Jak bude „vyřešen” problém sníženého rozpočtu pro Akademii věd ČR?

Tak nám politici odsouhlasili snížení rozpočtu pro Akademii věd ČR. Jinými slovy prosazují, aby se utlumil takzvaný základní výzkum, který je podle nich k ničemu protože nepřináší okamžité zisky. Na druhou stranu takový aplikovaný výzkum ten přináší peníze a proto ho budou politici dotovat na úkor základního výzkumu.

Je zde několik problémů a každý by vydal na samostatnou filosofickou knihu a přesto by tím nebyl definitivně vyřešen. Například problém je, že peníze daňových poplatníků mají být darovány soukromým osobám a firmám, aniž by za to stát nebo poplatníci dostali cokoli zpět. Proč?  Proč mám například dotovat firmu, která třeba vyrábí nechutné potravinové padělky?

Jiný problém. Výsledky základního výzkumu jsou veřejně dostupné nám všem a můžeme je využít ke svému prospěchu, pokud to dokážeme. Naproti tomu, výsledky aplikovaného výzkumu, který musíme rozhodnutím politiků dotovat, jsou a budou veřejnosti (= nám a  konkurenci) utajovány. Využívat je budou ve svůj prospěch pouze soukromé firmy.   

Další potíž. Je vůbec morálně správné, aby někdo byl vlastníkem informace a „trestal“ ostatní lidi za to, že na tu infromaci také přišli a chtějí jí také využít? Mám konkrétně na mysli patentování lidských genů. Informace 1 + 1 = 2 nepatří nikomu a můžeme jí kdykoli bezplatně  použít. Ale například informace, že gen XZY má vliv na nemoc ABC, je patentovaná a pokud chceme vyrábět na jejím základě lék, tak se nedoplatíme držiteli patentových práv. A to i v případě, že na tu informaci příjdeme sami vlastním výzkumem. Kde je hranice? Které informace mohou a musí být k použití zdarma a které nikoli?

To, že základní výzkum je utlumován a aplikovaný má naopak zelenou je celosvětový trend všech politiků na světě. Je tomu tak i ve státní organizaci ve které pracuji. Naše organizace dělá jak aplikovaný tak základní výzkum. Problém se vyřešil tak, že naši manažeři „načerno“ přerozdělují státní peníze z aplikovaného výzkumu zpět do základního výzkumu. Dobře si totiž uvědomují, že bez základního výzkumu by naše organizace během pár let skončila jakoukoli výzkumnou činnost.

Je to jakobyste usekli stromu většinu kořenů s tím, že nejsou vidět a proto nejsou důležité. Důležité jsou přeci jen kmen, věteve a listy, že ano? Takto zmrzačený strom buď zahyne nebo si vytvoří z kmene a větví nové podpůrné kořeny. A to se právě stalo u nás. Myslím si, že organizace (at´ soukromé nebo státní) začnou dotovat základní výzkum, protože na něm životně závisí. Možná to nebude přímo v Akademii věd ČR, ale základní výzkum určitě v nějaké podobě přežije. A když nepřežije, pak prostě zanikne ČR jako samostatný stát. To myslím bez legrace opravdu vážně.

Pokud bych já byl politikem a zastupoval voliče Svobodných v parlamentu, určitě bych prosazoval více peněz do základního výzkumu a jen málo státních darů a dotací a šrotovného soukromým firmám. Moje logika je jednoduchá. Informace, nápad v aplikovaném výzkumu jak něco vylepšit či vyrobit je převratná a vydělá hodně peněz. Pak se snadno najdou banky a podniky, které na její zavedení do výroby soukromníkovi půjčí. Nemá tedy smysl, aby jí podporoval i stát. Pokud je nápad v aplikovaném výzkumu špatný a prodělečný, pak také nemá smysl, aby ho stát podporoval. U základního výzkumu na začátku není žádná informace, respektive je lidstvu neznáma. Proto se ani nedá posoudit jestli je dobrá nebo špatná, jestli bude vydělávat nebo ne. Neprve se musí věnovat státní prostředky, aby se „náhodně“ na informaci přišlo v procesu zvaném základní výzkum. Pokud to neudělá stát, stejně to nakonec udělají manažeři aplikovaného výzkumu z výše uvedeného důvodu.

Vilém Mikula

PS: Omlouvám se za gramatické a stylistické chyby. (Píšu to narychlo během pracovní pauzy.) Napište mi prosím o jaké konkrétní chyby jde, abych je již neopakoval. Nestačí jen napsat: „Máš tam hrubou chybu, oprav si to!“ Nebo „Tvoje znalosti gramatiky nedosahují úrovně VŠ vzdělání se kterým se vytahuješ!“ Tím mi nepomůžete.