Zavést školné v ČR? Rozhodně ne! Druhý díl.

Jedna z dalších lží, kterou nás častují příznivci školného je tato: Platící student, vědom si svého postavení plátce - zákazníka, bude požadovat po učiteli kvalitní výuku a učitel, vědom si svého méněcenného postavení snese studentovi modré s nebe a bude se mu věnovat s nebývalou láskou a péčí. Celkově se úroveň školství zázračně zvýší a počet spokojených studentů i učitelů poroste nade všechny meze.

Tato lež je postavena na předpokladu, že vzdělání je zboží jako každé jiné a dá se koupit a odnést či prodat a předat jako cokoli jiného. To je samozřejmě mylný předpoklad. Abyste si mohli informaci osvojit a dokázali ji použít musíte ji nejdříve POCHOPIT. Čili na straně studenta musí být schopnost chápat to, co mu učitel říká. Tato vlastnost chápání je od přírody omezena. Nikdo na světě nedokáže porozumět úplně všemu. Jen malá část lidí dokáže správně informace pochopit a použít, to jsou ti s přirozeným talentem pro vysokoškolské vzdělání. Učení jim zpravidla nedělá velké potíže. Většina lidí má schopnost chápání a učení se rozvinutou normálně a vůbec jim nemusí vadit to, že nerozumí kvantové mechanice či makroekonomice, které ke svému životu ani nepotřebují. Se značným úsilím se dokáží uvedené předměty naučit zpaměti ke zkoušce i s několika učebnicovými příklady pokud to potřebují. Pokud jim ale dáte vyřešit problém úplně nový, který není v učebnici, zpravidla si s ním neví rady. Protože informace, které mají naučené a které umí odříkat, vlastně nechápou. Poslední, nejmenší skupina lidí, se nedokáže naučit skoro nic. Proto pro ně byly zřízeny zvláštní školy, které se teď přejmenovaly na praktické základní školy. Jejich podstata však zaplať bůh zůstala stejná. Mají dát alespoň nějaké minimální vzdělání lidem, kteří pro to mají jen mizivé předpoklady. To, že se ti lidé narodili s takovou nevýhodou není jejich chyba. Je to prostě statistická záležitost normálního rozdělení nějaké vlastnosti v populaci a někdo prostě toho Černého Petra dostat musel.

Jak to tedy je doopravdy v zemi kde je placení školného plně rozvinutá záležitost i se všemi negativními jevy? Dobře, máte na to, abyste si platili prestižní a drahou školu a udělali jste úspěšně přijímací testy a pohovory. (Ano, někteří zastánci školného teď mohou být překvapeni, čím dražší a prestižnější škola, tím drsnější jsou přijímačky.) Kvalitní učitel na této škole ale dělá hlavně výzkum a vede skupinu starších studentů (graduate), kteří mu pomáhají. Na vyučování obyčejných (undergraduate) studentů nemá čas ani náladu. Místo něj vyučují jeho pomocníci z řad starších studentů, kteří se tomuto řemeslu teprve učí. Může se stát, že svého kvalitního učitele během semestru ani neuvidíte. Takže na vás zase zbydou jen ti nekvalitní učitelé u kterých studenti nechtějí být. Nikdo jim nepomáhá a jim nezbývá nic jiného než učit zrovna vás. Samozřejmě tito neúspěšní frustrovaní učitelé si často vylévají vztek na své studenty a nebo se na ně vytahují a proto u nich nikdo nechce zůstat. (Je velice snadné dokázat komukoli, že je vlastně „hloupý”. Stačí se ho jen ptát a jít s otázkami na podstatu věci. Skutečně moudrý člověk připustí, že od určitého bodu již dané věci nerozumí a neumí ji vysvětlit, hlupák vám to nikdy nepřizná a bude po vás požadovat, abyste si doplnili základní vědomosti a teprve pak vám prý odpoví.) Cyklus se uzavřel. Nekvalitní učitel nikdy nedostane peníze na výzkum a proto má čas vás učit, kvalitní učitel peníze na výzkum dostane a místo sebe pošle učit graduate studenty. Co je pro vás lepší? Vyberte si!

No dobrá, stejně na tu školu nemáte peníze, navíc vás vyhodili od přijímaček. Jdete tedy na „levnou” školu s mizernou pověstí a ještě horšími učiteli s nadějí že zrovna vám se budou věnovat a vše vám poleze do hlavy tak nějak samo. První krok vypadá dobře, hned vás přijali bez přijímaček a vyinkasovali poplatek. Tím ale veškerá starost o vás skončila. Brzy zjistíte, že většina učitelů jsou mizerně placení frustrovaní brigádnici, kteří občas ani nemají formální vzdělání v předmětu který vás učí. Jejich jedinou snahou je to mít co nejrychleji za sebou. Na otázky odpovídají: „To jsem říkal minule.” nebo „To budu říkat příště.” Ti chytřejší vám fikaně zadají domácí úkol, abyste si připravil odpověď na otázku kterou kladete. Za nesplnění úkolu vám sníží hodnocení. (Příště už mu dáte pokoj.) Nezbyde vám tedy nic jiného než smostudiem doma se naučit co budete potřebovat ke zkoušce. Naštěstí učebnice, velmi drahé, s tím počítají a jsou napsány velmi dobře a přehledně. Vřele je doporučuji k přeložení do češtiny a k používání u nás. Zkoušky bývají většinou písemné a jejich vyhodnocení se dělává tak, že si se sousedem své testy prohodíte a vzájemně oznámkujete. „Naštěstí” v úvozovkách nemůžete propadnout. Pokud učitel zjistí, že jeho studenti jsou nějak pod dlouhodobým průměrem, nerozpakuje se jim všem nějaké body přidat a průměr zvedne tak, aby on nebyl špatně hodnocen, že třeba špatně učí. Připouštím, že existují výjimky a někteří učitelé jsou prostě dobří a vyučují rádi a dobře a známkují spravedlivě. Je jich ale drtivá menšina.

