Sovětská okupace - odpověd panu Mašatovi a Hermánkovi

Chrlíte informace z rukávu, hlavně pan Mašata, ne že by to nebylo správné, ale chcete to vidět bez emocí a to je nemožné, člověk není robot, emoce hrají obrovskou roli v člověčenském děni, bez pochopení emocí lidské dění nepochopíte i kdyby jste i měli informace z první ruky, jakožto  že nemáte, nejde to. Není to jen kritika pana Mašaty, jeho články jsou zajímavé, a informace pravdivé.

Odpovím vám jadrně po Zemanovsku, pan Mašata ho volil, pan Hermánek asi také, tak here it goes. Nikdo netrvrdí že bychom nebyli sovětská država před Srpnem 21, situace byla blbá, ale Pražské Jaro nám dalo NADĚJI, zdali tomu tak Dubček a jiní chtěli nebo se jim to vymklo z ruky je nepodstatné, stalo se. Ale okupací, jakkoliv to byl jen soudružský pohlavek a "zpět do řady, ksindlové", mělo to devastující účinek, s okupací chcípla nejen pracovní morálka, ale morálka vůbec, chcípla sebeúcta chcípla naděje. Kdyby tenkrát se už to podělalo, kdyby tenkrát byla sametová revoluce, Československo by na tom bylo dnes úplně jinak,  blbá nálada by nenastala. To proto že pak už nikdo neviděl to pověstné světlo na konci tunelu, i já a jiní emigranti jsme neradostně odcházeli ryjíc držkou v zemi, měli jsme za to že to je stoletá poroba. Že soudruh Brežněv učinil rozumnou věc? Pro sověty určitě, pro nás to byla národní zkáza, že se teoreticky nic nedělo, vše pak při starém, stejný bordel, to je historie bez emocí. Opravdová historie emoce zná, a řeknu vám ze to byla morální devastace jednoho národa.

 Měli jsme se bránit? Nevím, nikdo neví co by se bývalo stalo. Ale že by Češi nechtěli, není pravda. Ne každý je Švejk a vychcánek. Já a jiní bychom z mladické blbosti šli. Téhož času můj bratranec byl na vojně, pak mi vykládal jak se chtěli bránit, ne přehršle šílenců, ale zkrátka vojáci se chtěli bránit. Ale dostali rozkaz zalézt pod postele a nehýbat se, jelikož byli celí žhaví do boje, docela se dá se říct že rozkaz byl rozumný. Povídal jak pak všichni brečeli jak staré kurvy. Tak nějak museli cítit českoslovenští vojáci v 1939, i když tenkrát měli možnost jít bojovat ven, a mnozí to udělali, takže národ Švejků? Jak kdo.

Moji dva dědové byli legionáři, jeden v Rusku a druhý v Itálii, býval jsem na ně patřičně hrdý, i když mi rozum velel že rozkouskování Evropy se po 1918 stát nemělo, že kdybychom mluvili tenkrát raději německy tak to bylo bývalo pro nás praktičtější, dnes už ta němčina je taky na nic moc, ale když jsem vídával staré doklady doma kde to bylo všechno nejdřív německy a pak česky, otvírala se mi kudla v kapse. Emoce versus rozum - člověk, národy a politika. Tak je to všude.

Vím že nad rozlitým mlíkem těžko naříkat, ale i blogy pana Mašaty a Hermánka jsou úvahy o tom co by kdyby, to si nikdo neodpustí. PO bitvě se vždy najde spousta rozumných vysvětlení o tom proč přes veškerá očekávaání  to ta či ona strana prohrála a vždy se něco najde. Ale zkuste to PŘED. Různé informace o tom kdo měl lepší armádu, více tanků či letadel, je dobře, ale párkrát se stalo že se vyhrála bitva i přes naprostou přesilu, poté se to dá zdůvodnit tím že Tataři se vykašlali na Turky když Sobieski spěchal na pomoc, ale nevysvětluje to vše,nějak se dá zdůvodnit proč to Poláci a Litevci vyhráli proti SSSR v 1920, to vítězství překvapilo samotné Poláky, ale stalo se. Proč to vyhrál Israel proti Egyptu, bylo to v průměru přesila asi 11 ku 1, pravda, Egyptané byli vyzbrojeni Anglií, ale  rozšmelili co se dalo, od jídla, boty, benzín po výstroj a náboje, a také se k tomu zničení Israele měli jak ten pověstný lačný ke sraní, ale přece, ta přesila byla obrovská, teoreticky mohli Israelce umlátit čepicema. Nestalo se, k náramnému překvapení všech. A proč? Mám dojem že emoce v tom hrály významnou roli, tak je nepodcenujme.

A proto si stále myslím že jsme se bránit měli, proti Hitlerovi, a proti Rusům, možná kdybychom se bránili proti Hitlerovi nemuselo dojít k okupaci Sověty. Blbá nálada by nebyla, a český národ by byl na sebe hrdý,  což by se odrazilo v celé situaci, i v té ekonomické, vše souvisí se vším. To že se nám podařilo přežít, přechcat dobu, dělat ze sebe loajalní to či ono, to se časem vymstí, dnes to vidíte.