Opozice i koalice již šturmují do podzimních voleb a všichni se snaží využít kauzu Vrbětice pro zvýšení svých politických šancí.
Všichni opoziční politici se dnes předhánějí v tom, kdo víc „zatne“ Rusku. ODS, KDU-ČSL, která je vždycky kam vítr, tam plášť. Zatím jen Piráti ještě nenaskočili do tohoto vlaku. A stejně tak, jen ještě daleko razantněji, si na Vrběticích přihřívají svoji protiruskou polívčičku političtí eskamotéři jako třeba ex.komunista a ex-generál Pavel nebo ex-velvyslanci Kolář a Fišer a někteří další. Všichni dělají jako bychom žili ve vzduchoprázdnu a ne ve střední Evropě a měli jsme armádu, která na písknutí zadupe Rusy do země. Samozřejmě, že je u nás díky naší minulosti, současnosti a hlavně geopolitické poloze rejdiště všech možných tajných služeb. Ruských, amerických, francouzských, britských a všech ostatních. Všichni dělají, jako by se ze všeho nejvíc těšili na válku Západu s Ruskem za našimi humny. Ta by se odehrála americkými zbraněmi ale taky s ukrajinskou a taky třeba českou a slovenskou krví. Prostě bychom fungovali jako příslovečný „Kanonenfutter“. A jsme na takový konflikt připraveni s naší, Kalouskem a jeho kamarády vykradenou, armádou?
Tomu všemu lze ale rozumět. Za chvíli přece budou ty volby. Čemu však rozumět nelze, je přístup naší vládní koalice ke kauze Vrbětice.
Přece, když budu chtít Rusům opravdu zatnout a budu mít skutečně důkazy o tom, že sabotáž ve Vrběticích provedli ti z GRU (jak se tvrdí), pozvu si ruského velvyslance a řeknu mu „Milej, zlatej Gospodin Posol, tady jsou 100% důkazy, jste v tom až po uši a jestli nechcete zažít celosvětovou blamáž, budete teď cálovat jako mourovatí“. Náhradu všech škod, doživotní rentu vdovám, plyn za půl ceny a já nevím, co ještě. A teprve potom, v klídku a potichu, pošlu domů pár ruských „diplomatů“, kteří v tom byli prokazatelně namočeni.
A co jsme místo toho udělali my? Místo diplomacie jsme na Rusa vytáhli červený hadr a tlustý klacek. Vystěhovali jsme dosud bezprecedentní množství 18 ruských špionů/diplomatů a ministr Hamáček se teď jen hloupě diví, že nám Rusové víc než vrchovatě oplatili stejnou mincí a ještě nám dali návdavek. Dnes máme nefunkční ambasádu, náš velvyslanec v Moskvě je na odpis a, přes všechna velkohubá prohlášení, se třeseme, co si na nás Rusové ještě vymyslí.
Zdá se mi, že celá ta česká hysterická reakce na Vrbětice ani tak nemá za cíl záležitost urovnat, tj. aby Rusové nahradili to, co natropili, ale udělat co nejvíce křiku a zjitřit do maxima protiruskou atmosféru. Otázkou je, v čí prospěch a jaký je konkrétní důvod. Mohou být Dukovany, Ukrajina, Nord Stream2, co já vím?
Co ale vím docela přesně je, že nic z toho není v zájmu České republiky, neboť naším zájmem je žít a přežít ve středoevropském prostoru. Po levici s donedávna rozpínavým Německem a po pravici, holt, s Ruskem, jaké bylo, je a bude. Určitě je však lepší mít ho za partnera než za nepřítele. A zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se nám někdo hrnul vehementně na pomoc, jako jsme to udělali my po Salisbury. Nedivím se. Německo i USA během sankcí proti Rusku svůj obchodní obrat s Ruskem na rozdíl od ČR zvýšili. Německo, Rakousko, Itálie a Francie se dokonce chystají vyrábět u nás zatracovanou vakcínu Sputnik. Těžko nás proto v našem „statečném odporu“ proti Rusům podpoří. Nepřipadá vám, že se historie opakuje? 1938, 1968, 2021?