Můžete klidně škole zaplatit milióny korun, můžete se nadřít zpaměti učebnici makromolekulární chemie, můžete za to dostat i nějaký diplom či titul, přesto jsou to vyhozené peníze, promarněný čas šprtáním a titul kterého si ostatní neváží, pokud nedokážete využít či použít to co jste odříkali u zkoušky. V práci pak po vás nebudou chtít abyste vymýšlel něco nového a převratného. Naopak, budete přísně potrestán pokud se o to budete pokoušet. (Já vím, že teorie to říká úplně naopak. Jenomže šedivá je teorie a zelený je strom života.) Po vás se bude bude jen chtít, abyste opakovali jen to co už vymysleli jiní. To vám ukáží a vysvětlí kolegové během zapracování (většinu jste ani ve škole neprobírali) a nemusíte na to mít ani titul abyste to dokázali zopakovat. Fakt je, že s tím titulem asi snadněji proklouznete při pohovoru na personálním oddělení. Proto asi část lidí volá po školném, proto jsou ochotni si koupit pseudo vzdělání za statisíce korun.

Chyba je asi v systému, kdy se formálně požaduje titul i pro funkce kde vlastně tak vysoké vzdělání není zapotřebí. (Asi to někteří, znáte: „Jak to, že je mým šéfem ten blbec s nedokončenou střední školou a já vysokoškolák s červeným diplmem mu musím lízat boty?” Ve skutečnosti ani on ani vy vysokoškolské vzdělání ke své práci nepotřebujete.) Snad je to i tím, že se „přirozeně” stále více prodlužuje doba školní docházky. V dobách za Rakouska Uherska byl za vzdělance považován člověk, který měl „čtyři měšťanky”, mezi válkami to byl člověk se střední školou, po druhé světové válce člověk s vysokoškolským vzděláním a dnes je to teprve člověk s titulem PhD, který studuje dalších 4 až 6 let po ukončení vysoké školy. Jasně tento trend vidím v USA, kde se na významnější místa již dostávají pouze lidé s tituly PhD a samotný vysokoškolský titul vlastně už nic neznamená. Je pozoruhodné, že v přírodovědných oborech kandidát PhD nic neplatí, někdy naopak dostává malé stipendium. Samozřejmě, že předtím musel projít tvrdým výběrovým řízením, které trvá i několik měsíců až rok. Neúspěšný kandidát je pak z daného oboru nadobro vyřazen. Může to ale ještě zkusit v jiném náhradním oboru další rok. (Nevím jak je tomu v humanitárních oborech protože tam moc lidí neznám. Nevíte to někdo?)

Potvrzuje se mi tím můj názor, že přirozeně talentovaní lidé jsou vzácní jako šafrán a musí být všemožně podporováni a hýčkáni ku prospěchu nás všech. (Podobně je to i ve sportu, vrcholových sportovců je jen hrstka.) Jsem v principu proti zavedení školného, protože se jím vytvoří další bariéra, která odradí některé přirozeně talentované studenty z chudých rodin. Nemůžeme si je dovolit ztrácet zbytečnou bariérou. Tito studenti, poté co prokáží své přirozené nadání, by měli dokonce dostávat stipendium tak, aby se vůbec nemuseli starat o „světské” záležitosti a aby se mohli plně soustředit jen na své vzdělání. Někteří z nich pak svůj dluh lidstvu splatí tím, že jednou najdou lék proti dnes neléčitelným nemocem, vyřeší problém jaderné fúze či dokáží předcházet ekonomickým krizím. Prostě dostanou nás obyčejné lidi o stupeň dál, kam bychom se bez nich nikdy nedostali. Pokud toto bude zajištěno pak pro mě za mě, ať si klidně ostatní lidé vyhazují jejich peníze za jejich bezcenné vzdělání.

Námitka, že pokud společnost zaplatí studentovi vzdělání, pak by měl takový člověk v té společnosti zůstat a svůj dluh si odpracovat, je oprávněná. Platí ale také, že takový člověk musí dostat odpovídající práci. Pokud jí doma nemá je jasné, že se vydá do světa, aby uplatnil to k čemu má talent. Je chybou vlády, že vlastně zbytečně vyplýtvá peníze na jeho vzdělání a pak mu nevytvoří podmínky, aby své vzdělání uplatnil. Je to podobné jako by vláda nakoupila drahá sportovní auta, která hravě dosahují rychlosti 300 km/h a přitom ta samá vláda ví, že má doma jen rozbité silnice na kterých se dá s bídou jezdit jen stovkou.