Evropská Unie vs. USA

EU začala slibně, i já byl nadšený když se Česko dostalo do EU. Jako Palacký, který prorocky řekl, že nebýt Rakouska, museli bychom si ho vytvořit. Neměl na mysli Rakousko jako takové, ale nutný spolek malých zemí a zemiček. A čas mu dal za pravdu, po prvni světové válce se Evropa radostně rozkouskovala, zavládla spokojenost, a po evropsku jsme se mezi sebou rafali, a mysleli jsme že to tak půjde dělat donekonečna.

Žádnou blbost nelze stále stupnovat do alelujá aniž by se to nevymstilo. Jsou v Evropě státy které nejsou maličké. No víte co se stalo. A poučili jsme se? Poučit se je asi proti lidské přirozenosti. Dnes máte unii, která je unie jen podle jména, jinak je to fraška. Pravda, je tu Brusel, ale na co je? Sice přerozděluje prachy a tím si kupuje své politiky. Také se stará o to aby nabádalo k věcem jako jak by měly okurky správně vypadat a jiné nezbytně potřebné věci, aby se neřeklo že berou platy zadarmo. Pokud by dělali jen to, tak by to ještě ušlo, lid by se pobavil, ale oni si dali za úkol že převychovají lid. A tak začíná a začínal každý velký průser. Multikulti politická korektnost se daří a slaví se úspěchy, a nechce se vidět jak to ten obyčejný lid nasírá. Však my je ale převychováme.

Kdyby toto byl jediný problém, dobře, řekeneme si, ono to možná vyšumí. Ale problém je že unie nefunguje jako taková, ale jen tam kde nemá.  V USA v každém státě je taky jiný zákoník, většinou založen na Saxon law, ale jsou státy kde plati Napoleonic code, Roman Law, a mix všech. Takže když jste právník v Marylandu, nemůžete obhajovat někoho v Texasu. To je, řeknete si, podobné jako v EU. Třeba normy a statuty ohledně léků, potravin atd. každý stát ma jiné. Ale ted si představte situaci, v USA hrozí nějaké velké nebezpečí, at už zevnitř nebo zvenku. To se bude řešit federálně, hrozí-li válka, také. Dejme tomu že by po Pearl Harbor šli do války jen státy na Pacifickém pobřeží, kterých se to mohlo týkat, Japonsko bylo velmi silné a hrozilo že by je mohli napadnout, stát Texas by váhal že až se uvidí, New Mexico a Arkansas by se spojili s Japonskem aby se mohli osamostatnit, a Atlantické státy by zachovali striktní neutralitu. Dnes by USA už asi neexistovaly. A to je dnešní EU. Když byla válka v Jugoslávii, přešlapovali okolo jako stádo sudokopytníků, a debatovali o tom jako státdo paviánů. A pak museli zasáhnout, pokolikáté už, USA. To se pak ale evropané konečně ozvali, že se to mělo dělat tak a ne onak, a dodnes dluží odpověd proč to teda nevyřešili sami. Vojáky, peníze, zbraně, i atomové, Evropa jako taková má. Když Kanada zavedla víza pro Čechy protože se báli říct na plnou hubu že Cikány nechtějí, EU jen pípla. Kdyby chtěli zavést víza pro lidi z Dakoty, USA by reagovaly jako jedna země. Když Česko chtělo podporu na výstavbu amerického radaru, z EU se ozvalo - eto vaše dělo. Tak jaká unie? Evropský nefalšovaný bordel. Je to jako když člověk pozoruje mravence, jak mají obrovskou sílu, a teoreticky by mohli odnést mrtvou myš do mraveniště, ale každý táhne na jinou stranu. A my děláme totéž.

Evropě zatím nehrozí nebezpečí zvenčí, ale je to zatím. A situace nikdy nezůstává stejná, vše se mění. Nedovedu si představit že kdyby ted něco Evropě hrozilo co by se stalo. Hádali by se politici v Bruselu? Rozodně, jak stádo paviánů, jední by byli pro rychlou vojenskou obranu, jiní by se chtěli ještě rozmyslet jestli je to také v jejich zájmu, jiní by doufali že když budou zachovávat neutralitu tak se jich to týkat nebude, možná by se také chtěli spolčit s nepřítelem, a tím to natřít těm kteří jim jsou dnes trnem v oku. A Evropa by šla do kopru, a to šupem, teda pokud by zase nepřispěchaly USA na pomoc, a když se rozhodne v Americe že se do toho půjde tak jdou všichni, a ani třeba Delaware nemůže zůstat neutrální. A to je zásadní rozdíl.

A ještě jeden. Dejme tomu že guvernér z Ohio dokáže něco mimořádného, a tím pádem bude mít šance se stát presidentem. Pokud se mu to podaří, bude to mít dopad na celé USA, a i na svět. Objeví-li se vynikajíci politik v Polsku nebo Anglii, bude to mít dopad pouze lokální. A i kdyby lidé v něm viděli naději že vyvede Evropu z marastu byrokracie, nefungujíci mulitikulti šaškárny a že navrch zatočí s nezaměstnaností, nebude to nic platné, i kdyby ho zvolili presidentem EU, což by mělo dopad NULOVÝ. Zkrátka, Evropa byla mocnost, udávající tón, dokud existovala alespon nějaká rozumná seskupení, dnes je to zase rozkouskované, ale navenek to vypadá jako unie. Jednotná měna je náramný nápad, ale nesmí to být vnuceno politicky, to musí přijít rozumně. Ale zatím si každý hraje na svém písečku, nevraži na sousedy, a bere dotace které se rozfofrují aniž by to k něčemu rozumnému vedlo, politici o penězích málokdy rozhodnou inteligentně.

 Ale nic, jen si nenechte vzít pomazánkové máslo. Mne by to taky dožralo, takové plýtvání času a peněz, ale nebylo by od věci si založit nějakou opravdu potřebnou unii.