Kuřáku, smrdíš jako bezdomovec

Malý ilustrativní příběh, zajisté vymyšlený, myslím že však docela reálný, kterým bych rád ilustroval slogan z titulku (psaný samozřejmě v nadsázce :o)

Bezdomovec v šalinewww.dpmb.cz

  Potřebujete se dostat z periferie do centra. Na konečné vlezete do šaliny (v Praze a jinde do tramvaje), která jede jednou za 15 minut a v pohodě se usadíte v očekávání klidné cesty. Za vámi ovšem nastoupí nešťastník - bezdomovec, který právě vylezl z kanálu a chce se dostat také do centra, neboť tam má větší šanci si vykajlovat pár kaček na chlast. Poslední hlt z flašky právě vyzunkl a protože už se mu třese ruka, pár kapek vybryndal na kabát, je to zřejmé z odéru, který kolem sebe šíří. K tomu puch měsíc nemytého starého chlapa, poloshnilé fusekle smrdí dírami v botách, z mastných vlasů mu vši a jiné breberky opadávají na sedadla kolem. Sedne si před vás. Co uděláte? Zápach se šíří celou šalinou, vy spěcháte, další jede za dlouho a jinou možnost dopravy reálně nemáte.

  Velmi podobně se cítí nekuřáci v zakouřené hospodě. Často v diskusích čtu „vždyť tam nemusíš chodit! A když už tam jdeš, tak respektuj, že se tam kouří". Ale tak to prostě není. Když chci jít na své oblíbené Dalešice (pozn. lokální, velmi dobrý pivovar na jižní Moravě - OPRAVA, na Vysočině), nezbývá mi než hospoda, kde se bohužel může kouřit, o žádné nekuřácké v dosahu nevím. Vzhledem k dosavadnímu vývoji je možností pro kuřáky nekonečně více, než možností pro nekuřáky, jako kdyby nekuřáci byli menšina. Ale to přece nejsme. Jen je tu takový zvyk. Navíc stačí jeden dva kuřáci a docela slušná restaurace, plná nekouřících lidí, s dobrým jídlem a pivem, se pro většinu přítomných stane nedobrovolnou plynovou komorou.

  Jenže zatímco zapáchajícího ožralého bezdomovce můžete s pomocí řidiče či Městské policie (sic?) vykázat z přepravy (jsou na to ustanovení přepravního řádu), v běžné restauraci vám nezbývá než to tolerovat nebo jít pryč, mnoho jiných příležitostí nemáte. Nyní je zřejmé, že už i Turecko, považované v naší civilizované střední Evropě za méně civilizovaný Orient, nás v otázce kouření v restauracích a barech může učit slušnému a modernímu přístupu k lidskému zdraví.

  U nás totiž byl letos schválen (a někdy v r.2010 začne platit) bezzubý „kuřácký" zákon, který dle mého jen fixuje současný stav. Stav daný historickým vývojem od nekouření (Evropa do 16.století tabák neznala), přes postupné přijímání a rozšiřování kouření na veřejnosti (prvního veřejného kuřáka ve Španělsku prý na tři roky zavřeli), až po současnost, kdy kouří třetina Evropanů, byť toto procento již v dnešní době naštěstí klesá. Stav daný zpožděním vědeckého zkoumání negativních účinků kouření za rozšiřováním tabáku. Stav daný lidskou přirozeností - mnohé lidské zlozvyky jsou velmi rychle akceptovány a rozšiřovány, zatímco následně jsou velmi obtížně vymítávány a napáchané škody minimalizovány.

  Existuje už docela dost států, které mají legislativu v souladu s trendem „normální je nekouřit" - Británie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Litva, Makedonie, Nizozemí, Norsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Švédsko, nyní i Turecko, mnohé další jsem jistě vynechal.

  A tak si teď připadám podobně, jako v osmdesátém devátém, kdy jsme s přáteli sledovali hukot všude kolem nás (pád Berlínské zdi, otevření maďarských hranic, povstání v Rumunsku) a u nás pořád nic. Potřebovali jsme nějaké symbolické datum, nějaký impulz, pošťouchnutí, abychom nezůstali stát na místě jako kůl v plotě. Je zajímavé, že se otázka pořádného zákona proti kouření stala stejně neprůchodnou „napříč politickým spektrem", jako otázka úpravy poslaneckých prebend a umravnění zbytečně rozsáhlé poslanecké imunity. Spousta pozitivních ohlasů, ale reálný výsledek nula.

Na jaké pošťouchnutí čekáme nyní?

  Na závěr přidávám seznam klasických kuřáckých argumentů, aby se s tím kuřáci nemuseli obtěžovat, včetně nekuřáckých odpovědí, abych se s tím nemusel obtěžovat já :o)

1. běž jinam, jsou i nekuřácké podniky, resp. jdi si do cukrárny

vzhledem k historickému vývoji je takových podniků velmi málo, takže na výběr moc není, navíc proč by měl chodit jinam nekuřák, když normální je nekouřit, ať si jde kuřák zakouřit ven nebo do specializované kuřárny (to je díra na trhu, kuřáci založte si své kuřárny :o)

2. restaurace je soukromý podnik, pravidla tedy určuje majitel či provozovatel, proč to má určovat stát? 

ze stejného důvodu proč existují hygienické normy pro provoz restauračních kuchyní a proč existují limity a pravidla pro různé další lidské činnosti a majitelé firem a lidé obecně je musí dodržovat i když by to nejraději nedělali (třeba povinné pojištění cestovek, nošení přilby při jízdě na motorce, zapnuté pásy v autě atp.)

3. jsem svobodný člověk, mohu si kouřit jak chci

svoboda jednoho končí tam kde začíná svoboda druhého, práva jednotlivce jsou nutně omezena právem většiny a většina nekouří, kuřáci by měli kouřit jen tam, kde tím neobtěžují všechny ostatní

4. daně z cigaret drží tenhle stát nad vodou

náklady na léčbu nemocí vzniklých z aktivního a pasivního kouření tyhle „zisky" s přehledem vyčerpají, spíš přečerpají

5. restauracím klesnou tržby

již z mnoha příkladů států, které zákaz kouření zavedly dříve víme, že je to „urban legend", naopak leckde tržby stouply například na jídle, osobně jsem si v mládí vyzkoušel, že bez kouření víc vypiju 

6. auta taky smrděj a nezakazuje se jejich provoz

auta sice smrděj, ale jejich kladný přínos převyšuje markantně jejich negativa, navíc se na omezení exhalací poměrně usilovně pracuje. Přínos kouření pro společnost obecně mi poněkud uniká (argument č. 4 neberu)

Našlo by se toho určitě víc, ale od čeho by tu byla diskuse, že ?:o)