu tlačícího na knoflík zvonku to chtěl vzdát. Se sakrováním vstávám a šourám se ke dveřím. Tak kdopak to dnes bude? Plynaři s nabídkou levné elektřiny nebo z elektráren s levnějším plynem? Mobilní operátoři, Jehovisti nebo finanční poradce?

„Dobrý den pane Jonášku.“

Tak tohle oslovení mě vždycky vytočí – copak neumějí číst? „Čech, je mé jméno!“ zavrčím na nebožáka, který právě, oslovíc mě jménem mé partnerky, rozhodl o neúspěchu své mise, „majitelka bytu není doma. Já tu jsem jen na návštěvě. Přijďte po šesté večer!“ Chystám se zabouchnout dveře a už se vidím v posteli.Jenže ten prevít se nezdá a … také mu pomohl nás čokl – vyběhl ven!

Což je voda na vetřelcův mlýn: „To je ale hezký pejsek! Jakpak se jmenuje?“

 "Je to fena, nalezenec, jméno nemá. Tak co chcete?“ dělej chlape, ať už to máme za sebou.

"Vážený pane, pane Čechu, přicházím za vámi s naprosto jedinečnou (jak jinak) nabídkou bezpečnostních zámků, protipožárních dveří a kování. Naše výrobky mají vynikající poměr ceny a kvality! Váš byt 100% zabezpečí, to vám garantuji! A jak se tak dívám, dveře jsou zralé na výměnu, kování už je také překonané a vložku? Tu máte úplně obyčejnou. To jste ale hazardéři, do vašeho bytu se zloděj dostane do pěti vteřin!“ varuje nás človíček působivě.

No, to mi neřekl novinku, sami zvažujeme výměnu dveří, ale ne před dovolenou. Takže to ukončíme: „Milý pane, minulý týden už u nás byla konkurence, pokud však máte dojem, že jste lepší, tak se zastavte večer. Nashle!“ To vždy zabere. Večer ještě nikdy nikdo nepřišel!

„Samozřejmě, zastavím se, spolehněte se. A co se týká konkurence, dovolte, abych vás informoval, že pouze naše firma má povolení od bytového družstva k výměně bezpečnostních prvků vstupních dveří. Zatím na shledanou, večer!“ klaní se panáček, málem se svalí ze schodů.

Konečně zmizel. Předpokládám, že ptáčka už nikdy neuvidím. Bohužel jsem se zmýlil. V půl šesté je tu zas! Jsem nervózní, za 1 hodiny musím na noční. A Karolína, zrovna přišla z práce, nevypadá, že by se zrovna teď chtěla bavit o nových dveřích. Jenže chlapík, jakže se jmenuje? Černík? Že on byl v minulém životě pojišťovákem! Je vlezlej, jak hasič, ani nevím jak, už sedí v jídelně a rozkládá po stole prospekty. Upozorňuji ho, že mám už jen 10 minut. Nevypadá, že by ho to vyvedlo z klidu 

• po 15i minutách:

Tak jo, zatím si vezmeme bezpečnostní vložku a časem uvidíme. Odcházím do práce, čiperný prodejce vytáhne z kabely vložku a hrne se ji vyměnit. Krčím rameny, fakt mě nenapadlo, že je tak akční a pustí se do práce ještě teď. Aspoň se budeme cítit bezpečněji!

• druhý den ráno:

Karolína mě vítá s tak kyselým „ksichtem“, že by i citrón záviděl. „Co je zlato?“ ptám, ale už mi není třeba odpovědi. S vytřeštěným zrakem zírám na otvor ve dveřích, kde bývala původní vložka, „Ježíši, proč to namontoval vedle?“

„No, prý to jinak nešlo. A platila jsem 18 stovek! Přitom podle jejich firemních ceníků to mělo být za 1 250 Kč. Ale to by nám musel namontovat ten propagovaný zámek pětkové řady. Jenže podle obalu nám tam dal řadu trojkovou. Takže jsem měla platit jen 960 Kč! To by mě zajímalo, co s tím uděláš!“

Jen polknu: „Proč já? Já tu přece nebyl, práci nepřebral, neplatil…“

„Ale ty sis ho k nám pozval!“ odsekla Kája a odplula do koupelny.

• po dvou týdnech:

Takže co jsem udělal? Za prvé jsem si na byťáku ověřil, že nejenže čiperný Černík nemá žádné povolení, naopak podomní nabídka zboží a služeb je v rozporu s městskou vyhláškou. Za druhé jsem si na čiperu počkal doma, mé e-maily totiž ignoroval. Jenže rozhovor nevedl k ničemu, dohodli jsme se jen, že pozítří k nám přijede a vyjasníme se stanoviska … Nepřijel. Jen poslal drze smskou dotaz, kdyže chceme nainstalovat nové dveře! Tak s ním to nebude jednoduché. Beru si nářadí a rozebírám kování, zámek i vložku. Poté je znova sestavuji a ejhle! Vložka sice není plně v ose, ale původní otvor se zmenšil na polovinu a zbytek zatmelím.

Zítra zajdu na policii zjistit, zda má smysl podat trestní oznámení na známého pachatele pro podvodné jednání se škodou kolem 1000 korun. Asi se mi vysmějí, ale i tak to zkusím.

• poučení?

Nikdy neotvírej podomním obchodníkům. Když otevřeš – tak se s nima nebav. Když se s nima bavíš – nepouštěj je dovnitř. Když je pustíš dovnitř – tak nepodepisuj!  A když podepíšeš? Tak se pak nediv. Jako se dnes divím já! Čau!