Se zájmem jsem si vyslechl vánoční poselství pana prezidenta Zemana i novoroční projev nového slovenského prezidenta Kisky a ačkoliv v obecné rovině nerad srovnávám (sám nemám rád, když např. moji práci starosty někdo srovnává s prací starosty odvedle), v tomto případě si dovolím udělat drobnou vyjímku. Vždy jsem se upřímně těšil na novoroční slova prezidenta republiky, resp. abych byl úplně přesný, tak hovořím o projevech pánů Havla a Klause a nikoliv jejich předchůdců-soudruhů. Fakt, že se pan Zeman po svém nástupu rozhodl tradici novoročních projevů přerušit a nahradil ji štěpánským poselstvím, bych byl ještě schopen - ač se skřípěním zubů - překousnout, rétoriku a obsah toho co říká však nikoliv.
Už úvodní záběr, kdy pan Kiska sedí vzorně za decentně uklizeným stolem a v pozadí se slovenskými vlajkami, zatímco pan Zeman sedí bokem nohu přes nohu jako nějaký (omlouvám se za ten výraz) polovagabund v rozepnutém saku, mnohé naznačuje.
Pan Zeman začíná projev bilancováním, hovoří o tom, jak jmenoval v lednu 2014 vládu, jaký v té souvislosti řešil problém, následuje hodnocení vlády, to co od ní prezident očekává a v čem vidí rozpor. Opravdu nechápu, proč svoje poselství právě tímto způsobem zahájil. Občany pramálo zajímají problémy, se kterými se potýká prezident republiky, protože sami jsou dnes a denně nuceni potýkat se s těmi svými. Občanům je také ukradený názor na hodnocení vlády prezidentem republiky - jsem si jist tím, že každý si svoje hodnocení vlády je schopen učinit sám, pokud uzná za vhodné. Také pasáže o služebním zákonu a státních úřednících vyjadřují soukromé, mnohokrát před tím opakované názory prezidenta a jsou tudíž z pohledu poselství nezajímavé. Prvních 6 minut, což je plná polovina projevu, je z mého pohledu úplně o ničem.
Následuje pasáž o nezaměstnanosti, kterou prezident Zeman dává zcela nepochopitelně do souvislosti se svými zahraničními cestami, které v roce 2014 absolvoval. Po konstatování o zahraniční politice, která také nemá s poselstvím vůbec nic společného, se prezident přiblížil přes výrazy řvoucí dav, pornografická skupinka nebo bývalé antichartisty k závěru. Jsem každopádně rád, že zde prezident uznává, že i já mám právo na svůj názor. Kdyby mi to v "poselství neposelství", kdy úplně na konci přeje všem do Nového roku "zajímavou práci", neřekl, vůbec bych to netušil.
Zatímco projev pana Zemana chápu jako zahleděný do svého ega se silným politickým akcentem, projev pana Kisky je státnický od A do Z. Dává svému národu, zejména pak slušným a pracovitým lidem, naději. Pojmenovává problémy (např. rozkrádání veřejných peněz) a hledá východiska. Z projevu přímo sálá rozhodnost a snaha pojmenovat věci pravými jmény a před ničím neuhýbat. Pan prezident Kiska svým způsobem slovenský národ v pozitivním slova smyslu burcuje, motivuje jej do budoucna a slibuje splnění slibů, se kterými do funkce vstupoval. Jasně formuluje pozici Slovenska ve vztahu k Ukrajině, nabádá Slováky, aby přemýšleli nad problémem Ukrajiny v historických souvislostech. Přátelský a laskavý tón je průvodním jevem celého Kiskova projevu a graduje ve svém závěru, ve kterém vinšuje do Nového roku.
Vážený pane Zemane, jako občan, kterému není lhostejné jak se jeho prezident chová a vystupuje bych byl velmi rád, kdyby jste si novoroční projev pana Kisky nejen poslechl, ale vzal si z něj ponaučení, jak by mělo takové poselství národu vypadat. Občané chtějí slyšet od prezidenta vizi, která v nich vzbudí alespoň zárodek něčeho, čemu se říká národní hrdost. Přeji Vám, aby jste se dal alespoň v rámci možností v tomto roce dohromady, vymanil se z vlastních pocitů sebezahleděnosti, nadřazenosti a důležitosti, a neztratil i ty poslední zbytky důvěry, která Vám ještě zbyla.
