Úplatkářství je mezi našimi politiky velmi rozšířené. Bohužel o něm víme jen z druhé ruky ve stylu: "Jedna paní povídala..." Skutečně usvědčných a odsouzených státních úředníků z přijetí úplatku je pramálo, dali by se spočítat na prstech jedné ruky. Proto korupce beztrestně bují a plátci daní jsou beztrestně okrádáni. Důsledkem je zadluženost státu a nevyrovnaný státní rozpočet.
Politici teď navrhují zákony tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, tedy tak, aby se nic podstatého nezměnilo a aby mohli i nadále beztrestně úplatky přijímat.
Dávám zde jako námět z zamyšlení tento návrh: Poslanci, odhlasujte zákon který by zajistil beztrestnost tomu z dvojice úplatkář a uplácený, kdo první usvědčí z porušení zákona toho druhého. Navíc mu zůstane i "výtěžek" úplatku. Tedy uplácenému peníze a úplatkáři služba. Podle mého názoru se tím do vztahu mezi úplatkářem a upláceným vnese tak silná nedůvěra, že uplácení pak nebude možné.
Vy byste šli dát úplatek úředníkovi, kdybyste veděli, že je možné, že mu peníze legálně zůstanou a vás usvědčí a vy půjdete do vězení a službu stejně nedostanete? Nebo z druhé strany. Přijali byste úplatek od někoho, kdo vás usvědčí, to co jste pro něj udělal mu zůstane a vy půjdete do vězení a budete muset uhradit škodu?
Já bych za takových podmínek do úplatkářství nešel. Bál bych se, že mě ten druhý usvědčí dříve než já jeho. Jaký je na to váš názor?
