Belgický premiér Charles Michel zpochybnil na závěr evropského summitu oprávněnost členství zemí Visegrádu v schengenském prostoru.
Na summitu Evropské unie tento týden země V4 opět musely odolávat tvrdým požadavkům ze strany Itálie a Řecka na přerozdělování imigrantů. Snesla se na ně očekávaná nevole z bruselské centrály a také od představitelů té “lepší“ západní Evropy, která s imigranty tak cítí.
Nejhlasitějším kritikem V4 byl tentokrát belgický premiér Charles Michel, který prohlásil, že země V4, tím že odmítají solidaritu, otevírají automaticky otázku jejich vlastního dalšího setrvání v schengenském prostoru.
To, prosím, prohlásil premiér země, která zbohatla ze svých kolonií, odkud nyní právě imigranti do Evropy přicházejí. Belgická kolonizace přitom patřila k těm nejkrvavějším a nejkrutějším. Belgický král Leopold II. nechal ve své soukromé kolonii na konci 19. století jen za léta 1885 až 1908 zavraždit či zmrzačit nejméně deset až dvacet milionů konžských Afričanů. Na jeho kaučukových plantážích museli pracovat všichni jako otroci. A tresty za neplnění kvót byly extrémně kruté, provaz nebo "jen" useknuté ruce. Dnešní Belgie vděčí těmto zotročovaným lidem opravdu za hodně a má jim také hodně co vracet.
A stejně nebo podobně se chovaly ke svým koloniím v Africe, Jižní Americe nebo Asii i další země té dnešní „ušlechtilé“ západní Evropy. Jsem proto toho názoru, že přišel čas, aby tyto země svým bývalým koloniálním územím odtud naloupené bohatství vrátily a napravily křivdy, bezpráví a krutosti, kterých se tam dopustily. Potom by tyto země rázem zbohatly a jejich obyvatelé by neměli žádnou motivaci stěhovat se do Evropy, kde přece pořád sněží.
Marshallův plán pro Afriku, o kterém často mluví premiér Babiš, je určitě jediným správným řešením dlouhodobého zabránění migrace do Evropy. Na jeho financování by se měly ale podílet především ty evropské země, které v minulosti ze svých kolonií kořistily. Belgie je jejich zářným příkladem!
