Co je nebezpečnější, auta nebo teroristé? A mají Čečenci důvod

zabíjet ? 1 200 000 obětí automobilových nehod za rok. 15 000 obětí terorismu za rok. Řeknete že auta jsou nebezpečnější. Arafat věděl že ne.

Všechno v životě sebou nese riziko. Aspirín je náramný lék, ale občas někoho zabije. Anestéze je náramný vynález, a občas zabíji. Když někdo poprvé pije kravské mléko, nebo vezme nový lék, vstoupí do autobusu, letadla, přejde ulici, nikdy se neví co to udělá. Ale s tím nějak počítáme. I s tím s čím nepočítáme, rakovina nebo vražda, jsou součástí života. Jdu-li v noci po málo osvětlené ulici, dostanu strach, sice je mi to na prd, ale vím že je jakési nebezpečí. I to patří k životu.

Teroristický útok je blesk z čistého nebe, i když ne tak docela, blesk je jev přírodní a víme proč se to děje. Terorismus je nelogický, neočekávaný, není před ním bouře, není to pomsta za něco co jsem někomu udělal, není to ani ohlášená válka, není to proto že útočník cítí nenávist ke mně, nechce moji šrajtofli, žádná osobní msta, zato je to velmi krvavé a působivé.

Vím že nepřítel mého nepřítele je můj přítel, s tím ale opatrně, to je jako pustit si jedovatého hada do domu aby zabil tchyni, a myslet si že had to udělá přesně podle mého přání, a mne vynechá. Je s podivem kolik jinak rozumných lidí, kteří ví že terorismus je zbytečné, nelidské příkoří na nevinných lidech, hned omlouvají kohokoliv když se totéž stane v Rusku, ano, Putin není žadná kladná osobnost, je to diktátor, sice light, v porovnání s nedávnou minulostí, ale žádný sympaták. A já žasnu nad tím co lidí okecá ruské konvertity, když zmasakrují obyčejné lidi kteří šli do práce jako každý jiný smrtelník kdekoliv na světě.

Jak už jsem psal, být teroristou, podle představ některých, by více slušelo Polákům nebo Ukrajincům, trpěli déle a více nežli jiní, ale k takovému hnusu se nikdy nesnížili. Atentát, to bych chápal. Terorismus ne.

A oni to muslimští soudruzi vypracovali do perfektnosti, nelze s nima vyjednávat, jsou ochotní sami zemřít, dokonce je to i cíl, proto ta nepředvídavost útoku. To není jako IRA, ti dali někam bombu, a telefonovali, vypadněte, máte minutu, kdo to nestačil, sorry, nebo ETA, prý legitimní terče, občas to odskákali kolemjdoucí, odsuzuji je také, ale s islamisty nikdo neví dne ani hodiny, je to ta nejistota co zabíji, co láká k appeasmentu, který se NIDKY neosvědčil, co láká k omlouvání neomluvitelného, zavděčit se zabijákovi, a možná mě nechá naživu, to je to opravdové nebezpečí terorismu.

 Znáte básen Komu Zvoní Hrana? Na palestinském velvyslanectví v Praze byly, jsou, zbraně a výbušniny. Na oslavu Nového Roku? Myslíte že Česko je za větrem? Že se nikdy nic zlého od muslimských soudruhů nedočkáte? Že by Česko snad nebylo součást Západu?

Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj: smrití každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě. (John Donne)

A argumenty že Rusko není zcela Evropa, ano, vím,  jsou velmi jiní, ale jsou to alibistické kecy, když sousedovi, který je nepříjemný cizinec, napadnou krtci zahrádku, není to důvod k radováni, dostanou se i ke mě.