Konina

Znám lidi, kteří nejedí ryby, další nejedí houby, někdo nejí zeleninu, někdo nejí maso vůbec, někdo nejí rýži, někdo nejí králíka, někdo ústřice a někdo koně. Dokonce to i dokážu pochopit, sám taky nejím úplně všechno.

Teď tu máme aféru s nepřiznaným koňským masem. Výrobci ho přidávali tu do lasagní, tu do švédských masových kuliček a bůhví do čeho ještě. Prý jím nahrazovali dražší hovězí. Nevím, tak úplně běžně se koňské maso neprodává, abych to mohl porovnat, ale vzhledem k této vzácnosti spíš možná ani levnější nebude.

Lidé se tedy dozvídají, že v minulých dnech – možná a nedobrovolně – snědli kousíček koně. Pro řadu z nich pravděpodobně příšerná představa. Ale už je to pryč, jako neodpískaný ofsajd ve fotbale, po kterém můj klub dostal nespravedlivý gól. Co se těm lidem po požití koňského masa stalo? Zemřeli? Onemocněli smrtelnou nemocí? Dostali koliku? Osypali se vyrážkou? Slezly jim vlasy? Ne. Možná jim i chutnalo a doporučili ty skvělé ikeácké kuličky i svým známým.

Ne, nechci si z nikoho lacině dělat legraci nebo tento šlendrián bagatelizovat. Samozřejmě máme právo jíst, co chceme a máme právo vědět, co jíme. To výrobci hrubě porušili, ačkoli v tomto případě jejich zanedbání evidentně nevedlo ke katastrofám jako tomu bylo např. při výskytu šíleného hovězího.

Bezesporu je na místě záležitost vyšetřit a sankcionovat; snad bych se přimluvil za rozlišování, zdali k neuvedení koňského masa ve složení výrobků zavinila nedbalost či nedostatečná kontrola, anebo chladný obchodnický kalkul.

Na druhou stranu možná tento případ ukázal mnohým eventuální zbytečnost jejich předsudků. Jíme-li krávy či prasata nebo srnce, je potřeba dělat takový rozdíl s koňmi? Dobře víme, že lidé jedí leccos – hmyzem počínaje, klokany či žábami zdaleka nekonče.

Příslušné výrobky se, myslím, mohou doprodat – samozřejmě už s řádným označením (samolepek je všude dost), popřípadě nějakou slevou. Další se s ještě větší slevou mohou nabídnout třeba bezdomovcům. A v nejhorším toto zboží může odkoupit nějaká humanitární organizace a vyvézt je do hladových států Afriky. Tam kolikrát snědí i člověka, natož koně… Rozhodně však potravu neničit. To by teprve byla pořádná konina!