Nobelova cena Míru, továrna na zbožná přání, část druhá

A jedeme dál.  Sem tam někdo kdo si zaslouží tuto cenu a i více, hodně těch co mají dobré úmysly, ale nic nezměnili a nezmění, jiní trochu napomohli dobré věci, jiní by si zasloužili spíše trest, ale jsme lidé a tudíž chybující, takže ta Nobelovka je takový obrázek lidského škobrtání sem tam.

41.- 1954- UNHCR - Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Tenkrát ještě nijak profláknutý úřad.

42.- 1955.- 1956. ŽÁDNÉ CENY

42.- 1957.- Lester Bowles Pearson -kanadský státník, cenu dostal za zorganizování pohotovostních jednotek OSN, což vedlo k vyřešení Suezké krize. Tentokrát zasloužená cena.

43: 1958.- Georges Pire, belgický dominikánský mnich, pomáhal uprchlíkům v Evropě, posléze i jinde. Tenkrát to ještě nebyla taková šaškárna, ale poctivá práce. Žádný multikulti pobláznění jako dnes.

44. 1959.- Philip Noel Baker, britský politik, bojoval za odzbrojování, ale také za zažehnání nukleární války mezi SSSR a USA. To se podařilo, ale zbrojí se dál vesele.

45.- 1960.- Albert Lutuli, jihoafrický politik, president Afrického národniho kongresu, dostal cenu za boj proti Apartheidu.

46.- 1961.-Dag Hammarskjöld - švédský politik, a generální tajemník OSN, prý dokázal zvednout prestiž OSN, ale měl humanitární zásluhy, pomohl osvobodit rukojmí z korejské války, Nobelovku dostal za to že se snažil řešit krize diplomaticky ještě než propukly, ale cenu dostal posmrtně, poté co se s ním zřítilo letadlo. Dodnes se spekuluje o tom že to mohl být atentát.

47.- 1962. Linus Pauling, americký kvantový chemik, zakladatel molekulární biologie, kromě Nobelovky za chemii, dostal taktéž cenu Míru za to že se snažil aby země které mají atomové zbraně se zavázaly tyto nepoužívat. Uvidíme jestli se mu toto přání splní.

48.- 1963 - zase Červený Kříž, ti si to zaslouží vždy.

49.- 1964.- Martin Luther King, kéž by bylo podle jeho. To ještě nebyl černoch z povolání, ani nebyl proti USA,  ani proti bělochům, měl svůj sen, aby si všichni byli rovní,  ale nabádal černé aby se snažili, aby studovali, atd. Pak mu bílý politici zkazili dílo tím že vymysleli affirmative action, neboli upřednostnování tzv. african - americans, jak je pojmenovali, a všechno jeho úsilí šlo do kopru. Zato politici si ho rádi berou do huby, je totiž safely dead, neboli výhodně mrtev, tak je nemuže poslat někam.

50.-1965- UNICEF, náramně dobré a ušlechtilé úmysly, doufám že nevedou v přílišné peklo.

51.- 1966.- 1967 ŽÁDNÉ CENY

51.- 1968- René Cassin - francouzský politik, podílel se na všeobecné deklaraci lidských práv, škoda že k tomu chyběly lidské povinnosti, chápu že to myslel v dobrém, bylo to zapotřebí, sice to respektují jen demokracie, které to nepotřebovaly a nepotřebují, ale překrucuje se to jedna radost, k prospěchu těm nejhorším grázlům. Dobře že brzo poté on zemřel. Nevím jestli by byl spokojen jak to s touto deklarací koulují. A tam kde by to bylo potřeba, tam si s ní ani zadek nevytřou.

52.- 1969.- ILO - Mezinárodní Organizace Práce, prosazujíci sociální spravedlnost, a pracovní práva. Tak nějak na nic a na h...., tam kde by to mělo něco zlepšit, jako by nebylo, a tam kde to není potřeba, tam se na to přispívá, danový poplatník plati a platí.

53.- 1970.- Norman Borlaug, americký agronom, otec zelené revoluce, pozor - neplést si ho se zelenými trotly, on dělal to co je dnes vysoce kritizováno, čili nové druhy odolné pšenice a dnešní zelení nechtějí o nějakých takových zásahů do přírody ani slyšet. Také se Borlaug bral za kontrolu populace, chtěl aby se rodilo méně dětí, hlavně v rozvojových zemích, dnes by ho za to multikulti kamenovali.

54.- 1971.- Willy Brandt - německý socdem, poté vedl Socialistickou Internacionálu, přítel SSSR, za což byl odměněn Nobelovkou. Musel resignovat poté co jeho spolupracovník byl odhalen coby agent Stasi, taková německá KGB. Bez komentáře.

55.- 1972 - TENTOKRÁT TAKÉ NIC

55.- 1973.- Henry Kissinger a Le Duc Tho, vietnamský komunistický revolucionář, bojoval proti Japonsku, Francii, a poté proti USA,ten sice cenu odmítl protože nepřítel, řekl, porušil příměří. Kissinger nevím moc za co tu cenu dostal, ale dostal jí, ale dal se poté k Nixonovi, a ten válku ve Vietnamu konečně ukončil.  Že pak teprve začal pořádný masakr a vyvraždování,  už světu nevadilo.

