Úvodem snad jen vysvětlení pro případné čtenáře z prostoru mezi levým břehem Vltavy a Kalifornií: Brno je nevelké město severně od Vídně, které je s civilizací spojeno vražednou silnicí známou jako déjednička a leteckým mostem do Stanstedu. Do jeho dnešní podoby jej vybudovali Němci, proto pak museli po poslední válce odejít. Nejslavnějším Brňanem je páter Georg Mendel, který vynalezl křížení fazolí, a protože bydlel v klášteře na nejstrašnějším náměstí v Evropě, bylo to náměstí pojmenováno po něm.
Brno bývá ve volbách spolehlivě politicky konzervativní. I Brňané volí nejen podle postoje politiků ke komunálním otázkám, ale i podle ideologie. ODS v koalici s lidovci zde tedy vládla řadu let. Po posledních volbách se tato hegemonie přerušila. Proč se tak stalo?
Především se tak nestalo proto, že by ODS volilo méně občanů. Hlasů dostala snad i o něco více než dříve.
Před volbami se v Brně diskutovalo zejména o koncepci rozvoje města, kterou někteří znají pod hesly Jižní centrum a Přesun hlavního nádraží. Pro ty, kterým to nic neříká, je třeba vysvětlit, že od historického centra na jih se rozléhají pole, nyní částečně pokrytá obřím autobazarem, částečně zelím a ve zbytku ničím. Teprve pak zase začíná osídlení v bývalé samostatné vsi Komárov.
Snaha o vyplnění tohoto urbanisticky cenného prostoru se dočkala naplnění až po sametu a město najalo renomovanou inženýrskou společnost, která zpracovala územně plánovací podklady. Paralelně s tím se objevila otázka napojení Brna na evropský vysokorychlostní železniční systém (VRT), při jejímž řešení došli experti k poznatku, že existující nádraží z poloviny 19. století není k tomu účelu použitelné. Do oblasti Jižního centra tedy bylo navrženo i nové nádraží splňující všechny nároky.
Takto zpracovaná koncepce byla předložena konzervativní brněnské veřejnosti pod matoucím označením Přesun hlavního nádraží a nastala vřava. Proti byla zhruba třetina obyvatel (což koresponduje s množinou občanů, kteří používají železniční dopravu, aniž by to považovali za totální společenské znemožnění). Nedovedli (a popravdě kvůli amatérské prezentaci stále ještě nedovedou) si představit, jak bude možno používat železniční dopravu, když to nádraží bude v tom poli kilometr od všeho. (Zapomnělo se vysvětlit, že se tomu přizpůsobí přestavba MHD, že?)
Bylo před volbami a na tuto skoro stotisícovou skupinu nespokojených se s rozkoší vrhly dva volební subjekty: Strana zelených a nově vytvořené uskupení kolem vážené brněnské osobnosti, profesora Zlatušky. Zatímco strana zelených byla schopna kromě odporu k novému nádraží nabídnout i své tradiční slogany, účelové seskupení akademiků se vymezilo čistě negativně, proti novému nádraží a vůbec proti všemu, co bylo špatné (upřímně, bylo proti čemu, protože do té doby vládnoucí ODS měla interní problémy, které nemohly nepřesáhnout do problémů externích).
„Dobrá věc se podařila“ a tato dvě uskupení dostala své hlasy. A při povolebních koaličních jednáních se stalo, co se stává, že vítěz voleb zůstal za dveřmi a vznikla koalice „všichni kromě ODS“.
A jak tedy tato koalice funguje? Pan primátor Onderka z ČSSD, představitel vůdčí složky magistrátní koalice, potvrzuje svoji pověst seriozního politika, je si dobře vědom, že všechno může být jinak, a varuje se zbytečných gest.
Ale hlavně: Město Brno pod vládou kolice, jejímiž členy jsou zelení a zlatuškovci, v klidu provádí inženýrské a správní kroky směřující k realizaci původní urbanistické koncepce Jižního centra včetně nového nádraží. Akademičtí i zelení rebelové se ztratili za dveřmi svých kanceláří a, teď jsem chtěl napsat, jak se tváří, ale nevím jak se tváří, asi tak, že si nic nepamatují.
Je nutno zdůraznit, že profesor Zlatuška je osobou mimořádně kompetentní ve školství a s velkými zásluhami o ně, a mrzí mě, že člověk, který požívá obecnou důvěru v takové míře, považoval za nutné vmísit se do komunální politiky výše popsaným způsobem.
A jaký jsem si z toho udělal závěr: Budeme-li vycházet z existence systému politických stran, pak smysl mají jen takové strany, které kopírují třídní strukturu společnosti. Uskupení operující z myšlenkových základen ležících v prostoru ohraničeném z jedné strany negativismem a z druhé strany anarchií mohou být jistě dobrými občanskými iniciativami, nikoliv však plnohodnotně dospělými stranami schopnými převzít odpovědnost. Rovněž hnutí proti ničení klimatu, stavbám nádraží nebo nádrží či používání žen jako mopedu jsou samozřejmě legitimní, ale nemohou být manažery státního či komunálního systému schopnými řídit.
Doufám, že bude nějaká diskuze, těším se na ni; a jestli můžu poprosit, tak pod plnými jmény (akademické tituly možno případně vynechat).
