Myslím si, že iniciativu ukrajinské vlády ohledně vstupu do NATO nelze vnímat jinak, než jako pouhé politické gesto namířené na vnitropolitickou ukrajinskou scénu.
Jak NATO tak i Evropská unie jsou organizacemi, jejichž činnost se řídí přísnými pravidly. Stejně tak má pevná pravidla i proces vstupu případného nového člena do těchto organizací (sami jsme tato pravidla před nedávnem museli plnit). Jedná se o proces dlouhodobý, během kterého je kandidát povinen splnit mnoho obtížných kritérií.
Jsem zcela přesvědčen o tom, že v současné době není Ukrajina schopná splnit ani minimum z těchto podmínek nutných ke vstupu jak do NATO tak do EU a čeká ji ještě velmi dlouhá cesta, v horizontu možná desítek let.
Co se dále týká vstupu Ukrajiny do organizace NATO, domnívám se, že pokud by k němu mělo v budoucnosti vůbec kdy dojít, mělo by se tak stát v rámci širokého konsenzu, případně v rámci nějakého nového evropského bezpečnostního systému, za účasti Ruska. Nedokážu si totiž představit, že by se za současné situace Rusko jen tak smířilo (vstupem Ukrajiny) s posunutím hranic NATO o 1500 km směrem na východ.
V opačném případě považuji za výhodnější, aby Ukrajina nebyla organizovaná v žádném z vojenských bloků a tvořila tak prostor, který by země NATO a Rusko odděloval a pro Ukrajinu by byl výhodnější neutrální statut. Příkladem může být například statut Finska během studené války (a z velké části i dnes), které není členem žádného seskupení a vede se mu velmi dobře.
