Jak spolupracujeme na islamizaci naší civilizace

Vycházet Islámu vstříc je krásné, odpovídá to naší kultuře - všichni mají slovo. Vím že spousta muslimů přišla do Evropy za lepším životem, to je normální. Ale něco se zvrtlo, a jejich děti se mění, aniž by rodiče s tím mohli něco dělat. Ti nově přichozí mají leckdy jiné plány. Každý si do nové vlasti přinese kus své kultury, a ta bývá přínosem, přináší znalosti, nebo pracovitost. Pak se přizpůsobí místním mravům i nemravům, čímž vytváří nové hodnoty. Takové to bylo a bude.

Ale co přináší muslimové dnes? Nijak se netají že demokracie a Islám nemohou žít vedle sebe, Islám prostě musí zvítězit, o tom je mnoho z nich přesvědčeno. A ti muslimové kterým se to nelíbí, ti na to normálně nic. Ne že bych se jim divil, pokud se ozvou, jde jim často o hubu. A ví že na Západě je těžko někdo bude chránit v případě že by se angažovali, politická korektnost už se postarala o to že si to nedovolíme. Tak se snaží žít západním stylem života dokud to jde.

Myslíte si že se nemůže stát že nás zislamizují, že na to jsou málo mocní a my příliš vyspělí? Takových už tu bylo. Starověký Egypt byl vyspělý když my jsme lezli po stromech, a padl. Sice nejdříve Řekům a Římanům, Řeky pak ovládli tenkrát zaostalejší Římané, ale i na ně došlo, a padli barbarům, kdo by to byl tenkrát řekl, co? Takže když vyspělá Evropa padne zaostalému Islámu, nic nového pod sluncem.

Ale jak  to dokážou, ti zaostalejší dobýt kultury a civiizace které jsou vyspělejší? To je veleotázka. Že by nás to samotné omrzelo, a chceme začít znovu? Spousta nových konvertitů by tomu nasvědčovalo. A také že vyspělé společnosti zpohodlní. Proč se bránit, vždyť bychom mohli přijít k úrazu. Nechte to být, ono se to už urovná, vždyť co je dnes bude vždy. Kdo by si na nás troufl?

Pak když už to vypadá tak že si na nás opravdu troufnou, přichází stockholmský syndrom, ve velkém ovšem. My se ztotožníme s těmi co se netají s tím co s náma zamýšlí, a ono nějak bude. I v Česku, kde Islám je stále ještě trochu za obzorem, se objevují zde blogy, kde třeba jeden sluníčkář, údajně gay, se snaží namluvit jiným ale hlavně sám sobě že Islám s tím nemá problémy, gayové vítáni. Jiný tu píše dopisy osobnostem, mimo jiným i  páteru Halíkovi, který se k muslimům chová vstřícně, a nazývá ho nabubřelým farizejem, a tak se jako muslim má prý před církví na pozoru. To že bombardování ISILU údajně zabíjí hlavně ženy a děti mu leží na srdci. ISIL samotný asi ne. A to je bloger Pavlíček takový umírněný, ke křesťanům chová respekt.

Myslíte že toto je jen momentální problém? Ono to spíše začíná. Když čtu komentáře, jak v angličtině tak ve španělštině, co lidí omlouvá Islám za všechno možné, být propalestinský je v módě.  Mladí lidé vidí Islám tolerantnějšíma očima nežli starší lidé, jsou k tomu vedeni ve škole. Čím vzdělanější, tím tolerantnější k Islámu.

Na druhé straně stále více muslimů na Západě by rádi zavedli Šariu. V Rusku by ji chtělo 42%, v Kanadě 62%, v Německu 52%, a třetina německých muslimů by se neštítili užít násilí proti ne-muslimům. 37% irských muslimů by uvítalo Irsko jakožto islámský stát, a tak dále. Přesto že 84% britských muslimů přiznalo že se k nim Britové chovají dobře, přece jenom se cítí nejdříve muslimové a poté jako Britové.

Zde je vidět že muslimové a ne-muslimové se ubírají opačným směrem. My k otevřenosti všemu cizímu i když to cizí nám není nijak nakloněno, plni starostí o to abychom je u nás neurazili, a oni jdou svoji cestou, ať se nám to líbí či ne.

Mají na to právo? Podle nich mají, a to je pro nás směrodatné. Máme právo na to aby se nám to nelíbilo? Podle nás ne, a to je dnes směrodatné. Takto se pohřbívají vyspělé civilizace, bývá to s velkou spoluprácí zevnitř.

http://pavlicekmartin.blog.idnes.cz/c/437067/Otevreny-dopis-pateru-Halikovi.html