Co může spekulant naučit investora

Těžko to myslí s burzou vážně, kdo neslyšel o knize Reminiscences of a Stock Operator z roku 1923. Čtu rád podobné kusy; člověk pak vidí, jak málo se na Wall Street změnilo času navzdory, a televizím, počítačům, internetu… 

Mohou ale vzpomínky Jessyho Livermora – jednoho z nejslavnějších spekulantů – naučit něco dlouhodobého investora? Tvora, který odmítá živit brokery každodenními obchody, a při zmínce o časování trhu odkládá brýle na čtení či konverzační empatii? Ejhle, zdá se, mohou.

“Sleduji linii nejmenšího odporu. Když kupuji akcie, pak pouze cestou vzhůru, a nepřikupuji, dokud první transakce nevykáže zisk. Nevyplácí se začít chybně,” najdete na straně 112. Na první pohled pěkná slátanina, že? Jesse definuje neznámé neznámým (linie nejmenšího odporu?), predikuje z minulého (technická analýza) a završí to truismem (kdo by chtěl začít špatně?). Jedná se tedy o bezcennou poučku? Nemyslím.

Velké myšlenky často mívají povahu truismů - Nosíme v srdci první lásku, dokud nepotkáme druhou. (Goethe) – rozporuplných výroků - Perla je cenná kvůli zklamání těch, co ji nevylovili. (Exupéry) – či trivialit – Řekni ne, když se ti něco nelíbí. (10 z 10 psychologů). A přesto vyžadují úsilí a čas, než jim začneme spontánně rozumnět, a podle nich bez přemáhání jednat. Proč by to na burze mělo být jinak. 

“Nehádám se s grafem,” říká Jesse a nemá na mysli absenci vlastního úsudku, nýbrž uvědomění si limitů vlastního poznání. Ví, že časování nákupu je důležité, a jelikož graf je výslednicí chování účatníků, není důvod se mu vzpírat; ani navzdory tomu, že ono chování může být s informacemi v danou chvíli dostupnými nevysvětlitelné. Nakupuje tedy, když ceny rostou. A naopak: “Když akcie setrvale klesá, prodám ji. Důvod existuje, i když já ho neznám. Lidé blízko dané firmě by podhodnocené akcie kupovali, a cenu podpořili. Pokud to nedělají, znamená to, že společnosti sami nevěří, a nebo jim vnější podmínky brání volně operovat s kapitálem - a takové podmínky rozhodně nejsou býčí.”

Tato pozorování odpovídají mým zkušenostem a hodí se nejen krátkodobému obchodníkovi. Nemají sice vztah k obratům dlouhých cyklů (HDP, komodity, výroba automobilů, apod.), ale dávají investorovi návod, jak operovat při časování týdenních / měsíčních obchodů, aby průměrná cena byla co nejvýhodnější. Nakupovat vzestupně, když se na grafu objevují pouze občasné a krátké korekce (- 15-20%). Pokud převáží směr dolů provázený naopak prudkými pozitivními výkyvy (+15-20%) dál nenakupovat, a jestli se nejedná o prvotřídní firmu s investičním horizontem +3 roky (mj. kvůli daňovému testu), prodat. Nejdotěrnější “marketing akcií” se totiž děje právě při sestupu, a retailoví investoři, místo aby se drželi dál či s mírnou ztrátou prodali, sbírají kšunty – sice zlevněné, ale stále kšunty. Ilustračními příklady z posledních let nechť jsou třeba Michael Kors, Peabody Energy, Barick Gold, GoPro nebo 3D Systems. 

Ještě jedna užitečná věc se dá z grafu vypozorovat. “Nikdy nekupuji firmu – ani když jsou všeobecné podmínky býčí - pokud se nechová, jak by měla.” Tady má Jesse na mysli chování referenční skupiny (Peer Group). Akcie by měla překonávat konkurenty (mělčí korekce, silnější růstové fáze) nebo je doprovázet, ale ne za nimi zaostávat. Znovu se připomíná “marketing akcií” s oblíbeným argumentem “je levnější než protivníci.” Pravděpodobně se dříve nebo později najde dobrý, a ne úplně příjemný, důvod, proč je levnější. Nemusí být ještě veřejný, ale z chování ceny se dá odvodit, že existuje. 

Jessyho závěry ze sledování cenového vývoje jsou tedy v souladu s moderní definicí intuice. Intuice je povědomí o tom, co jiní hráči ví, aniž bych to sám věděl. Příklad? Nějaký čas sleduji francouzskou firmu Parrot. Předešlé týdny cena postupně klesala z 44 EUR až k úrovni 32-33 EUR. Pokles byl pozvolný, opakující se, a i rozsahem naplnil změněnou “linii nejmenšího odporu”. Akcie jsem se ztrátou prodal, zdánlivě bez fundamentálního důvodu. Minulý týden firma ohlásila navýšení kapitálu a akcie rázem ztratily další třetinu. Banky, které se účastnily jednání o navyšování kapitálu, samozřejmě věděly o chystaném kroku týdny dopředu. Sledování grafu nám tedy do určité míry umožňuje předvídat chování jiných subjektů, i když nemáme přesně jejich informace.

Sluší se zmínit, že Jesse Livermore vydělal miliony dolarů, následně zbankrotoval, znovu se oklepal, aby v nekončící depresi let čtyřicátých přišel o všechno, i o život – sebevraždou. Jeho snažení by se dalo odbýt slovy: Zkoušel, hlupák, predikovat budoucnost z minulých dat. Jak nespravedlivé by to bylo! Data jsou přeci vždy minulá, ať už jde o cenovku akcií, účetní výkaz firmy nebo prohlášení ředitele v tisku; a vždy jsou pouze klíčem k pochopení současnosti, v níž se budoucnost počíná. Jesse věděl, že cenový vývoj je pouze jednou z proměnných, a přesto si jej zvolil za předmět zkoumání.  Snad na svou obhajobu vysvětloval: “Jsem zaujatý proti tomu mýlit se. Nemám býčí postoj, protože už akcie vlastním, ale protože tím směrem ukazují základní podmínky. Právě proto se nikdy nehádám s grafem.” A právě proto se zkušenosti spekulanta hodí také investorovi, zostřují jeho intuici.