Prohraný soudní spor Českých drah o desetimilionové odstupné bývalému náměstkovi pro personální záležitosti je v krátké době dalším důkazem neuvěřitelné nehospodárnosti tohoto státního podniku. Občané se ještě nevzpamatovali z šoku z neúměrně vysokého platu Petra Fejka a jeho více než dvoumilionového odstupného, a už jim České dráhy servírují další skandál.
Bývalý náměstek pro personální záležitosti měl desetimilionové odstupné zakotveno ve smlouvě, kterou podepsal sám současný generální ředitel Petr Žaluda. Správné jsou výhrady, že přijmout takové odstupné, když náměstek odešel po roce svého působení z pozice dobrovolně, je nemravné. Zdůrazňuji ale, že hlavního viníka je třeba hledat jinde. Smlouva s nárokem na odstupné v takové výši totiž především neměla nikdy vzniknout a nikdy neměla být podepsána.
Když nyní České dráhy tvrdí, že již všechny podobné smlouvy předělaly, tak já říkám, že i kdyby ano, tak je to trestuhodně pozdě. Občané se každý den potýkají s drastickými škrty této vlády a státní podnik přitom uzavírá se svými manažery smlouvy, díky kterým si pak po roce zaměstnání mohou nárokovat 10 milionů odstupné. A České dráhy je nejspíš budou muset vyplatit. A to je nehoráznost, kterou nelze nijak rozumně obhájit a za kterou musí nést odpovědní manažeři ČD odpovědnost.
