Kdykoli prezident České republiky Miloš Zeman vystoupí na Albertově, aby uctil památku československých studentů v letech 1939 a 1989, vždy z toho je neuvěřitelný průšvih.
To mně opravdu hlava nebere. Kdykoli prezident České republiky Miloš Zeman vystoupí na Albertově, aby uctil památku československých studentů v letech 1939 a 1989, vždy z toho je neuvěřitelný průšvih. Loni to byly červené karty a syrová vajíčka a letos pro změnu vystoupení po boku islamofobního docenta Konvičky a jeho soukmenovců (čti Bártova Úsvitu).
To přece nemůže být samo sebou. Copak v okolí prezidenta republiky nejsou lidé schopní analyzovat situaci a navrhnout a připravit prezidentovi důstojné prostředí pro vystoupení? Každopádně se jedná o absolutní selhání týmu, který prezidentova vystoupení připravoval.
Anebo mne napadá ještě jedna, přiznám se, že poněkud spekulativní, varianta. A sice, že vystoupení pana prezidenta bylo v obou případech připraveno záměrně tak, aby osobu prezidenta co nejvíce poškodilo a zdiskreditovalo. Mnohé by to vysvětlovalo. V takovém případě, by však v prezidentově blízkosti museli pracovat lidé, kterým prezident věří, kteří mu však záměrně škodí, místo toho, aby mu v jeho práci pomáhali. Třeba někdo, kdo zůstal v KPR (Kancelář prezidenta) i po odchodu jeho předchůdců a třeba držel palce jinému prezidentskému kandidátovi?
Ať tak nebo tak, nezbývá nyní prezidentovi Zemanovi jiná možnost než jednat tak, jak jednali kdysi Římané po prohrané bitvě. Zdecimovat mužstvo, tj. zbavit se těch, kdo za Albertovem 2014 a 2015, lhostejno zda ze zlé vůle nebo jenom z hlouposti, stojí.