56.- 1974.- Seán McBride a Eisaku Sato, ten první - irský ministr, mimo jiné dostal i Leninovo Cenu, šéf IRA, pak jakožto právník obhajoval irské teroristy.Nobelovku dostal za práci v Amnesty International. A Sato - japonský premiér, dostal tuto cenu za to že Japonsko se snažilo o světový mír, ale nic moc neudělal.

57.-1975.- Andrej Sacharov, cenu za to že měl ty gule bojovat za občanská práva tam kde vždy byla jen na papíře.

58.- 1976.- Betty Williams, a Mairead Corrigan, irské mírové aktivistky, tenkrát chtěly pokoj mezi katolíky a protestany, dnes Corrigan se bije za práva palestinců. Doma už není proč protestovat, a tak si našla nové oběti. Bez komentáře.

59.- 1977.- Amnesty International, bývala to náramná organizace.

60.- 1978.- Anwar al-Sadat, egyptský premiér, nejdřív válčil s Israelem, prohrál to, pak ale se dal na jednání s Israelem, a za to že zjednal smír, mu byla udělena Nobelovka spolu s Menachemem Beginem, israelským premiérem. Snahu měli, a poté Egypt byl umírněný, na muslimské poměry dokonce velmi.

61.- 1979 - Matka Tereza, k té bych měl dost připomínek, ale nechám to na vás, koneckonců nejsem katolík.

62.- 1980.-Adolfo Pérez Esquivel, argentinský bojovník za lidská práva, budiž, ale velký odpůrce svobodného trhu. Inu....

63.- 1981. UNHCR - znova.

64.- 1982.- Alva Myrdal, švédská politička,socdem,  bojovnice za odzbrojení a za beznukleární zony, bohužel  to od těchto bojovníků směřovalo spíše na odzbrojení Západu, a Alfonso García Robles, mexický diplomat, za totéž.

65.- 1983- Lech Walesa, nemusím popisovat, z toho měli naivkové na Západě šok, pro ně bývali disidenti v socialistickém ráji bývalí vykořistovatelé a když se objevil nefalšovaný proletář z proletářské rodiny, valili voči, ty oči pak těm naivkům otevřel.

66. 1984.- Desmond Tutu, anglikánský arcibiskup z Jižní Afriky, cenu dostal za boj proti apartheidu a za vynucení sankcí proti Jižní Africe.

67. 1985. IPPNW, Mezinárodní lékaři pro prevenci jaderné války, doufejme že se jim něco takového bude nadále dařit.

68. 1986.- Elie Wiesel, rumunský žid, autor výroku - opak lásky není nenávist ale lhostejnost - dostal cenu za angažování se za NEzapomění. Tak nějak jde hlavou proti zdi.

 69. 1987.- Oscar Arias Sánchez, socdem politik z Costa Riky, za snahy skončit konflikty v Centrální Americe, bohužel jen snahy.

70.- 1988.- United Nations Peacekeeping Forces- česky mám dojem se řekne mírové vojsko OSN, na co jsou dodnes nevím. Na nic moc, pokud vůbec na něco.

71.- 1989.- Dalai Lama - bojovník za svobodu vyznání, bohužel v Tibetu, které patří Číně.

72.- 1990- Michail Gorbačov - sovětský president, který chtěl přemalovat sovětský systém tak aby to vypadalo jako demokracie, udělat nějaké kosmetické úpravy, ale vymklo se mu to z rukou, tím že už i soudruzi toho měli dost, a jeho zásluha že neposlal vojsko proti vlastnímu lidu, možná tím že si nebyl jist jak by to dopadlo. Tak se z něj stala ikona, a to hlavně na Západě, doma věděli která bije. A za to ta cena.

73.- 1991.-Aung San Suu Kyi - opoziční politička v Barmě, vyhrála volby, vojenská junta ji nepustila k moci, nevzdala to a dostala Nobelovu cenu míru.

74. 1992.- Rigoberta Menchú Tum, z Guatemaly, prý bojovnice za lidská práva, ale poté co za to dostala cenu, se ukázalo a dokázalo že je to vše založeno na lži, lhala ona, a lhali jiní, ale cenu ji nevzali. Levičáci hlavně z Evropy se v ní stále vidí.

75.- 1993.- Nelson Mandela, jihoafrický disident, posléze president JAR, cenu za nenásilné ukončení apartheidu, F.W. de Klerk, bývalý president JAR, za totéž.

76.- 1994-  Yasser Arafat - palestinský terorista, Shimon Peres a Yitzak Rabin, Israelci, prý vyhandlovali mír. Já koukám.

77.- 1995.- Joseph Rotblat, původem z Polska, sice pomohl udělat atomovou bombu, ale bojoval proti jejimu použití, za to tu cenu.

