V tátovo trenkách, pro radost mámě...

"Proč máš ty kalhoty bez pásku pod zadkem?" Odchytávám dítě u družiny, žulí se:"Trénuju na ukazování tátovejch."Absorbuji informaci."Čeho tátovejch?""Trenek."Pořád nezabírám.

"Mami, my jsme totiž vsazený, nadupaně hustě, o pusu od Báry a to jako za to dost stojí. Kdo příde do školy v trenkách táty, je king, protože, ale to nikomu neřikej, vono to neni zas tak snadný, tohleto uskutečnit." Nad hlavou se mu v éteru zhmotňují čitelné představy, co to je za práci, pláchnout do školy  v něčem takovém.
"Jenže mám problém," nevinný pohled mu nejde, adrenalin přetéká všemi
otvory, "jak jsme teď byli u táty, tak sem si všimnul, že má ty trenky svoje
takový větší než já a jedny sem si zkusil, tajně a bylo to otřesný, myslim, že
táta už je nějakej vytahanej."
Přizvedává oko a zjišťuje, jestli může ještě přitvrdit. "Já bych od tebe něco
 potřeboval." Nádech, dlouhý pohled směrem já... "Mami, mohla bys tátovi koupit  nový trenky?"
 "Prosim?" Okamžiky, kdy mě děti odzbrojují, miluji.
 "No, uznej, že v něčem takovym sem přijít nemoh a on prostě lepší nemá."
 Opravdu, s vážným pohledem, který dává tušit smutek, že i ten táta už je
 krapet mimo standard, vytahuje z krabičky na svačinu, tátovo slipečky. A fakt
 jsou to ty, které si ještě pamatuji.
"Šimoneeee, tys vzal tátovi slipy? A šoupnul je ke svačině?" No nemůžu se
nechechtat...
"Když to je jediný místo, který mi táta nekontroluje, protože říká, že už sem
velkej dost, abych si dělal svačinu sám."
"A co s nima teď? Asi zvonit pod balkon nepůjdeme, že ne?"
"No, já sem jako vymyslel, že ty mu podle toho koupíš nějaký nový, pěkný, který
se budou líbit mně, já si je vezmu do školy, kluci budou koukat, jakej je náš
táta moderní borec a pak ještě budou koukat holky, jak mi to sluší. Maminko,
prosím, tohle je důležitá věc a víš, že si říkala, že když je někdo jedinej na
světě, kdo něco může, tak musí a ty si jediná, kdo tohle může pochopit."
"A proč si neřekneš rovnou tátovi? Já mu přece nemůžu kupovat trenky, když nejsem jeho žena. A vůbec je to celý divný..."
"Mami, proboha, tohle je sázka, chápeš to vůbec, to nejde nesplnit a myslel sem, že si budeš vážit toho, že se ti svěřim." Ten pohled..., už to na mě zase zkouší.
"Ale jo, vážim, ale myslím, že bys klidně mohl tohle říct rovnou tátovi."
"Nemoh, on by do toho nešel, je už moc velkej a není tak odvážnej jako ty."
Hele, lechtá mi ego, ale zrovna na blbém místě. Trvám na tom, že by do toho šel.
"Tak dobře, vsadíme se, když neprohraju a ty mi s tim pomůžeš, tak já pak ty
tátovo trenky, ty nový od tebe i ty starý dám tátovi, před Lenkou...a pak se
uvidí, jak je odvážnej." Ježiš, tyhle sklony ke dráždění hada bosou nohou, to je snad dědičný nebo co.
"Mami, sem o tom přemejšlel, nekupuj nový, já si zejtra vezmu ty tátovo
starý, voni mi tim tátou tak nějak víc voněj, protože  nový pěkný... to bych v
nich byl moc velkej slaďouš."
"Cože bys byl?"
"Slaďouš, to je ten název pro gejny a to bych asi tátu moh ztrapnit a to se asi
nedělá, viď, ani když jde o vítězství."
"A mami, pocem ještě," Šimon leží zavrtaný v pelíšku a je celý rozněžnělý: "já ti
musim ještě něco říct, já sem ty slipy vzal taky proto, že sem ti chtěl udělat
radost, abys měla v novym bytečku něco starýho, vzpomínacího, z minula, víš?"
Ale fuj, já už se zase...dojímám:)
http://www.youtube.com/watch?v=E8F39cy_Nxw&feature=related