Dnes definitivně padlo rozhodnutí dopravních odborů, že se v pondělí uskuteční celostátní stávka v dopravě. Tato stávka je však výjimečná nejen svým rozsahem, ale zejména svými příčinami a účelem. V pondělí totiž nebude stávkovat jedna skupina občanů za svá práva, která by měla náležet jen jí. Dopravní odbory sice upozorňují například na to, že v důsledku zvyšování věku odchodu do důchodu by tramvaje, metro či autobusy řídili řidiči ještě v sedmdesáti letech, což je vskutku nepředstavitelné, ale to zdaleka není jediný důvod protestu. Tato stávka je totiž namířena hned proti třem reformám, které se současná vládní koalice bez diskuzí a řádného vysvětlování snaží prosadit.
Důchodová, daňová a zdravotnická reforma, to nejsou dopady jen na skupinu občanů pracujících v dopravě. Nejedná se o protest pouze proti rušení specifických benefitů či snižování konkrétních platů. Tyto tzv. reformy, pokud by byly uvedeny do praxe, negativně postihnou životy širokého spektra naší společnosti. A je jasné, že vláda touto stávkou sklízí pouze to, co již několik měsíců postupně zasévá svým neohlížením se na názory opozice, odborníků, odborů i občanů. Stále se zvyšující protesty a demonstrace nejrůznějších skupin obyvatelstva nechávaly vládu chladnou a diskuze s odbory nad připravovanými reformami se v podstatě nekonaly.
Ohlášená stávka v dopravě si jejich pozornost zasloužila díky jejím nepříjemným dopadům. K čemu jinému se ale mají lidé uchýlit, když jejich hlas dosud nebyl nejen vyslyšen, ale dokonce ani vyslechnut? Ač vědom si nepříjemností, které tato stávka může některým lidem přinést, jednoznačně vyslovuji tomuto protestu svou podporu. Vláda bohužel není schopná naslouchat například protestům zdravotně postižených, kteří nemají takové možnosti pro vyjádření své nespokojenosti, a proto je zcela legitimní, když jiní, kteří tyto možnosti mají, je v zájmu široké veřejnosti využijí.
