Na počátku příběhu, v říjnu 2012, byl obci Drslavice bezúplatně nabídnut Úřadem pro zastupovaní státu ve věcech majetkových (dále jen UZSVM) v Uherském Hradišti stařičký dům čp. 144 s podmínkou, že bude sloužit jako azyl pro sociálně slabé občany. Jako starosta jsem se v ten moment zaradoval - obec žádným domem pro podobné účely nedisponovala a při stále více rozevírajících se nůžkách mezi bohatými a chudými se takovýto objekt mohl hodit (což se bohužel později potvrdilo). Nabídku UZSVM jsem navíc viděl jako logickou - obec i její předchůdce MNV se o objekt od roku 1976, kdy se odsud odstěhoval poslední občan s trvalým pobytem na této adrese do USA a k domu se nikdo nehlásil, nepřetržitě starala: sekli jsme trávu, odhrnovali sníh, opravovali okapy, střechu, padající plot atd. Bez těchto oprav by dům bez sebemenší pochybnosti dávno spadl. Obec také kompletně hradila veškeré právní úkony vynaložené k tomu, aby zmiňovaný občan (ročník 1910) žijící (nebo možná již zemřelý) v USA byl úředně prohlášen za mrtvého, čímž se otevřela cesta k nabytí nemovitosti právě UZSVM. Poprosil jsem tedy kompetentní pracovníky UZSVM, zda by mi s formulací žádosti o bezúplatný převod nemovitosti nepomohli. V krátkém čase mi skutečně zaslali návrh textu žádosti, tu jsem po projednání zastupitelstvem obce následně na UZSVM podal. Tím byl odstartován sled událostí, které bych pouze díky svému slušnému vychování nazval "zlým snem", protože jinak bych musel volit jiné, méně publikovatelné výrazy.
V únoru 2013 nám z UZSVM přišla odpověď, že bezúplatný převod předmětného domu do vlastnictví obce Drslavice nebyl schválen, neboť, cituji "nebyl shledán dostatečný důvod pro jeho bezúplatný převod". Dále v dopise stojí, že "v nejbližších měsících bude na dům vypsáno výběrové řízení, o jehož vyhlášení budeme včas informováni."
Podivil jsem se tomuto rozhodnutí převelice, protože po celou dobu posuzování naší žádosti jsme nebyli jako obec nikým z UZSVM kontaktováni za účelem jejího doplnění .. navíc - jak už jsem psal výše - jsme v žádosti použili doslovné formulace na základě předchozího písemného doporučení paní ředitelky UZSVM v Uherském Hradišti. Sepsal jsem tedy stanovisko k tomuto rozhodnutí, ve kterém se UZSVM ptám, jaké jiné dostatečné důvody pro bezúplatný převod než "dům bude sloužit pro sociálně slabé občany, kteří se dostávají do složité životní situace v souvislosti s přetrvávající finanční krizí" a prohlášení, že v naší obci se žádné podobné zařízení nenachází, měly být použity. Upozornil jsem také na skutečnost, že se od roku 1976 o dům staráme a nastolil otázku, kdo nám tyto náklady bude refundovat. Požádal jsem, aby mi byly zaslány kontakty na pracovníky UZSVM, kteří o zamítnutí naší žádosti rozhodli a vyslovil požadavek na přezkoumání tohoto rozhodnutí.
Z UZSVM mě bylo v březnu 2013 sděleno, že "schvalovací proces UZSVM je procesem interním a neveřejným" a že "bylo rozhodnuto realizovat prodej předmětné nemovitosti formou výběrového řízení". Závěrem UZSVM v této odpovědi konstatoval "že naší žádosti o bezúplatný převod nemuselo být ze zákona vyhověno".
Podivil jsem se tedy ještě více, když v červnu 2013 z UZSVM v Uherském Hradišti přichází nabídka s formulací "měla by obec Drslavice zájem o koupi domu čp. 144 v kú Drslavice za cenu kolem 100.000,- Kč". Zaradoval jsem se podruhé - nyní už méně od srdce : 100.000,- Kč za objekt byla relativně příznivá cena. UZSVM jsem sdělil, že o dům za tuto cenu máme zájem .. dle jejich pokynů investici 100.000,- Kč schválilo zastupitelstvo obce (dále ZO), přijalo patřičné usnesení a v rozpočtu tuto částku k tomuto účelu alokovalo. Zároveň jsme v červenci 2013 odeslali na UZSVM žádost tentokrát o úplatný převod a uvedli jsme podobnou argumentaci využití objektu jako v předchozím případě. Následně ještě počátkem října 2013 jsme UZSVM dodávali prohlášení o tom, že dům čp. 144 se nachází v řadové zástavbě.
Nic dobrého nevěštila následná návštěva úředníka z UZSVM na našem obecním úřadě (první a zároveň poslední za celé období příběhu). Přijel si pro klíče od nemovitosti a udělat "pár fotek". Když jsem tomuto muži s kravatou nabídl obecní křovinořez s prosbou, aby kolem domu posekl, byl jsem odměněn nechápavou grimasou jeho obličeje.
Už jsem se proto ani nepodivil tomu, když koncem října 2013 mě z UZSVM přichází mailem postup pro podání nabídky obcí Drslavice do výběrového řízení obálkovou metodou .. znamenalo to nejen to, že naše žádost o úplatný převod nemovitosti za cenu 100.000,- Kč byla opět zamítnuta. Měl jsem totiž v ten moment od ZO mandát dům koupit za cenu 100.000,- Kč a nikoliv vyšší. No a pak vyvstává otázka : kolik jsme měli za dům nabídnout, abychom ostatní zájemce přeplatili, když odhadní cena dle znaleckého posudku UZSVM byla oněch 100.000,- Kč ? 150.000,- Kč? 200.000,- Kč? A stačila vůbec nějaká cena nabídnutá obcí Drslavice k tomu, aby jejich poptávka po domu čp. 144 byla uspokojena? Na základě výše uvedených úvah jsme se rozhodli, že se výběrového řízení nebudeme účastnit.
