Uprchlíky přijmeme, s tím se nedá nic dělat (?)

Proč jim tedy nedat šanci na lepší vzdělání, ze kterého by měla užitek celá společnost? Notabene v tolik potřebné a vyhledávané angličtině. Vybírám právě tuto z mnoha reakcí na můj blog, přinutila mě totiž k hlubšímu zamyšlení.

Pro ty kteří jej nečetli a chtěli by se s mým názorem na rozhodnutí Univerzity Karlovy zprostit (za stanovených podmínek) uprchlíky od placení školného, kolejí a umožnit jim studium v angličtině seznámit, uvádím link tohoto včerejšího blogu.

Úvaha zmiňovaného diskutujícího pak pokračuje : I kdyby do Evropy přišlo 2 - 3 miliony lidí, rozdělíme je do 28 státu Evropské unie. Jenom musíme být trochu solidární. Ona ta solidarita a soucit s druhými je základ našich křesťanských hodnot, o které se tak bojíme, nemám pravdu?

Úvodem chci prohlásit, že si vážím každého názoru, jsem za něj vděčný a děkuji. Rád naslouchám lidem, ostatně jinak bych ani nemohl dělat to co dělám, diskutuji, argumentuji, polemizuji, dohaduji se (někdy velmi hlasitě) a život mě naučil zásadě, které se držím - pokud vyslovím nebo napíšu jakoukoliv argumentaci (řeknu to za A), umím k tomu vždy doříct i to za B. Jsem si jist svými argumenty a pevně si za nimi stojím. Blogy nepíšu jen proto, že chci navenek něco sdělit, ale i proto, že mě zajímají reakce čtenářů. O té pak vždy přemýšlím .. no a reakce diskutujícího z úvodu tohoto blogu je z těch, o které jsem přemýšlel velmi.

Pokud bych tedy přijal tezi "uprchlíky přijmeme, s tím se nedá nic dělat", musím jednak znát odpověď na to co bude dál při vědomí, že naplnění této skutečnosti bude v konečném důsledku znamenat konec evropské civilizace tak, jak ji známe. Odpověď nato "co bude dál" znamená do důsledků domyslet nekonečné množství aspektů, z nichž bych uvedl ty nejzásadnější : kolik to bude stát peněz (resp. kde na to vezmeme, když se veřejné rozpočty států Evropy topí v obrovských dluzích), kde budou uprchlíci bydlet, jak budou asimilováni do většinové společnosti - co tady budou dělat, jaké budou mít poslání atd.. Odpovědi na podobné otázky budu (resp. mohu) znát v případě, že budu umět odpovědět na tu zásadní : kolik těch uprchlíků v konečném důsledku bude. Pakliže jsou již dnes silné indicie konstatovat, že jich budou miliony, nemůže nikdo alespoň trochu odpovědný jen tak říct, že je přijmeme, protože se s tím nedá nic dělat. Dělat se s tím něco musí a výsledek tohoto snažení musí být takový, aby uprchlíků nebyly miliony.

Pokud se i já (podobně jako diskutující) hlásím k solidaritě a soucitu s druhými na základě křesťanských hodnot při vědomí, že miliony uprchlíků budou znamenat rozvrat evropské civilizace v podobě v jaké ji známe (to si naopak diskutující nemyslí), znamená to vrátit je tam odkud přicházejí a tam jim v rámci možností pomáhat. Zároveň si uvědomuji, že tím sice neodpovídám na otázku, kde na takovou vlnu solidarity vezmeme, ale odpovědi na jiné otázky z předcházejícího odstavce se hledají přece jenom snáze.

K tomu, abychom mohli uprchlíky vracet tam odkud přišli, musíme splnit jednu klíčovou podmínku (a pak samozřejmě mnoho dalších) :musíme vojensky vyhladit nebo alespoň do rozhodující míry eliminovat Islámský stát a všechny jeho odnože. Jenom tak je možné zastavit exodus uprchlíků do Evropy a s tím spojené nedozírné důsledky pro naši civilizaci.

Uvědomuji si, že každé řešení je za stávající situace zlé a cena bude vysoká.Evropa a potažmo civilizovaný západní svět stojí před úkolem a má za povinnost hledat to nejmenší zlo.

Závěrem si dovolím zmínit ještě jednu veličinu, o které jsem nehovořil - a tou je čas. Ten jde proti nám. A mám obavu, že o mnoho rychleji, než si kdokoliv z nás je ochoten připustit ...