Není to tak dávno, kdy jsme Vás informovali, že ČR neuznává právo na vodu jako součást základních lidských práv (podrobnosti zde: http://michalseidl.blog.idnes.cz/c/413989/Voda-neni-lidskym-pravem-rika-CR-Klub-nekompromisnich.html)
Není tedy překvapením, že se vzápětí opět spustila mediální kampaň, která má veřejnost přesvědčit o katastrofálních klimatických podmínkách, jež zapříčiňují ta nejhorší sucha za celá desetiletí. Bude-li o tom veřejnost přesvědčena, bude o poznání snazší prosadit restriktivní plošnou legislativu, vytvářející základy pro faktická omezování práv přístupu k vodě.
Dne 20. června 2014 vyšel na zpravodajském serveru Novinky.cz článek s názvem Voda mizí z řek, vysychají studny (zde: http://www.novinky.cz/domaci/339745-voda-mizi-z-rek-vysychaji-studny.html). Článek popisuje katastrofální situaci, kdy podle zdrojů Novinek se na mnoha místech ČR nachází hladina spodních vod na úrovni 39 – 69% tzv. normálu. Pro efekt je pak článek doplněn videem, zachycujícím – cit.: „Exklusivní záběry ze vzduchu na nejnižší průtok Labe v Ústí.“
Čtenář musí nutně po přečtení uvedeného článku na Novinkách získat pocit, že katastrofa již neklepe jen na dveře, ale že rovnou vtrhla mezi nás. Těm citlivějším musí připadat obdivuhodné, že jim ještě vůbec teče nějaká voda z vodovodních kohoutků...
Labem, jako ilustračním materiálem se zabývá i obrazový článek serveru Idnes.cz ze dne 24. června 2014 s názvem Labe vyschlo na stružku, v Ústí lidé chodí středem koryta (zde: http://usti.idnes.cz/foto.aspx?c=A140624_135407_usti-zpravy_alh).
Nutno podotknout, přehlédneme-li titulek, že server Idnes.cz oproti Novinkám.cz informuje o něco korektněji. Mezi jednotlivými popiskami fotografií totiž nalezneme také informaci, že hranice hladiny pro sucho, což je obdoba limitu pro povodeň, je však stále ještě vzdálená. Tedy lze stále hovořit o relativně „normálním“ stavu hladiny řeky. Nicméně i zde nutně čtenář získává pocit jistého katastrofična.
Již loni a předloni se nám média snažila podsunout názor, že zažíváme – cit: Největší sucho za posledních 60 let (např. zde: http://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/88731/hruza-extremni-sucho-potrva-jeste-cely-tyden.html).
Vnímaví čtenáři, posluchači a diváci zpráv však již zaznamenali, že jsou (nejen naše) média v posledních letech, co se týká zpráv o počasí, poměrně hysterická. Dokonce i zprávy o nijak mimořádném počasí (ani horko, ani zima) mají zhusta nádech jakési pohromy typu: Navzdory počátku astronomického léta bude chladno. Přitom se v článku pod titulkem dočteme fakta o teplotách kolem 21° C s přeháňkami (např. zde: http://www.novinky.cz/domaci/339768-vikend-moc-letni-nebude.html).
Je třeba uznat, že množství srážek ze zimního období bylo opravdu výrazně podprůměrné. V horských oblastech tak prakticky nebyla vytvořená zásoba sněhu a ledu, která běžně v době jarního tání naplňuje podzemní zásoby vody a následně koryta řek. Přesto má situace do katastrofy opravdu velmi daleko. Doposud žádná obec nebyla nucena vydat vyhlášku o úsporných opatřeních při hospodaření s vodou. Dokonce i v Ústí nad Labem, kde je situace s hladinou řeky podle všech novinových článků (a ilustračních fotografií či videí) vskutku katastrofou, nebyla místním podnikům nijak omezena možnost odčerpávat a užívat z řeky vodu k průmyslovému využití (což je při nedostatku vody vždy první krok).
Jak je to tedy s vodou doopravdy? Předně je třeba si uvědomit, že argumentace změnou klimatických podmínek je více než diskutabilní. Podle seriozních statistik a studií se klima v ČR od roku 1991 prakticky nemění a je více méně stabilní (zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=7639 nebo zde: http://www.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_5_Uzemni_srazky).
To však neznamená, že bychom k vodě neměli přistupovat odpovědně. ČR má z hlediska vodních zdrojů v Evropě zvláštní, ba dokonce výsadní postavení. Územím ČR prochází hlavní evropská rozvodí, která zde i pramení. Voda by měla být považována za naše národní bohatství a také tak by s vodou mělo být hospodařeno.
Ministerstvo životního prostředí připravuje změnu legislativy!: „Navrhujeme určité množství vody, kterou může člověk za den spotřebovat. Takových 150 až 200 litrů. Když limit překročí, zaplatí za další litry desetkrát tolik. Domácnosti by se mohly vybavit dálkově elektronicky odečitatelnými vodoměry..“ (více zde: http://michalseidl.blog.idnes.cz/c/413989/Voda-neni-lidskym-pravem-rika-CR-Klub-nekompromisnich.html). Tento návrh považujeme za počátek faktického upírání práva na život. Nyní 150 litrů, za rok třeba jen 100 litrů a za pět let? 10 litrů?
Spíše, než plošným represivním omezováním práva na vodu, bychom se měli zabývat tím, že pitnou vodu používáme prakticky na vše. Od splachování záchodů po kropení ulic. Přitom např. srážkovou vodu, dopadající na střechy budov, odvádíme převážně do kanalizačního systému jako splaškovou bez jakéhokoli užitku a ještě za ní domácnosti hradí poplatky v podobě stočného.
Rovněž je si třeba uvědomit, že hospodaření z vodou začíná již v krajině. Pokud místo vícegeneračních smíšených lesů vysazujeme jehličnaté monokultury, pokud nebudeme obnovovat remízy a háje mezi poli, pokud budeme místo rozlivových luk vybetonovávat říční a potoční koryta, pak se voda v krajině neudrží a logicky budeme zažívat střídání sucha se záplavami a povodněmi. To již ovšem věděli naši předkové, kteří s vodou hospodařili podstatně lépe.
Klub nekompromisních zastává názor, že právo na vodu je třeba právně zakotvit do Listiny základních práv a svobod. Spolu s tím je třeba upravit související legislativu (např. vodní zákon, lesní zákon, zákon o ochraně nerostného bohatství apod.) tak, aby bylo dosaženo efektivního hospodaření s vodou, aniž by bylo narušováno právo na vodu jednotlivců. Stále platí, že ČR neuznává právo na vodu jako lidské právo! Voda je jednou ze základních podmínek života. Pokud bude přístup k vodě regulován (např. ekonomicky či jinou represivní metodou), bude v přímé příčinné souvislosti takto regulováno i právo na život.
