Nebo socialisté, jedno jakého zabarvení, nebo v které zemi se nacházejí. Existuje totiž takový názor že socialismus funguje, nebo by mohl, jen se nějakou čirou neštastnou náhodou vždy dostal do rukou nesprávným lidem.
Poslední který veřejně vyslovil tuto oblíbenou frázi která straší v hlavě nemálo lidem, je Axel Kicillof, zvaný el soviético, ministr ekonomie v Argentině, a pochopitelně oblbnul mnoho lidí, že prý tentokrát se to už podaří. Nu, podařilo, argentinské peso se pár měsíců po tom co začal úřadovat parádně podělalo, byl malý poplach na burze, ale už má kluk jasno, můžou za to kapitalisté svojí nenažraností, a bude on ted - jak jinak - hledat viníky a trestat je. Kdo bude předražovat ve svém krámku, ten toho bude litovat. Staronové blbnutí na kvadrát. A stále se hodně lidí nechce poučit, tentokrát to uděláme lépe, komunisté už jsou jiní, náckové zřejmě také.
Na fotočce s presidentkou se vyjímá dobře, jí to také dělá nějak dobře, - s hospodářstvím si nějak poradíme, ty jsi začala zestátnovat, já dílo s tebou dokončím, co na tom že už chybí kdeco, lidé si zvyknou.
O Venezuele už se ani moc nepíše, tam se to podělalo úplně, ale president Maduro tam má noviny a vůbec média pod palcem, tak moc zprávy ven neproudí. Ale tam se to přece mělo povést také, lidé tomu věřili, tam i jinde. Zrovna je v plném proudu konference Společenství latinskoamerických a karibských států kde Raúl Castro rozdává rozumy jak na to, a presidenti Argentiny, Bolivie a Venezuely mu visí na ústech a hltají jeho rozumy. Inu, na Kubě je holt blahobyt a vše jak má být. Řekne se, blbá Latinská Amerika, nebo ne? Když se takhle probírám tady blogem, tak mě některé clánky šokují, tím více že jsme to všichni zažili, a stále se objevují téma - můj tatínek byl slušny komunista - například, a díky bohu že ostatní to alespon parodují. Mršina socialismu stále zapáchá a nechce vyhnít.
