Předvánoční zamyšlení I.

V adventním čase si častěji než v jiném ročním období klademe na pomyslnou misku vah duchovní a materiální hodnoty, přemýšlíme nad postavením sebe samých v rodině, na pracovišti, obci, společnosti. Zamysleme se prosím společně nad otázkami, co od Adventu znamenajícího začátek nového církevního roku, a od Vánoc, kdy se radujeme nad narozením Ježíše Krista, vlastně očekáváme ..

Zda se přílišnou orientací na konzum, požitek a přepych nezpronevěřujeme původnímu významu Vánoc a zda starostí o to, kolik toho přes Vánoce sníme a vypijeme až příliš nepotlačujeme duchovní přípravu na toto období. Důsledkem určitého duchovního deficitu pak může být skutečnost, že pojmy jako láska, radost, pokoj, solidarita, přátelství, spravedlnost, upřímnost a pravdivost jsou upozaděny před hmotným bohatstvím a tělesným požitkem.

Podle mého názoru stále více zapomínáme na to, že Vánoce jsou především křesťanským svátkem. Využijme proto předvánoční doby k přípravě na pozitivní změnu. Na čas, kdy se vše obrátí k lepšímu. Na čas naděje do budoucna ..