Stockholmský syndrom aneb jen houst a větší kapky

Nestačím se divit. Sice jedna švédská tajemnice liberalní strany řekla že nepokoje ve Švédsku nemají co společného s chudobou, ale lituje že to bude voda na mlýn stranám které by rády snížíly počet přistěhovalců. Ona je na švédskou inmigrační politiku hrdá. Není ale sama, čtu příspěvky pod zprávama o útočníkovi z Londýna, příspěvky v anglicky mluvícich zemích, a žasnu. Co lidí mu to žere, a citáty typu "co má dělat když mu rodinu zabíjeli britští vojáci" mi mozek nebere.

Že ten černoch, co tak umí zacházet s mačetou a sekáčkem na maso, pochází z křestanské rodiny v Nigérii, kde žádní britští vojáci nezabijejí, natož křestany, to nevadí. Komentáře typu "chudáci ze Švédska, kdoví jak se k nim chovají" to už je silné kafe. Že ale i Švédové, Angličané stále melou tu mantru o mírumilovném Islámu, to už je moc. Pro strom nevidí les. Nic nového, ve třicátých letech to v Německu taky nikdo neviděl, a přitom to bylo na očích.

Ale proč se to děje? Je to v nás, v genech, zbabělost je nám dána do vínku, musíme přežít. Jenže ne vždy to funguje, spíše jen oddálí konflikt a ten pak je horší než jsme si mysleli. I v obyčejném životě.

Třeba takto. Jdeme po parku, a svalovec kopne do babky, ona upadne, a on ji ještě uětědří pár kopanců. Je nás okolo asi pět, ale jsme pupkatí tatíci. Co ted? Do rvačky se nám nechce, mohl by nám pošramotit ciferník, možná i vyrazit pár zubů. Tak se najednou nesměle ozve jeden.

"No, já tu babu znám, ona je taková jedubaba, nepříjemná."

"Opravdu?, no, možná ho nějak vyprovokovala, ne?"

"Jo, jo, to určitě, jinak by ten pán asi tak nereagoval, určitě měl nějaký motiv."

A hned je nám lépe. Nejenom že už se necítíme zbabělci, ale hned se cítíme bezpečněji! Je to tak pohodlnější, raději nic nepodnikat pánové, nebudeme přilévat oleje do ohně, jsme civilizovaní, a pokud mu nedáme motiv, nechá nás být.

Když totiž sami sebe ujistíme že ksindl vlastně neni ksindl, že ohrožuje jen špatenky, tak je nám nějak lehčeji. (Podepíšem Mnichovskou dohodu, ukážeme dobrou vůli, soudruh Hitler na nás nesáhne). A pak se snažíme co nejhlasitěji ksindla ujištovat že mu to nemáme za zlé, my to chápeme, uděláme vše co je v našich silách, a on nás nezmláti když se budem procházet v parku, ještě se na něj usmějeme. Jen nás zamrazí když ksindlovi je to fuk, a pokud nám něco udělá, budeme zpytovat svědomí, čím že jsme mu ublížili? To je tak pohodlnější nežli spakovat mu raneček a vyrazit ho. Mohl by nás někdo za to kritizovat, možná by jeho kámoši se na nás mohli zlobit.

 A jak říkám - jen houšt a větší kapky, at si už voliči v těchto zemích uvědomí, že čím více inmigrantů z muslimských zemí, tím více problémů, a at se zamyslí nad tím údajným přínosem.