V polovině prosince 2013 nám bylo oznámeno, že dům čp. 144 byl ve výběrovém řízení obálkovou metodou prodán jedinému zájemci za 103.000,- Kč - nebude asi pro žádného čtenáře překvapením, že dům koupil realitní makléř. Přišlo mě v ten moment jako samozřejmost písemně UZSVM (potažmo státu ČR) "poblahopřát" k bonusu 3.000,- Kč nad částku, která byla předjednána s obcí Drslavice za úplatný převod. Současně jsem požádal o osobní jednání s kompetentním zástupcem UZSVM ve věci refundace nákladů prokazatelně obcí Drslavice vynaložených po dobu, kdy UZSVM budovu vlastnil.
V lednu 2014 jsem obdržel odpověď, ve které je nám sděleno, že UZSVM si při převodu nemovitostí počíná tak, ".. aby svým jednáním majetek nepoškozoval a neodůvodněně nesnižoval jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku." Dále nám bylo sděleno, že UZSVM je vlastníkem budovy od 10.5.2012 a v případě, že za tuto dobu obec Drslavice předloží prokazatelné náklady spojené s údržbou nemovitosti, je Úřad (mimochodem nikdy neopoměli slovo Úřad napsat s velkým Ú) o těchto připraven s obcí jednat.
Se smíšenými pocity jsem řediteli kontrolního odboru UZSVM v Praze dle výkazů pracovníků naší obce podrobně vyčíslil náklady spojené s údržbou nemovitosti. Došel jsem k částce 20.404,- Kč, v rámci "dobrých vztahů" jsem polovinu vzal jako příspěvek obce - k odsouhlasení jsem UZSVM tedy předložil částku 10.202,- Kč. Souběžně jsem pana ředitele zahrnul souborem ostřejších, ale k meritu věci mířících otázek v souvislosti s dosavadním průběhem záležitosti, na které jsem chtěl znát odpovědi. V té době jsme řešili i problém sociálně slabého občana s trvalým pobytem u nás. V listopadu 2013 mu byla amputována dolní končetina a současně mu k 31.12.2013 vypršela nájemní smlouva - neměl se tedy kam vrátit. Dům čp. 144 po nutných úpravách (zajištění bezbariérovosti atd.) byl přesně tím azylem, kde by mohl složit hlavu po ukončení pobytu na LDN. Zdvořile jsem se UZSVM zeptal, zda je připravena tuto situaci pomoci naší obci řešit, když už to s domem čp. 144 dopadlo jak dopadlo.
V únoru 2014 nám v odpovědi bylo sděleno, že "o formě realizace majetku státu rozhoduje generální ředitel Úřadu na základě doporučení poradního orgánu" s upozorněním, že "moje výroky (asi měli na mysli ty moje nepříjemné otazky) by mohly být kvalfikovány například jako pomluva". Závěrem jejich sdělení, že "náklady za údržbu předmětné nemovitosti v době, kdy dům byl v majetku státu, nemohou být refundovány, neboť nezbytnost ani rozsah údržby jsem s Úřadem neprojednal". Ve věci pomoci občanu v tíživé situaci pak bylo sděleno, že "Úřad nebyl zřízen k řešení sociální politiky státu".
Mým posledním zoufalým, ale velmi naivním pokusem dosáhnout alespoň nějaké satisfakce byl dopis stávajícímu ministru financí jakožto nadřízenému orgánu UZSVM. Rekapituluji výše uvedené a žádám o prošetření celého případu. V dubnu 2014 je mi z oddělení Schvalování dispozic s majetkem státu na MF sděleno, že si "vyžádali stanovisko a podklady ke mnou uváděné záležitosti a v postupu Úřadu nebylo shledáno pochybení". Celé znění dopisu jakoby kopírovalo předchozí stanoviska UZSVM. Závěrem dopisu konstatování, "že nebyl shledán žádný důvod do záležitosti zasahovat".
Jaké je tedy resumé? Stoh popsaných papírů, pocit bezmoci, vzteku (v průběhu mě napadaly takové šílenosti jako srovnat ten dům na moji odpovědnost buldozerem se zemí nebo přivézt toho nešťastníka s amputovanou nohou na dotyčný úřad v Praze a nechat ho kompetentnímu pracovníkovi UZSVM v kanceláři, ať se o něj postará), beznaděje a hlavně halda promarněného času.
Realitní kancelář dům čp. 144 zprvu nabízela za částku 295.000,- Kč, následně snížila cenu na 250.000,- Kč. Po mém rozhovoru s realitním makléřem, že si kategoricky nepřeji, aby byl dům prodán nějakým nepřizpůsobivým občanům nebo lichváři na ně napojenými (v současnosti je to v ČR běžná praxe) byl dům v minulých týdnech prodán živnostníkovi za cenu kolem 200.000,- Kč .. tomu by měl sloužit podle neoficiálních informací, které mám, jako skladové prostory. Když jsem toto pondělí vedle domu projížděl, bylo kolem něj čerstvě posečeno - poprvé po 38 letech z jiných než veřejných peněz daňového poplatníka.
Co říci závěrem .. konec dobrý, všechno dobré ??