78.- 1996.- Carlos Ximénes Belo - katolický biskup z Východního Timoru, a José Ramos Horta, za poklidné ukončení konfliktu tamtéž.

79.- 1997- Jody Williams,americká humanistka  za zákaz nášlapných min. 

80.- 1998- John Hume, irský socdem, a David Trimble, z Ulster Unionist Party, za snahu ukončit krvavý a dlouhý konflikt v Irsku, časem se podařilo.

81.- 1999- Lékaři bez Hranic- obdivuhodní lidé

82.- 2000-  Kim Dae-jung - President Jižní Koreje, za boj za demokracii v Jižní Koreji, tam demokracie je, a za sblížení se Severní Korejí. Za tu snahu za sblížení  dostal Nobelovku, ale nic se nezměnilo, to by ta druhá strana také musela chtít.

83.- 2001- Kofi Annan, a OSN, za úspěchy - jaké??????????

84.- 2002 - Jimmy Carter, americký president, ten co to zvoral v Iránu, před Obamou považován za nejhoršího presidenta posledních let, dnes má už konkurenci. Potapkal to kde mohl a za to dostal Nobelovku. Takovej hodnej strejda,  ale blbej.

85.- 2003 -  Shirin Ebadi - Iránská aktivistka za práva hlavně dětí a žen, ta Nobelova cena jí byla v Iránu později zabavena.  Taktéž už nemůže vykonávat svojí práci, zahaluje se, je jí vyhrožováno, a svět zapoměl.

86.- 2004.- Wangari Maathai - ekologistka z Keni, trvá na tom že AIDS je imperialistická zbran na zabíjení nevinných Afričanů, cenu dostala za - udržitelný rozvoj - cokoliv si pod tím chcete představit.

87.- 2005 - Mohamed ElBaradei - protivník Mursiho v Egyptě, Mursi vyhrál volby, za to ale Nobelovku nevyhrál, ale je to jeden z těch co se snaži o to aby Irán si atomovku nevyrobil. Ještě se uvidí.

88.- 2006 -Muhammad Yunus a Grameen Bank - to je ten který zachráni všechny tyto taškařice dohromady, ten kdyby tu Nobelovku nedostal tak by to byla svinárna. Yunnus, z Bangladéše, uskutečnil myšlenku Pakistánce Akhtara Hameeda Khana, v Bangladéši byl dlouhý hladomor, dělaly se sbírky, rockové koncerty, a nic. A tento muž, místo aby dělal sbírky a vydělával na tom, tak začal půjčovat peníze, nejlépe ženám, na mikropodnikání, a zasloužil se o ukončení hladomoru v celé zemi. Graamen Bank je banka pro drobné rolníky, dostanou půjčku, ale musí splatit, nevěří tento muž na nějaké dávky ale na svépomoc. Kdyby Nobelovka neexistovala, museli by si ji pro něj vymyslet. Kéž by bylo více takových. VELMI ZASLOUŽENÁ CENA.

89.2007-  Al Gore a IPCC - zelený trotl a trotlové co si hrajou na Svatého Petra, a válčí proti globálnímu oteplování, at to stojí co to stojí, ostatní to zaplatí, a namítnout že to na nic není je považováno za rouhání. Nobelovka za nic, stále profláknutější diky takovýmto nositelům. Ještě že natočil o tom film, kde svět vidí že tím že nebyl zvolen americkým presidentem, tak si to všichni odkašlou.

 90.- 2008- Martti Ahtisaari - finský president, cenu za pomoc Kosovu za jeho nezávislost, At si každý pomyslí své.

91.- 2009 - BARRACK OBAMA, údajně narozen na Hawaji, americký president, jeden z mála African - Americans, a totiž - matka Američanka, otec Afričan, dostal Nobelovku sotva byl zvolen, za co to ani Pánbůh netuší, jen za žvanění,velký kecálista,  to je zatím jediné v čem vyniká, v politice jak nudle v bandě.Dodnes nekokázal vůbec nic. Spíše pomahá babrat americkou ekonomiku, země se brání seč může, už dokázal nasekat pár skandálů, nebýt Demokratem tak už by musel odstoupit, a uvidíme kam ještě Státy dovede. První držitel Nobelovky u kterého se ani náznakem nepodařilo uvést motiv pro obdržení této ceny.

92.- 2010 - Liu Xiaobo - čínský aktivista, v Číně bojuje za ukončení komunistického režimu a vlády jediné strany, pochopitelně byl zavřen, má ale za to že by člověk měl mít svobodu vyjadřováni, a nevzdává to,  a momentálně je ve vězení. Nedovolili mu pro cenu vycestovat z Číny.

 93. 2011.-Tawakkol Karman - jemenská novinářka, bojuje za práva žen a svobodu slova. Leymah Gbowee - liberijská křestanská aktivistka za práva žen, a  Ellen Johnson Sirleaf - presidentka Liberie, taktéž za boj za práva žen.

94.- 2012 - Evropská Unie. Beze slov.