Moc korumpuje, na všech úrovních

Všichni ti, kdo shlížejí na naši politickou scénu s větší či menší dávkou kritičnosti a nemohou si vybrat, komu při volbách dát svůj hlas, hledají novou neokoukanou alternativu s poctivými a nezkorumpovanými politiky. To ovšem hledají bílého slona, snad nějaký existuje, ale jen málokdo ho viděl.

www.flickr.com

A když už někdo takový přijde, jeho strana je tak malá a nevýznamná, že žádnou díru do politického světa neudělá, nebo je členem strany zavedené a veliké a pak následuje poměrně jednoznačný postup. Buď zanedlouho znechuceně odejde (minimum případů), nebo si postupně a nenápadně vybuduje afinitu k názorům svých služebně starších kolegů a přejme všechny, nebo alespoň část jejich špatných návyků (všichni ostatní).

Proč tomu tak je? No protože moc korumpuje, svádí a přemlouvá k využívání výhod, je velmi návyková a těžko se jí odolává. A nemusí to ani být ta velká moc z vrchních pater naší politické džungle, na to stačí i regionální či komunální politika, nebo jakýkoliv jiný druh moci, ohraničený obskurními, jednoduše obejitelnými pravidly, která navíc stanovují mocní, povětšinou již dávno mocí zkorumpovaní.

Je to totiž tak jednoduché a plíživě nenápadné. S mocí přichází šance prosazovat své - zajisté dobré ba nejlepší - nápady a názory. Moc přináší některé drobné a přirozené výhody, na které se tak snadno zvyká. S jídlem rostě chuť, takže výhod je třeba získávat více a více, byť dobrých, ba nejlepších nápadů už ubývá, ba se jich časem zoufale nedostává. Moc rozhodovat láká dravce, kteří se na ní chtějí přiživit, a tak se dostaví i nějaká ta menší korupcička, schovaná za zpočátku drobné protislužby, aby později přerostla do normální korupce, tvořené i poněkud větší a naditější obálkou s penězi, byť ovšem také dobře schovanou.

Děsí mě, že z tohoto pravidla není mnoho výjimek a systémově to snad ani nemá řešení. Snad jediné, které mě opravdu zaujalo, jsem našel v jedné starší Sci-Fi knížce, kde se do funkce prezidenta mohl dostat jen ten, který tu funkci vůbec nechtěl, aktivní kandidatura byla naopak jasnou diskvalifikací. Jenže to jsme někde jinde, tak to prostě v běžném životě nechodilo, nechodí a v dohledné budoucnosti asi chodit nebude.

Tak co s tím? Půjdeme hledat bílé slony?