Jsme zvyklí myslet v úzkých národních hranicích

Zajímavý text o náznacích užší francouzsko-německé spolupráce v energetice: Energetická politika nejde optimálním směrem, protože naše myšlení je často svázáno národními hranicemi. Pokud se bude každá evropská země dosáhnout své cíle (snížení emisí, podíl OZE na spotřebě energie) samostatně, bude to zbytečně drahé. Jednou z výhod komplexních společností je, že různí lidé dělají různé věci. A podobně to může být v rámci budoucí společné Evropy.  

Celý článek v angličtině: Mohou Německo a Francie vytvořit společnou energetickou politiku?

Další zprávy:

Komisařka Hedegaardová: Ambiciozní klimatická opatření jsou v zájmu EvropyVzhledem k tomu, že ekonomika Evropy roste pomaleji než ekonomika jejích hlavních konkurentů, musejí evropští představitelé v otázce obnovy – a zachování – růstového potenciálu Evropy hledět daleko dopředu. Proto Evropská komise navrhne v lednu nový rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030; a bude se pochopitelně jednat o rámec, který nepůjde proti evropským hospodářským zájmům. Nebylo by rozumnější účty za energii snížit tím, že bychom energii v Evropě šetřili a vyráběli ji u nás?Vezměme si jako příklad náš účet za energie. Evropskou obchodní bilanci po celé roky negativně ovlivňuje dovoz fosilních paliv. Jen v roce 2012 byly do Evropy dovezeny ropa, uhlí a plyn za 545,9 miliardy eur. Nebylo by rozumnější – i z ekonomického hlediska – takovéto účty snížit tím, že bychom energii v Evropě šetřili a vyráběli ji u nás? V době rekordně vysoké nezaměstnanosti navíc Evropa potřebuje pracovní místa v dynamických a konkurenceschopných odvětvích, kde lze práci jen těžko zadávat jinam. Dnes pracuje v Evropě v „zeleném“ odvětví více než 3,5 milionu lidí. Od roku 1999 do roku 2008 vznikalo v evropském „zeleném“ odvětví 180 tisíc pracovních míst ročně, přičemž většina z nich zůstala zachována a mnoho dalších vzniklo i v nejtěžších letech hospodářské krize…..

Česká pozice: M.Šimoník - Samotný přechod na obnovitelné zdroje nestačí
Není možné německý model  přesně kopírovat. Je ale třeba začít férovou debatu o tom, která je ta rozumná cesta. A to se neděje. Měli bychom posoudit alternativy, vazby na sousední státy. Je také potřeba být flexibilní a nedělat rozhodnutí zbytečně dopředu. Pokud nyní Temelín nepotřebujeme a jsou oprávněné pochybnosti o jeho ekonomice a kompatibilitě s fluktuujícími zdroji, o vlivu Německa, tak nemá smysl to teď rozhodovat. Rozhodnutí lze o deset let odložit...

Programové prohlášení vlády: Energeticky úsporné budovy jako jedna z priorit: Dokáže vláda vytvořit dlouhodobý podpůrný program?Do roku 2020 lze ve stabilním programu, který by pomáhal domácnostem i institucím s energeticky úspornými renovacemi, efektivně využít až 12 miliard korun podpor ročně. Taková podpora by  ekonomice přinesla růst zhruba o jeden procentní bod HDP každý rok a 35 tisíc nových pracovních míst napříč republikou. Vládě by se tak podařilo jedním nástrojem podpořit více priorit z programového prohlášení.  Tedy nastartování ekonomického růstu, vytvoření nových pracovních míst, podpora malého a středního podnikání nebo zajištění energetické bezpečnosti....  

Šéfka MMF varuje před nemilosrdnými klimatickými změnami
Tento článek by si měli přečíst všichni kdo se zaklínají volným trhem, který prý existoval před nástupem OZE.
Lagarde řekla, že snížení dotací fosilních palivům a ocenění emisí uhlíku by se mělo stát prioritou pro vlády na celém světě. “Zvládnutí klimatických změn je obrovský úkol. Chtěla bych zmínit jen jeden aspekt - každý by měl platit za škody, které způsobuje". A dále: “Dotujeme chování, které ničí naši planetu. Přímé dotace a úlevy na daních z fosilních paliv jsou ročně ve výši  2000 miliard dolarů - to je stejné jako HDP zemí jako Itálie či Rusko”...